Diskuze : Hlavní : Děti a peníze

Můj otec: “čapni keňu”….úplně zastaraly

77krasko, tak někdy se možná taky přizpůsobí...no a jinak kolem železnice se pohybují taky i ženy - průvodčí, vlakvedoucí, výpravčí...a nebo když ne vlaky, tak třeba tramvaje - schválně se koukni na FB na Deník pražské tramvajačky...tu známe osobně, její manžel je taky zanícený tramvaják, ona sama miluje tramvaje, pracuje teď pro Muzeum MHD ve Střešovicích, má třeba mimo jiné asi jako jediná žena topičský kurz na parní lokomotivu a mimo jiné kdysi jako jediná dívka chodila do stejného kroužku, co chodí teď syn

Proč? Když ho miluješ, není co řešit... já jsem začala kvůli MM horolezit. Ve vodáckém oddíle je dost lidí, kteří na vodu jezdili jen chvíli, a to kvůli tomu druhému. MM začal se mnou běhat (on tedy jako dítě dělal atletiku, ale v dospělosti by ho samotný běh nenapadl), chlapec mojí dcery se loni postavil v hluboké dospělosti poprvé na snowboard, protože dcera mj. snoutí. Je to úplně běžné, a jak jsem psala, z různých možností je výlet na nádraží ještě docela schůdná věc k přizpůsobení. Navléknout se do neoprénu, kleknout si do lodě, a pak se máčet půl dne v ledové řece je myslím větší oběť vztahu.

Přesně tak, přičemž podobu keňu (střední rod, nesklonné) či keňa (ženský rod) SSJČ označuje za "poněkud zastaralou a slangovou".

Oni se ti lidi navzájem prostě přizpůsobí, no. Znám vyhraněné milovníky nejrůznějších dopravních prostředků. Znám jich fakt desítky až stovky. Mnoho z nich byli opravdu divní brouci a žít s některými na patře na koleji bylo i docela náročné. No a manželství a rodiny mají ve čtyřiceti letech všichni.