Diskuze : Drbárny : Nostalgické vzpomínání

Fed, už si nejsem vůbec jistá, ale nestávaly se nějaké poukazy, které se musely předložit v obchodě a pak šlo koupit kroj?

Ropucho, po nás chtěli kroje na 1. máje a když jsme šli k hrobu neznámého vojína ( chodila jsem do školy ve městě, ve kterém sídlilo vysoké velení armády a tyhle šaškárny probíhaly pravidelně několikrát za rok).

Zasjaj, technické obory šlo studovat, humanitní, případně přírodovědecké s polepeným kádrovým profilem, ne... Nebo bylo potřeba mít známosti. Občas se někdo na VŠ dostal a ani se nevědělo, jak.

Studovala jsem matematické gymnázium a oblíbená historka našich profesorů byla o tom, jak jeden bývalý student už ve třeťáku jezdit do Prahy na MFF UK kvůli osobním konzultacím, účastnil se mezinárodní matematické a fyzikální olympiády, ale protože jednou dostal na vysvědčení trojku z ruštiny, tak musel dělat přijímačky. Přimlouvali se za něj i profesoři na matfyzu, ale neprošlo to přes jakéhosi politruka.

Jak jsem už psala, naši měli obavy mě pustit na gympl, abych pak měla nějaké pořádné vzdělání, kdyby náhodou nevyšla VŠ.

Kamarád se náhodou dostal do jakéhosi studentského parlamentu u nich na SŠ. O víkendu hned po 17. listopadu přijeli studenti z vysokých z Prahy a začali organizovat studenty z VŠ a SŠ ve městě, kde bydlel. Takže oslovili i jeho, i když byl v prváku. V pondělí 20. listopadu jel do školy s trikolorou na bundě a lidí si od něj v autobuse odstupovali. Někdo ještě ani nevěděl, co se v Praze 17. stalo a už vůbec nikdo netušil, jak to dopadne.

O bože

Huso, to jsme nechodili. Já měla naposled pionýrskej kroj, svazáckej už ne.