Diskuze : Drbárny : Nostalgické vzpomínání

Doba pokročila to je fakt. Dnes nedávám u kadernice dyzko do kapsicky, ale zadám ji ho qr kodem 😄

Huso, no fuj.
Vyloženě vlézt do strany, to už chtělo mít morálku hodně pružnou, nebo být hodně hloupý.
Tohle, co píšeš "Ti rovní, poctiví vstoupit odmítnou a celý život stráví na chvostu společnosti, jejich děti nebudou moct studovat, neschválí jim..." pravda není.
Tím se zbabělost a prospěchářství často omlouvá, ale takhle černobílé to nebylo.
Moji rodiče vystudovali, pracovali na kvalifikovaných pozicích, bydleli jsme, jezdili jsme do Jugoslávie a do NDR... i bez členství v KSČ.
Je možné, že někdo měl štěstí na lidi kolem sebe a na okolnosti, jiný zase smůlu, takže někdo byl pod tlakem více a jiný méně. Ale vyloženě jít za tím, aby se stal prominentem režimu, to musel člověk chtít a mít na to žaludek. A nebo se hodně nechat dezorientovat a v tom byla odpornost toho systému.

"Ono prostě mnoho lidí bylo jen předposranejch."

No, to je slovo do pranice, Zasjaj. Já bych to teda takhle nezjednodušovala, tak easy ta doba zase nebyla Ty obory, co tvoje rodina vystudovala, byly lukrativní? Studovali je např. v 60-tých letech?

Ještě jednu věc mi máma po listopadu kladla na srdce o předchozí době:

Komunisti v ČSSR měli velmi dobře zpracované takové to sociální třídění lidí. A to nedělala přímo StB, ale desetitisíce "kádrováků" ve firmách a školách.

Když jste přišli do MŠ/ZŠ, tak na vás začal vznikat posudek, který se s vámi táhl stále dál. Měli jste osobní spis, kam psali hodnocení třídní učitelé a další ve škole. Tzv. komplexní hodnocení. A bylo to hodnocení vás a také vašich rodičů, jejich původu, atd. K tomu se různě přihlíželo při přijímačkách, při hledání nového zaměstnání, při různých nepříjemných pohovorech ("tak vaše matka se vůči škole chovala protispolečensky..., není divu, že syn potom ..."). Tihle lidé dělali poradce vedení firem, koho vzít, koho vyhodit atd.

Hodně velká část vlivu StB byla v těchto relativně měkkých formách. Jednak mohli kdykoliv přijít do zaměstnání a okopírovat si váš spis a tím získat první úroveň osobních dat. Ale fungovala i opačná cesta: "Vážený s. řediteli, vaši studenti A.B. a C.D. byli zkontrolováni orgány SNB na závadovém koncertu neregistrované protistátní hudební skupiny.... Prosíme o vyvození kázeňských důsledků. Kopie tajemník školské organizace KSČ. Se soudružským pozdravem mjr. XX"

Většina ředitelů se zalekla a studenty vyhodila, nebo jim dala ředitelskou důtku atd.

Co vím, tak teprve v roce 1989 se to začalo na některých fakultách měnit, kde na toto následovala odpověď, že studijní proděkan děkuje za upozornění, ale pro nějaké kázeňské řízení by potřeboval vědět, zda se jmenovaní studenti dopustili nějakého trestného činu, nebo přestupku, nebo konkrétně specifikovaného jednání v rozporu s pravidly akademického řádu. Do té doby není schopen dále postupovat. Samozřejmě následoval telefonát: "Aby vás to nemrzelo s. proděkane."

Tihle kádrováci byli pravou rukou personální politiky a sociální kontroly systému a měly být uveřejěny i jejich seznamy. Byla to sociální kontrola lidí i bez počítačů ala dnešní Čína.

No a to je presne ta slusnost-lidskost, o ktere jsem mluvila ve vsech svych prispevcich