Diskuze : Zdraví : Ostatní nemoci a potíže

jinak konkretne moje dite do 3 let nemelo ani jedinou nudli, doktorka nas ani neznala, proste nebyla ani jednou nemocna...nemoci zacaly az ve skolce, ale nic hrozneho, nejhorsi byly asi rotaviry

mozna to bylo tim, ze jsem se ridila zasadou "oblekejte dite tak, aby mu byla porad trochu zima", proste o jednu vrstvu mene nez ostatni....a taky ze jsme spali ve spolecne rodinne posteli asi 10 let....ale to z toho nejde vyvozovat obecne zavery

osobne si myslim, ze nemoc se ma vylezet
odmala jsem doma slychala, ze kdo nemoc nevylezi, tomu to "jde na srdce"

a ridila bych se tim, jak se clovek citi, jestli mu je na leženi nebo jestli se citi dobre

sama jsem zazila s americkycm sefem jeho pristup, ze kdo je nemocny doma, je slaboch, ze se ma chodit do prace za vsech okolnosti, vzit si vitaminy atd. .....po nekolika letech takoveho rezimu (navic bez dovolene), jsem mela spoustu nespecifickych problemu, ktere mne razem presly, kdy jsem presla na lehci pracovni zarazeni a na vetsinovy home office

na jednom setkani byvalych zamestnancu jsme se prekvapive shodli, ze vsechny nase zdravotni problemy (zada, slaba imunita, vselijake brneni koncetin, zvetsene lymfaticke uzliny apod.) ustaly, jakmile jsme z firmy odesli nebo presli na mene stresujici praci nebo vetsinovy HO

S pečující maminkou si doma dítko látku ze školy udělá, na sedačce pod dekou, zatímco pocucává zazvorák s medem nebo co pár hodin konvičkuje slanou vlažnou vodu. Dítě, kterému je hůř, třeba ho od rýmy bolí hlava, je mazlivé, unavené, čerpá u mámy klid, chce víc pozornosti. Není od věci takto dítěti jeden pátek věnovat, v neděli už bude zcela fit a může i ven, v pondělí do školy, a nepřeklopí se to do žádného moribundusu, který by vedl k atb. Ideálně, když si ta máma může práci udělat doma, v době, kdy dítě kouká pod dekou na pohádku nebo spí.

No , mám dojem, že Indiáni vyzdechali spíš na neštovice a vraždění než na rýmičku.
A třeba k lidoopům se ve volné přírodě chodí v rouškách a bez Covidu.
Ale dětičky by rýmičky měly umět rozchodit a to doslova. Třeba cestou do školky nebo do školy.

Souhlasím, že přístup k dětským nemocem je v naší kotlince dost hýčkací. No a že někdo, kdo zrovna rýmičkuje, nedá písemku za jedna, to je přece normální. Člověk není robot ani AI, (spíš někdy íá) a proto je mu někdy líp a někdy hůř. S tím si musí umět poradit, čím dřív se to naučí tím líp. Doma v posteli s rýmou a pečující maminkou na blízku se nenaučí nic..

Koníčku, neser.