Diskuze : Drbárny : Drbárna pro učitelky

Babi,
ale je to v povaze. Byla jsem organizátor už od dětství.
Učit ve škole bych nemohla, na to nemám nervy

Federiko, taky to tak mám, většinou. Ale k stáru si někdy říkám, že tu holt budeme všichni stát již navždy (což se zatím nikdy nestalo), či se věc vůbec nezrealizuje (stává se).

Učila jsem na prvním a druhém stupni pár měsíců, cca 10 let jsem působila jako pedagog volného času dětí a mládeže, a ano, vím o sobě, že když musím (=nikdo jiný se toho dosud neujal), tak organizuji.

Yuki, tak v reálu se to většinou překrývá, motivované chytré děti nemívají čtyřky odshora dolů, mívají je děti, které mají s učením nějaký problém.
A ty se k dalšímu studiu nehlásí.
Ale tady je řeč o tom, že rodiče často považují jedničku za jakousi metu bez ohledu na znalosti a motivaci, které jsou za ní.

Jediný, s čím souhlasím, je to, že děti s tímhle laxním přístupem už na základce moc chuť ne náročnější školy nemají.

Na katolické.
A nervozní kolem přijímaček jsou všichni, u nás to ještě tak zlý nebylo.Známky na vysvědčení v tom žádnou roli nehrály, nikdy jsem navíc nepsala, že by hrát měly.
Občas se jí nechtělo do zemáku, kdyby se na něj vykašlala, měla by klidně na vysvědčení čtyřku a co, nic by to neovlivnilo. Z češtiny by při stejných znalostech a schopnostech stačilo neodevzdávat čtenářský deníky a tu trojku by měla taky. Přijímačky by napsala stejně.
Nemám krátkou paměť, vždycky jsem tvrdila, že známky jsou přeceňované.Pak záleží na dítěti jestli holt ty skvělý známky chce nebo mu na tom tak nezáleží. Mým klukům v tomhle věku už na to nezáleželo vůbec. Ale oni věděli, že je to naprosto nepodstatný.