Diskuze : Peníze a bydlení : Matky samoživitelky

Sovice jasně že je tisíc scénářů kdy to neklapne. Ale pokud by tohle byl - já nevím jak to říct - cíl? Bude mnohem méně těch, které skončí opravdu bez prostředků. A určitě je to cesta jen pro někoho, já to tak ale mám. Má to ještě jeden dopad - s MM spolu zůstáváme proto, že chceme, ne proto, že bychom museli - ať už ze vztahu finanční podřízenosti nebo pocitu - uf, dnes mi to nemyslí - morální zodpovědnosti, že bychom rozchodem děti přímo ohrozili. Myslím, že žijeme v kultuře a době, kde pro kohokoli zdravého není nereálné uživit jedno dítě. No a já sama za sebe to mám nastavené tak, že ty další si budu pořizovat s plným vědomím toho, že bych je uživit dokázala. Snižuji tím pravděpodobnost, že prožijí svoje dětství v podstatném finančním nedostatku. Je to taky svým způsobem pojistka - a žádná pojistka nemá stoprocentní krytí.

Mickey,

Pořád ale je a bude moderní jíst, oblíkat se a bydlet, tak žádné výmluvy nemají místo.

"...nenapadá mě model, jak v tom těm chlapům zabránit", tak to ještě osolíme těm ženskejm a dětem. To snad nemyslíš vážně, to je nějakej průzkum do časopisu nebo co...

Za mne není řešením jít represivní cestou v okamžiku, kdy jsou ve hře děti, které si svůj osud v tomto směru nevybraly.
Ale já postrádám systematickou výchovu veřejnosti k zodpovědnosti sám za sebe - nedávej rybu, ale nauč ho rybu chytit. A k tomu patří i pro mne naprosto samozřejmá věc, že si nebudu pořizovat víc dětí, psů, rybiček, než kolik v případě průseru zvládnu sama. V okamžiku, kdy jsme na ně dva, je to pohodlné, příjemné, ale nikdy bych se dobrovolně nedostala do situace, aby v případě, že někam zmizí partner (uteče, zemře) jsem se o svoje mláďata nedokázala postarat. V současnosti je krize klasické rodiny, pravděpodobnost, že to vyjde a děti vyrostou v původní úplné rodině je kolik? 50 procent nebo ani to ne? Vzhledem k tomu, že nevěřím na střídavku (za mne může fungovat snad jedině v okamžiku, kdy děti zůstávají ve stejném bytě a střídají se rodiče, což je většinou v praxi nereálné) nevidím žádný jiný smysluplný model. Ano, je genderově nevyvážený, svaluje odpovědnost na ženskou, ale já jsem ženská - a jestliže jsem byla vychovaná v tom, že je přirozené, že mláďata vyrůstají s mámou, musí se o ně ta máma taky být schopná postarat. Jinak děti mám tři, nejmladší a nejstarší 10 let od sebe a chlapa už 38 let stejného a celou tu dobu nechápu "já jsem si myslela, že to bude OK a budeme spolu žít šťastně do smrti a on může za to, že jsem teď naprosto v prdeli i s dětma". Za to, že u nás to OK je jsem nezměrně vděčná, ale určitě to nepovažuju za samozřejmost, se kterou jsem mohla kdykoliv počítat.