Diskuze : Peníze a bydlení : Zaměstnání

MaMar, tyhle šikanózní nálady dospělých jsou strašný Viděla jsem to na rodičáku, všechny ty emoce. Jakoby devítiletá holčička mohla za to, že se narodila alkoholikům. Byla ve třídě s menšími a měla vlastní asistentku (bývalá učitelka v důchodu). Úplně jsem se tehdy na rodičáku styděla, že s těmito lidmi žiju v jedné obci. Neskutečnej lidskej hnus.

Nad tyhle lidi je potřeba se povznést, nebo člověka roznesou na kopytech. Někdy si i pro sebe myslím, že některé osoby jsou na světě hlavně proto, aby trénovali trpělivost svého okolí, jiný smysl to nemůže mít.

Yuki, taky se ale dějí dobré věci, ne? Nejsou všichni rodiče stejní...

Připomínáš mi trochu mm, když je pár kroků od vyhoření - zaměřuje se na všechno špatné v minulosti, to pozitivní nějak nevnímá, nebo co, jako by ztratil rozlišovací schopnost.

Hele, ty děti, když se vykuklej z puberty, jsou časem relativně vděčné A to je to důležitý.

Čumčo, teď se směju, protože tebou popsané situace byly u nás jak přes kopírák. Učím angličtinu, a rodiče si opravdu párkrát stěžovali, že se liší pravopis a výslovnost, nebo trvali na doslovném překladu frází, něco ve stylu "How are you?" přece nemůžeme překládat "jak se máš", když tam není sloveso "have". No, tak ale co jim na to říct jiného, než že to tak prostě je, a že asi Angličany nepřeučíme
A s tou inkluzí - úplně přesně. Tak proběhlo pár jednání, jo, zřizovatele, a dokonce i českou školní inspekci do toho rodiče zatáhli taky, ale nakonec si na nic konkrétního stěžovat nemohli, a postoj, že prostě toho blbečka ve třídě se svým dítětem nechtějí, jim moc platný nebyl. Dali si pak pryč svoje dítě, byl to zrovna takový fajn kluk a na malé škole mu vzhledem k jeho povaze bylo dobře, ale s tím už nic nenaděláme.

Cimbur, a co když se toho Tví nadřízení boji víc?

Neumím si představit, že bych se z naší kabelovky dozvěděla, že se nám tu zhroutila ta a ta péče, protože jeden lékař (ze dvou) dal výpověď, a pomyslela bych si následně primárně něco negativního o tom odcházejícím. Spíš bych uvažovala nad vedením, které to nechalo dojít tak daleko, nad důvody, které k tomu lékaře vedly a nad tím, co dál.

nejsme malotřídka, nejsme vesnice, je to městečko, přesto takových dětí a rodičů máme víc než dost, to ale mají všude, a opravdu není příjemný mluvit s rodičem, který je naštvaný, pod vlivem alkoholu a ještě k tomu agresivní, není příjemný nechat na sebe řvát, jen co zvedneš telefon, není příjemný vyhrožování inspekcí/žalobou/fyzickým napadením, a to všechno denně, je to běžná součást školního života

učitelé se tomu vyhýbají, pochopitelně, s těmito lidmi to nikam nevede,
podpora pro školy není žádná,

kdysi jsem volala na pčr, že mi oznámil jeden takový rodič schůzku, že mi vyhrožuje, nebylo to poprvé, pčr konstatovala, že dokud nebylo napadení, nemají důvod přijet
hned jsem byla klidnější

kolega zůstal ve vedlejší místnosti, to je ta podpora?

ale o tom to původně nebylo, nakonec rodiče jsou uznalí, vstřícní a myslí to dobře