Diskuze : Peníze a bydlení : Zaměstnání

Lexi,no, co na to říct? Buď to ten vedoucí nějak zařídí s podřízenými,s nadřízeným n.se zchváti on sám osobně nebo si najde jinou práci...

Pak nadřízení vedoucího mohou každý měsíc vidět, že jeho pracovní doba je zaplněna současnými úkoly, a prostor pro další úkoly tam není, musel by pracovat přesčas. Pokud této možnosti nevyužívají, je dobré je o to požádat.

Moniko, aby tu novou práci rozhodil po týmu - musí se po tom týmu rozhlédnout a vytipovat, kdo tu novou práci bude dělat (je schopen to intelektuálně pobrat a má na to časovou rezervu?), potom musí překonat odpor podřízeného, kterému se samozřejmě nechce dostat další povinnosti navíc (já už takhle nevím, co mám dělat dřív!) a potom musí tomu podřízenému vysvětlit, jak má tu novou činnost dělat (to je u nás mnohdy záležitost na několik dní) - na to vše ten vedoucí potřebuje čas a energii kterou nemá, když je zcela přehlcen ostatními svými povinnostmi...

Manažeřina je taky práce.

Tj. zabere také určitý objem času.

Stejně jako jsou náklady fixní a variabilní, tak i manažerská práce je fixní a variabilní... (na dané pozici, v daném oboru, v dané firmě)

Jsou věci, které musíš jako vedoucí udělat, bez ohledu na to, jestli máš 2 nebo 20 zaměstnanců (fixní práce) + věci, jejichž objem závisí na proměnných (počet zaměstnanců, velikost pobočky, výše obratu pobočky...) = variabilní práce.

Ve zbytku času děláš odbornou práci, a to buď přímo, nebo nepřímo (tím, že kontroluješ práci udělanou jinými, předěláváš práci udělanou jinými, prezentuješ práci udělanou jinými).

Do manažerské práce se může počítat i komunikace s obchodními partnery, hledání a sjednávání nových zakázek, služební cesty...

Rozhodně to není jen o počtu (přímých) podřízených.

Mě osobně manažerská práce zabírá asi 2 dny v týdnu, zbytek je odborná práce (část toho času odkusují služební (pracovní) cesty).

Ale každá firma to bude mít nastavené po svém.

Osobně musím vždy vykonávat odbornou práci, to jinak nejde, čili pokud bych měla lidí (zaměstnanců) víc, musela bych naopak někoho z nich udělat "sub"manažerem, aby za mě část té manažerské práce udělal. Tipuju to tak od 10 zaměstnanců výš. Ale že by se ze mě stal jen manažer a nesáhla bych na reálnou práci (která nás živí), to tipuju až tak třeba od 50 zaměstnanců výš a mezi nimi by ale už bylo několik podřízených manažerů.

Rozhodně už při 5 zaměstnancích je nezbytné mít "pravou ruku" - nemusí být nutně v manažerské pozici, stačí "hlavní asistentka", která část té "nepodstatné" manažerské práce zastane.

Lexi ve státním běžná základka, 18 tříd, 3 budovy, vývařovna a tři jídelny, sportovní hala pronajímaná i ven, jeden ředitel a jeden zástupce, 65 zaměstnanců, ředitel k tomu učí 1/3 úvazku, zástupce polovinu. Kantorů je ke cca 35, ti jiné vedení nemají, 6 uklízeček má nad sebou školníka, 8 kuchařek vedoucí jídelny a tříčlenná účtárna hlavní účetní, 5 družinářek ofiko hlavní družinářku a tři správci taky jednoho z nich. Jinak pokud máš víc než 10 lidí, většinou tam přirozeně vznikne nějaká mezistruktura, kdy dílčí vedení je třeba na úrovni "vedoucí směny" - ten člověk dělá to co ostatní ale má vyšší rozhodovací pravomoci (dokonce ani nemusí mít vyšší plat, mohou se třeba ve vedení střídat), u mne vždy s tím, že pokud možno umím dělat vše, co dělají mí podřízení, neřeším rutinu ale umím ji pro případ zástupu a dělám složitější části práce. Sebe si neumím představit v módu "jen řídí lidi". Jako extrém jsem zažila projekťáka v IT, který vedl 60 techniků po celém světě, to byla nejplošší struktura.