29.4.2007
Tak už ten pozemský svět poznávám osm měsíců a řeknu vám, je to jedno velké dobrodružství. Zajímá mě úplně všechno, hlavně věci "zakázané". Co nějaké hračky, ty už mám dávno prozkoumané. To takové noviny a časopisy. Ty krásně šustí a mamce se moc nelíbí, když je chci strkat do pusy. O to víc mě to láká. Dalšími věcmi, které mě vždy stoprocentně zabaví jsou klíče a dálková ovládání. Jenže ty bych taky rád "ochutnal" a to je taky zakázané. Když už si hraju s hračkami, tak mě baví bouchat s nimi o sebe a nebo dávám přednost hračkám, které vydávají nějaké zvuky. Jinak ten svůj zvědavý nos strčím opravdu všude. Taky jsem si ho minulý týden trošku odřel. Rodiče ale stejně pochybují, že jsem se poučil a že budu opatrnější.
Na věci kolem sebe se dívám z nového úhlu. Už nejen z lehu na zádech a na bříšku, ale taky ze sedu. Sedím si jak hříbeček a baví mě to. Všude, kam chci, se dostanu. Zatím ještě nelezu, ale docela obstojně se plazím a kutálím a to pěkně rychle. S mamkou stále chodíme na plavání. Máme ho každý čtvrtek a po zbytek týdne "trénuju" v naší velké vaně střídavě s mamkou a s taťkou. Tento týden nám začal pokračovací kurz a čeká nás ještě devět lekcí. Takže s plaváním skončíme těsně před prázdninami.
Stále taky docela dobře baštím a taky je to na mě vidět. Mamka už mě obléká do velikosti 80, kterou bych měl mít až za měsíc :-) Jedou mi hlavně ovocné přesnídávky a večerní kašičky. Se zeleninovými přesnídávkami s masem svádím občas boj. Chtěl bych se krmit sám, ale to bych měl nejspíš obsah misky až za ušima.
Se spaním je to taky poměrně v pohodě. Často spím v leže na boku a nožky si vystrčím přes tyčky ven z postýlky. Moc rád se taky odkopávám, takže mě musí mamka často přikrývat. Už začala uvažovat o spacím pytli a jednou jsme ho dokonce zkusili, ale moc se mi v něm nelíbilo.
V půlce tohoto týdne se mi vyklubal první zub. Stále je tedy vidět pouze kousek. Je to přední dolní řezák (když se díváte do pusy, tak je to ten napravo :-) Trošku mě pozlobil, protože jsem měl včera trošku zvýšenou teplotu a dva dny po sobě jsem byl před spaním trošku rozmrzelý. Jinak jsem ale od přírody veselá kopa a paní doktorka říká, že jsem pohodář. S úsměvem na rtech jsem vidět téměř celý den a dobrá nálada mě opouští pouze vyjímečně.
Za poslední měsíc jsem taky začal slyšet na své jméno. Takže když mě maminka zavolá, otáčím se. Teda pokud se mi zrovna chce a nedělám nějakou vilomeninu :-)
Včera mě podruhé v životě hlídali celý den babi a děda z Chodouně (poprvé to bylo asi před dvěma měsíci, když si naši vyrazili zalyžovat). Naši byli na svatbě. Vdávala se teta Petra a brala si strejdu Vaška. S babi a dědou jsem to zvládl na jedničku. Jsem na ně zvyklý, protože do Chodouně jezdíme poměrně často. Když je hezky, tak si hrajeme na zahradě na dece a společnost nám dělá věrný čtyřnohý kamarád Beník. Vůbec mu nevadí, když ho tahám za kožich. | 
