29.7.2007
Je neskutečné, jak ten čas letí. Včera mi bylo už jedenáct měsíců. Tentokrát jsem své malé narozeniny oslavil trochu netradičně - výletem s rodiči a dědou Fandou do Rakouska. Poprvé jsem použil svůj pas.
Minulý měsíc byl ve znamení stoupání. Ve svém umění jsem se zdokonaloval a přidal jsem k němu krůčky - obcházím nábytek a hezky se při tom držím. Dokážu už zdolat trasu od okna, až ke kuchyňskému pultíku. Hezky ručkuju kolem ohrádky, ke gauči, kolem stolu a taburetku až k pultíku. Taky rád dělám "tanyny" - pohupuju se ve stoje v kolínkách. Umím se ze stoje dostat zpátky dolů. Když se potřebuju někam dostat, tak se stále plazím, i když občas chvílemi i lezu. Plazení ale dávám stále přednost. Jsem neuvěřitelně rychlý a mamka má někdy co dělat, aby mě zastavila v mých lumpárnách (stále se moc rád hrabu v květináčích a vyhazuju hlínu. Taky bych si ji chtěl strkat do pusy - podle "tety" Věry budu prý zahradník po dědovi Fandovi). Moc rád si taky stoupám v kočárku.
S jídlem nezlobím. Zbaštím hezky všechno. Co ale miluju nejvíc jsou křupky :-) Poprvé jsem je ochutnal u "tety" Věry a od té doby se vedle rohlíku staly mou nejoblíbenější dobrotou. Nejraději mám celou misku křupek, cpu si je do pusy, pěkně si při tom zamažu ručičky a potom s nimi všechno opatlám :-) Konečně jsem přesedlal z polohovacího lehátka do dřevěné židličky a sedím u stolu hezky s rodiči (už bylo na čase). No, hezky se asi moc nehodí, protože mě vedle jídla vždycky zajímá spousta věcí okolo a z židličky bych nejraději vylezl. Z domácí stravy jsem v uplynulém měsíci poprvé ochutnal rajskou omáčku s domácím knedlíčkem. Řeknu vám, je to bašta :-)
Se spaním se za uplynulý měsíc nic nezměnilo. Stále spím nejraději mezi rodiči.
Počet zoubků se mi zvýšil na šest. O třech nových přírůstcích v posledním měsíci jsem téměř nevěděl. Doufám, že i ostatní zoubky budou stejně v pohodě.
Naučil jsem se dělat "paci, paci", napodobovat čertíka a když se mi chce, tak umím ukázat "jak jsem veliký". Mou nejoblíbenější hračkou se staly kostičky a hned za nimi je míč. Baví mě si ho s mámou posílat a snažím se dávat si ho nad hlavu. Pomalu rozeznávám tvary. Do krabice s otvory se mi daří srkat válečky a kostičky - kytičky a jiné nepravidelné tvary mi ještě moc nejdou. Kroužky na tyč nandám raz dva. S pořadím kroužkům si zatím moc hlavu nedělám. Dokážu se neuvěřitelně zabavit v kuchyni, kde se snažím dostat do šuplíků a skříněk s nádobím. Občas se taky snažím dobít odpadkový koš :-) V obýváku se stále pokouším pustit televizi. Vím, kterým tlačítkem by se mi to povedlo, ale ještě nemám takovou sílu, abych ho pořádně zmáčknul :-) Moc rád poslouchám, když mi někdo vypráví. Začínám být taky trošku tvrdohlavý a paličatý. Určitě se ke mně hodí přirovnání, že jsem jak z hadích ocásků. Jsem neskutečně "ukecaný" - občas mi sice nikdo nerozumí, ale stále častěji naši poznávají, co jim tou svojí hatmatilkou chci sdělit :-) Jsem hodně společenský. Mám rád společnost a jsem rád mezi lidmi. Nebojím se, když si mě vezme do náruče člověk, kterého moc neznám. Většinou se rychle rozkoukám a jsem doslova ve svém živlu :-)
Minulý měsíc jsem taky poprvé spal bez rodičů. Naši sjížděli se známými Berounku a mě na víkend hlídali babi a děda v Chodouni. Zvládl jsem to na jedničku. Jsem šikovný chlapeček. |
