pokračování II.

27. 5. 2003

Teda jsem fakt naštvaná. Co si dneska někteří jedinci nedovolej. Naše milá Marta známá jako Martoid je tak oprsklá, že se pokoušela nalogovat jako laftýfka na cyberspace. Je asi tak tupá, že jí nedošlo, že se dá zjistit odkud ten neoprávněný přístup byl. Ach jo. Jak se proti tomuhle ale může člověk bránit? Když je někdo takovej šmejd a tak odrzlej? Pochcat a zapálit, jak říká jeden můj kolega. A nejhorší je, že takovýhle lidi souděj druhý, přitom sami jsou horší než špína.
No to jsem se zase rozčílila. Ale tohle by naštvalo každýho, ne?
Zítra jdu na koncert Tatabojs, moc se na ně těším a taky na Zuzifa, mojí kolegyňku z Graftonu. Jdeme tam spolu :) dopoledne mám ještě minirandíčko, na to se taky moc těšim :)
Včera mi Kačka půjčila dva katalogy od Adidasu na podzim/zimu 2003, má to za maloobchodní cenu, tak jsem si objednala věci asi za pět tisíc.
Zjistila jsem totiž, že nemám nic na sebe na volnej čas. Jak jsem byla o tom víkendu u Káťule, tak tam byli všichni ve sportovnim, jediná já tam byla jak černá můra. Nakonec jsem taky vyfasovala nějaký ty sportovní hadry :) Takže abych měla pro příště a vůbec, co na sebe.
Dneska se mi zase povedla bota. Náš manager Gulliame nebo jak se to píše šel okolo mně a já zrovna zaskakovala za recepční, která šla na oběd, když už v tom mám tu praxi :) a mesík přinesl nějakej balík přímo k jeho rukám. No a když šel Gulliame okolo mně, jak jsem seděla na tý recepci, tak mě nenapadlo nic lepšího než mu to vrazit. "I have something for you....." povídám. On na mě kouká jak vejr a říká: "Really.......?" Tak říkám : Jo, really, tady to máš a nazdar" a přidala jsem krásný a oslnivý úsměv.
Pak za mnou přilítla jeho asistentka, že pan Bertier v žádném případě nesmí dostávat balíky takhle přímo, že to jde všechno přes ní, že prej jí to přinesl protože ani nevěděl, jak se to otvírá. Jo, další muž na svém místě.

25. 5. 2003

Mám za sebou opravdu velmi náročný víkend. Nová práce je fajn, jsou tam moc milí lidé, hlavně naše vedení, samej francouz, navíc jsou na větvi z toho, že jakž takž mluvim anglicky, protože tam skoro nikdo nemluví, takže se pokouším vést s nimi duchaplné dialogy :) Jsem nadšená z toho, že to mám kousek, že nemusim metrem a ještě nadšenější budu, až tam začně pracovat můj bývalý kolega z G. ;)
V pátek jsem jela domů, kde jsem si sbalila pár věcí a vyrazily jsme. Byla jsem pozvaná svou sousedkou a dobrou kamarádkou Katkou na oslavu jejích narozenin do vesničky jménem Zbiroh, která má zajímavou polohu. Je kousek od našich dvou chalup :) od jedné ve Stradonicích a od druhé ve Svaťáku. Ještě jsem vyzvedly Katčinu sestru Lucku, jejich kamarádku Martinu a najednou nám byla Corsa malá :) Z Prahy nám trvalo se vymotat asi hodinu, no síla. Na chalupě nás čekala výborná večeře a paní Johnová. Jen tak cvičně jsme si daly Malibu, na chuť a nakonec jsme vypily celou lahev. Pak se k nám přidal Káti táta a nějací jeho známí, takže byla sranda. Kecalo se, jak jinak, o fotbale. (Káti táta pracuje na Spartě a v nároďáku jako kustod, tzn. strará se jim o kopačky, dresy apod.) Popíjeli jsme asi do jedné, pak mě pan John málem zabil dělobuchem, když ho špatně postavil a on místo aby vylítnul do nebe a tam se rozprskl, tak vylítnul do strany a přímo proti mně, jen jsem stačila uhnout. Byla jsem mírně v šoku ale pan John ještě víc, okamžitě byl střízlivej a pořád se mi omlouval :)

Ráno jsme s Káťou jely ještě nakoupit pár věcí a pak se začali trousit lidi. Nejdřív přijel kluk, který má přezdívku Čad, pak Káti kluk Olda se svou těhotnou sestrou, manželem a pejskem. Po ní dorazil Lucky kluk, Kátina kolegyně s přítelem, Káti šéf, vydavatel časopisu Hattrick se svou dcerou, přítel Martiny a ještě dva kluci, Aleš a Kaštan. To jsme už ale seděli místo na terase, která nám byla malá, na zahradě a grilovali jsme masíčko, i když já jen zobala zeleninku. Byla celkem sranda, zlehka jsme popíjeli, já měla šampáňo, piva, jablíčka, fernety, no hrůza. Taky jsem v jednu odešla do baráku a už sem se nevrátila, protože obsah mého žaludku chtěl ven a pak jsem si šla spořádaně lehnout. Bohužel si to vůbec nepamatuju, ale holky mi to barvitě vylíčili. No, nebudu se o tom moc rozepisovat, ale vyfasovala jsem přezdívku Malíř pokojů.
V neděli jsem myslela že umřu a tak jsem jen ležela a bála se cokoliv sníst nebo vypít. Pak se mi naštěstí udělalo líp a tak jsem kecala s ostatníma na terase. Okolo čtvrté jsme všichni jeli domů. Doma jsem se hned rozčílila na nejmenovaném diskuzním foru, kde nás po dlouhé době oblažil jistý jedinec svejma klasickejma kritickejma kecama.
O víkendu proběhl taky Electrowerk v Brně, bohužel pro nízkou účast se akce nevydařila ale zase jistí jedinci předvedli, že jsou skutečně mistry ve svém oboru, když mi Markétka popisovala extempore Depka klubu tak jsem se opravdu hodně pobavila.

A na závěr jsem dávám pro pobavení dopis managera celé společnosti, který nás zval na pařbu :))

Dobry den,

Uz mam byt ! Moje nova adresa je : 12, rue Santerre, Pariz 12.

Muzete prijit kdykoliv chcete, pokud uz neni nikdo. Prosim objednejte predem. Aktualne, nemam zadne pohodlne misto, ale muzete prijit ako camping. Ale brzo koupim letistovy postel a budu moci pozvat 1 osobu (nebo 2, ale to nebude pohodlne). Az koupim gouc, budu moct 3 lidi (5 nepohodlne).

Kontektuju Vas znovu kdyz: ), osobni telefon (zacatek cervna), zmena pracovnihop telefonu (cerven), zarizovat byt (31/6).
Cekam na vasi navstevu.