Už se jenom dvakrát vyspíme a z naší Jany bude taky vdaná paní a naši tímpádem už nebudou mít doma žádné „dítě“. S dětmi jsme postavili stan – ufff, kempař ze mě asi nikdy nebude, ale snad to nikomu nespadne na hlavu. Máme nakoupené zakrývací plachty, příslušné šňůry, půjčený stan, zabité a naložené prase, nakoupená kuřata….. No… je toho prostě požehnaně. Teď jen aby nepršelo a aby se mi povedly ty jejich svatební fotky….
Petr měl včera narozeniny, ale tentokrát jsem pro něj těhotenský test neměla. J To je děsný, že to je už rok! Ale těhulka je naše dubňácká správcová Vlaďka. První z nás porodila – už v březnu – a teď je znovu těhotná. Takže dubňačka porodila prvního březňáčka a teď bude mít květňáčka. No je to fofr. My snad taky rychlí nebudeme… Ale ona toho zvládá tolik, že mám pocit, že si prostě do svého seznamu aktivit „připíše“ ještě jedno miminko a pofrčí vesele životem dál.
Mně v neděli skončila mateřská, tak jsem zamáčkla slzu v oku a dneska mi to ještě připomněly „kámošky“ ze sociálky, že už mám nárok na rodičovský příspěvek. Ach jo… Takže už válčíme jen za tři a půl….
A aby se potvrdilo, jak fungují Murphyho zákony, tak samozřejmě po tom zápisu z minulého týdne, kdy jsme Petra chválila, mně v pátek tak strašně naštval, že s ním vůbec nemluvím! Chodí vždycky v pátek na šipky, ale tentokrát to nějak přehnal a krom toho, že přišel v půl třetí, tak vzbudil Andulku a ještě pořád remcal. Pak se oblíknul, že půjde spát ven (??), což moc nechápu, protože míst na spaní bylo v baráku víc než dost, jenomže za chvíli se zase vrátil a začalo to nanovo. Takže opět Andulka vzhůru a já vytočená na maximální možnou míru. Když konečně usnul, chrápal tak příšerně, že jsem byla vzhůru skoro do 5… Ráno se sice omlouval, ale podle mého si vůbec nepamatuje, jak byl protivnej… L
|
