Tak to je naše heslo, když tu naší potápku poléváme hrnečkem vody. Má si tak vypěstovat návyk, že nebude dýchat do vody. Dneska jsme to už rozšířily na plavču o potopení obličejíčku do vody. Paní plaváčková nám to ukázala nejdřív na jejím UH miminku a pak se rozhlédla, kteráže maminka bude mučit své dítko jako první. Nikdo se k tomu neměl, tak jsme do toho s Ańulkou šly jako první my. Aňule je tam nejmladší, ostatní děti jsou tak o dva a víc měsíců starší. Ale velikostně to není skoro vidět a co se týče vody, je to šikulka. Teď se naučila „plavat“ jako delfín. Je to srandovní, když jí držím pod bříškem a ona hned mrská tělíčkem, aby se dostala k balónu nebo kruhu.
Prý jsme celkově hodně šikovná skupinka, takže postupujeme docela rychle a do vánoc už se potápět určitě budeme. Ptala jsem se i na natáčení na kameru a chodí jim tam jeden kameraman-podvodník a prý jsou to hrozně hezké záběry, když se děťátko ponořuje a vynořuje z vody. Rozhodně si to necháme taky natočit. Ten litr za to stojí.
Dneska navíc byla úplně suprová voda. Mnohem teplejší než minule a taky o dost slanější. Andulce evidentně chutnala, protože jak jsem jí otočila na bříško, už otvírala pusinku a snažila se důsledně dodržovat pitný režim J.
Konečně nám přinesla maminka Elišky CD s fotečkama z první lekce. Tak jsem se moc těšila domů, až na to mrknu. Musela jsem ty fotky teda kapánek upravit – byly hodně tmavé, ale výsledek je super. Doufám, že se mi podaří něco vložit do fotoalba…
Po plavču jsme frčely do Sconta – měli v nabídce sadu barviček na slupovací nálepky na okno s motivem vánoc. Jenomže to bylo za velmi dobrou cenu, tak že vyprodáno L. A to jsem chtěla být zas jednou kreativní… | 
