O PALEČKOVI, KTERÝ VYROSTL

Narodil se chlapeček

malý jak tvůj paleček,

v náprstku ho vykoupali

ve skořápce kolébali:

“Spi, Palečku, spi!”

Z makovice snídá mák,

jeden máček, druhý, třetí,

a má po snídani, děti,

tolik málo jí.

Jak si hraje? Nemá s kým.

Pejsek vrčí: “Já tě sním!”

Kočka si ho s myškou plete.

Pozor, že ho zašlápnete!

Je to chudinka.

Máma volá babičku:

aby rostl jako z vody,

dožil světa bez nehody?”

Chudák maminka!

Bábě slova popřáli:
“Ten tvůj synek zahálí,

dej mu práci, poroste ti,

jako rostou jiné děti,

práce je tu dost!”

Na stole dnes Paleček

sbírá každý drobeček

po chlebě či po koláči.

Co se za den naotáčí

mámě pro radost!

“Hrášku, kuli, kulilíč,

kutálej se jako míč,

na dvě misky přeberu tě,

už si na tě dělám chutě,

kuli, kulilíč.”

Když mu zbude chvilička,

honí mouchy od mlíčka:

“Leťte, mouchy nenechavé,

máma chce mít jídlo zdravé,

ššš, ššš, ať jste pryč!”

Roste, roste víc a víc

z rukávů i z nohavic,

když si chce hrát, kočku chytí,

náprstek je zase v šití,

už má vaničku.

Už to není chlapeček

malý jak tvůj paleček,

přerostl už všechny chlapce,

dávno nespí ve skořápce.