Jak probíhal porod .....
Všechno to začalo v úterý 15.11.2005. Koukali jsme s Tomášem (manžel) na Vyvolené. Okolo 22 hodiny si šel Tomáš lehnout. Já jsem ještě koukala na TV, protože mě bolelo břicho jako, když bych měla dostat menstruaci. Přišlo mi, že mi bolesti pořád zesilují, tak jsem si začala zapisovat po jaký době se ty bolesti opakují. Když jsem dospěla k tomu, že to jsou zřejmě kontrakce a opakují se po 5 minutách, tak jsem asi ve 2 hodiny ráno šla vzbudit Tomáše, že už teda asi začínáme rodit a že bysme měli vyrazit do tý porodnice. Přihodila jsem si pár drobností do tašky, vzali jsme foťák a kameru a vyjeli jsme. Tomáš byl celkem v klidu a já taky. Přijeli jsme do porodnice, prohlídli mě, jak se otvírám, zjistili, že jsem otevřená jen na špičku prstu a že máme jet zase v klidu domů. Ujistili nás ale, že je dobře, že jsme přijeli, že jistota je jistota. Celou noc mě to břicho ale pobolívalo.
Ve středu mě břicho občas zbolelo, prostě jako kdybych menstruovala. Ale šlo to vydržet.
Ve čtvrtek 17.11.2005 bylo volno - státní svátek - takže jsme dopoledne jeli nakoupit do Carrefouru. Pořád mě břicho bolelo a přišlo mi, že ta jakoby menstruace je čím dál tím silnější. Občas jsem se u toho nákupního košíku dost kroutila. Když jsme přijeli domů, tak to říkám Tomášovi, že mě to pořád bolí a on jestli teda pojedeme do porodnice. Protože jsme tam ale byli před tím zbytečně, tak jsem se bála, aby to zase nebyl planý poplach, tak jsem mu řekla, ať jde Na Schůdek (hospoda) a že mu když tak brnknu, kdyby něco. Každou chvilku mě telefonoval, jak to vypadá. Já mu pořád odpovídala, že nevím, že ještě asi ne. Přitom jsem se už doma kroutila u křesla a jediná pohodlná a zvládnutelná poloha byla na kolenou opřená rukama o křeslo. Tak okolo 17 hodiny Tomáš přijel a pořád naléhal jestli jo nebo ne. Takže asi okolo 18 jsem řekla, že teda asi jo. To ale nastal problém, jak pojedeme do porodnice. Na Schůdku si dal Tomáš nějaký to pivko, takže nechtěl řídit. Zavolali jsme Jirkovi (švagr) - ten ale měl od 19 hodin doučování matematiky, takže nemohl. Nakonec jsme si řekli, že půjdeme na taxika. Opět tedy taška, foťák a kamera a šlo se :) Naštěstí na Vinohradský zrovna jeden taxik jel, tak ho Tomáš odchytil. V 18.48 jsme dorazili do porodnice...
Nejdřív mě PA (porodní asistentka) prohlídla a zjistila, že jsem otevřená na 4-5 cm a že jsme tedy přijeli akorát. Napojili mě na monitor. Tam jsem byla asi tak hodinu, Tomáš byl pořád u mě. PA a doktor se mnou sepsali anamnézu. Zhruba za tu hoďku jsem šla do koupelny na klistýr a osprchovat se. To už ty bolesti byly hodně nepříjemný. Ve sprše jsem mohla být tak půl až třičtvtě hoďky. Oblékla jsem si andělíčka (byl bez knoflíků a šňůrek, tak mi to PA přelepila lepicí páskou - no kočka k popukání :) a šla na porodní sál. To už tam byl se mnou zase Tomáš - snažil se mě při každým stahu rozesmívat scénkou z Pelíšků: "A hekám snad já?" (Kodet a Vašáryová). Doktor na mě mrkl, řekl že jsem otevřená asi na 5-6 cm a jestli budu chtít epidurál. Já hrdinka, že ne, že bych to chtěla zkusit bez něj. Tak asi za hodinu, kdy jsem už nestačila kontrakce prodýchávat a začínala jsem tlačit, mi epidurál nabídli znovu a to už jsem neodmítla. PA říkala, že když budu tlačit, tak bych se mohla hodně potrhat a že ten epidurál mi pomůže to ustát. Tomáše zase odlifrovali a začali mi píchat epidurál - no to bylo horší než celý porod. Píchali mi ho asi 3/4 hodiny. Vůbec se nemohli strefit, protože jsem měla kontrakci za kontrakcí a nebyla jsem schopná být chvilku v klidu a stočená v klubíčku. No napichovali mi to na 4x. Šílený. Tomáš prý byl na chodbě pěkně nervózní. Volal Janče (jeho sestře) a ta ho uklidňovala. Nakonec mě napíchli a úleva byla znát. Sice to bolelo pořád, ale už mě to nenutilo tak hrozně moc tlačit. Ještě před tím epidurálem ve 21.15 hodin mi píchli vodu, protože mi nepraskla sama. Po epidurálu byl Tomáš už zase se mnou a držel mě za ruku. Asi půl hodiny na to jsem už ale měla pocit, že prostě netlačit nejde, tak jsem na to upozornila PA. Přišel doktor a řekl, že už jsem otevřená, takže jdeme na to. Pak už to byl fofr. Na čtvrtý zatlačení byla Natálka venku.
Ve 23.37 hodin 17.11.2005 se nám narodila Natálka Trávníčková a bylo to nejkrásnější miminko na světě |
