Co umíme v devíti měsících...
Pohyb:
1) Lezení se perfektně zdokonalilo, jedna nožička střídá druhou a nožičky jsou k tomu pěkně synchronní...
2) u všeho možného si stoupá, ale úplně nejradši se šplhá po mamince, která je z toho opravdu nadšená :o)
3) ze stoje si umí hezky hačnout. Hačá si tak hezky opatrně...
4) zkouší si stoupat i bez opory, ale to zatím je opravdu jen ve stádiu pokusů.
Jídlo:
snídaně: veka s máslem na kousíčky a strkat do pusinky :o) nebo sušenka
svačina: sušenka
oběd: teď nově od 14.8.2006 smetanová omáčka s knedlíkem (3 knedle :o), zeleninová kašička – mrkvička, brambůrek, rajčátko, případně brokolice s brambůrkem apod.,
svačina: POZOR 18.8.2006 poprvé snědla celou přesnídávku – slavte s námi!!!, takže svačina přesnídávka, meloun, sušenka
večeře: banánová kaše – ta je vůbec nejlepší a hrozně dobře se papá, přidáváme do ní čerstvý banán, protože čerstvé ovoce nechce, odmítla čokoládovou kaši s pomerančem – škandál!!!! :o(
no a mezitím dle potřeby samozřejmě ještě mlíčko od maminky :) - už ale méně a méně...
Hraní a myšlení:
1) už slyší na svoje jméno – Nati, Natálko, Natálie Trávníčková :o) (to když se maminka nebo tatínek zlobí),
2) mluvení se stále zdokonaluje, už vytváří shluky písmen, které jsou neidentifikovatelné, ale občas zní jako nějaké slovo, takže máme pocit, že už mluví :o) Jinak když stojí v postýlce a zlobí se, tak opakuje pořád „mamamamama“ tak nevím, zda to má být jako vzteklé máma nebo prostě je to její vyjádření nespokojenosti
3) snažíme se jí vychovávat, takže to vypadá asi takto: „Nati nenene, to nesmíš; Natálko, nenene; Nati pojď za mámou, nenene; Natálie nenenene“ No a že by nás poslouchala? To opravdu zatím nehrozí. Sice se třeba na chvilku zarazí, koukne, ale pak se otočí a pokračuje dál ve své bohulibé činnosti, kterou nesmí samozřejmě dělat.
4) při „paci, paci, pacičky“ už otvírá víc ručičky a podobá se to víc tleskání
5) snažíme se naučit ukázat „tákhle veliká Natálka“, ale nič moč. Když jí zvedám ručičky, tak se chce zvednou celá a začne po mě šplhat.
6) baví jí hra „kde je Natálka“ - kdy jí přikryjeme hlavu plínkou a pak odkrejeme. Chechtá se u toho.
7) když se zeptáme „kde je táta (máma)“ otočí se směrem k té dané osobě
8) nejoblíbenější hračka stále dřevěné kuličky a na spaní růžová ovečka. Jinak takový ten balón s čuplíkama a teď i nafukovací balónky. Ani se moc nelekne, když praskne :o)
9) když si s něčím hraje, je tím maximálně zaujatá a hrozně se na to soustředí a vypadá, jako by opravdu hrozně moc přemýšlela :o)
Takže je tu oblíbený závěr (tedy doufám, že oblíbený :o)) a tentokrát bych chtěla říct, že nám Nati udělala velkou radost, že začala jíst přesnídávky – ještě jednou 3x HURÁ!!! Tím pádem tedy budeme moct začít odstavovat od mlíčka a staneme se opravdovým jedlíkem :o)
Jo ještě maličkatý závěr – ZUB ZATÍM ŽÁDNÝ...
| 
