Třináct měsíců....
Ano říkala jsem, že už nebudu psát po měsíci, ale jen to důležité, ale tohle je hrozně důležité. Musím přece zaznamenat co už Natálka umí.
Takže své dovednosti Indiána, pápá a dělání paci, paci, pacičky o mámina ruce jsme rozšířili o:
- paci, paci tak jak se dělat má :o)
- jsem tááákle vééélikááá - zvedne ručičky nad sebe
- ukáže, kde má pupík
- umí udělat hají - položí se na zem a opře si hlavičku
- když jde papat, vezme si v kuchyni bryndáček a odnese si ho k židličce
- umí postavit kostičku na kostičku - rekord je 4 kostičky postavené na sebe
- když se jí řekne, aby šla do domečku, tak si tam zaleze a juká okýnkem
- pomáhá uklízet kostičky do košíčku nebo do krabičky
- co chce, na to si ukáže s významným ´éééééééé"
- umí slézt pozadu ze sedačky nebo postele. Musí se na to ale upozornit - "Nati, jak se leze dolů?" a ona sleze hezky pozadu :o)
- cokoli odnese a komukoli podá
- ráda si prohlíží knížky a dokáže po jejím prohlédnutí, kdy jí říkám co je na obrázcích, ukázat, např. kde je kluk, kde je haf, atp....
Zhruba od ročních narozenin má období lezení do výšek, takže krabice na hračky si otočí a leze na ně, snaží se vylézt na postel nebo sedačku - jednou se jí to už povedlo.
Takže to by bylo zase asi všechno. No ale neumí už toho fakt hodně? Občas mě překvapí, jak rozumí - třeba dneska - uklízely jsme šuplík s ponožkama. Máme tam i čepice a šály. Šála ležela asi metr ode mě, tak říkám Natálce: "Nati podej mámě tu šálu" a ona šla a přinesla mi šálu :o) | 
