Něžné pohlazení...

Něžné pohlazení...

Chci vám teď napsat jeden z mých nejkrásnějších dosavadních zážitků s Natálkou. Byla jsem si večer sednout s kamarádkou a Natálku hlídal tatínek. Musím podotknout, že to zvládli bez problémů a Natálka sice maličko s brekem, ale usnula. Já jsem přišla asi v půl 8 a Natálka se zrovna ještě vzbudila - asi mě chtěla vidět :o) Šla jsem k ní, pochovala jí a pak jí dala zpátky do postýlky, povídala jí, zpívala a ona se uklidnila. Pak jsem u ní seděla a říkala jí, ať udělá "hají" Natálka si tedy lehla na bříško a koukala na mě, jak u ní sedím. Očíčka se jí už začínali zavírat, ale pořád koukala. Najednou se posadila, prostrčila ručičku mezi šprušličkama, pohladila mě, otočila se na druhou stranu a spala...

No není to úžasné?!?!?!