LÉČBA ENDOMETRIÓZY?
Léčebný postup je individuální. Je nutné odděleně posuzovat léčbu endometriózy v souvislosti s neplodností a v souvislosti s pánevní bolestí.
LÉČBA PÁNEVNÍ BOLESTI
1.Chirurgická léčba
Cílem léčby je odstranit co největší množství endometriózních ložisek a rozrušit zjištěné srůsty v dutině břišní. Úspěšnost chirurgické léčby závisí na tom, kde jsou ložiska uložena a jak jsou velká. Nevýhodou je, že po operaci mohou vznikat v místě operačního zásahu srůsty a léčba nemusí odstranit ložiska drobná, laparoskopem nezobrazitelná, tzv. mikroskopická. Ložiska na pobřišnici lze odstranit popálením nebo odpařením. K dostatečnému a přitom bezpečnému odstranění ložisek do dostatečné hloubky lze využít CO2 laser. V některých případech můžeme ložiska i exstirpovat, tzn. vyštípnout kleštěmi nebo vystřihnout. Chirurgická léčba je ideální pro odstranění endometriálních cyst na vaječnících. Tyto cysty, které jsou v podstatě nepravými cystami, vznikly z ložisek endometriózy zachycených na povrchu vaječníku. Ošetření cysty spočívá v odsátí jejich obsahu, prostřižení pouzdra cysty a odpaření nebo popálení jejich
výstelky. Větší cysty je lépe z vaječníku vyloupnout (enukleovat) celé. Rozsáhlé operační výkony je potřeba provádět u endometriózy, která zasahuje další orgány, např. střevo, močový
měchýř, močovody nebo přepážku mezi pochvou a konečníkem. Zde se léčba laparoskopická často kombinuje s hormonální léčbou anebo s klasickým chirurgickým přístupem – řezem přes břišní stěnu. Při chirurgické léčbě pánevní bolesti se uplatňují i techniky, které se snaží
přerušit nervová zásobení pánve. K takovým výkonům se přistupuje až po neúspěchu hormonální nebo jiné chirurgické léčby. Nervová vlákna jsou totiž stále drážděna jizevnatým procesem,
který probíhá v okolí endometriózních ložisek. Nejčastěji se přerušují nervové svazky ve vyhloubení kosti křížové anebo se přerušují vazy, které vedou od dělohy ke křížové kosti. Za defi nitivní řešení u žen, které již neplánují těhotenství, lze považovat odstranění dělohy i vaječníků.
Hormony, které po odstranění vaječníků v těle ženy chybí lze nahradit substituční hormonální terapií. Jen tak můžeme v budoucnu předejít možnosti nového vzplanutí onemocnění.
2. Konzervativní – hormonální léčba
Hormonální léčba je zaměřena na ovlivnění přirozené hormonální osy pacientky. Léky, které se v léčbě užívají, blokují hormony podvěsku mozkového, který je hormonálním řídícím centrem (agonisté gonadoliberinu). Přípravek se nejčastěji aplikuje podkožně nebo ve formě jednoduché intramuskulární injekce (Dipherelin). Pokud je podvěsek mozkový (hypofýza) blokován, nevyplavují se z vaječníků hormony a neuskuteční se tak pravidelná přeměna endometria. Hladina ženských hormonů (estrogenů) v krvi se pak pohybuje na hranici hodnot ženy v klimakteriu (přechodu). Důsledkem jsou některé nežádoucí účinky této terapie. K nim patří kromě dočasné ztráty menstruace náladovost, deprese, migrény, ženy mohou mít návaly a poruchy spánku. Tyto příznaky jsou ale dočasné, trvají jen po dobu léčby, tzn. 3-6 měsíců a po
vysazení léčby mizí. Kromě toho lze tyto nežádoucí účinky tlumit substituční (hormony doplňující) léčbou, která ženám od potíží uleví, a přitom neovlivní výsledný léčebný efekt. K tomuto účelu se používá hormonální substituční léčba (HST) nebo přípravky hormonální antikoncepce. Jiným druhem hormonální léčby je užívání hormonální antikoncepce. Ta působí snížení hormonální stimulace ložisek endometriózy. Zároveň také snižuje v těle produkci působků, které zodpovídají za vnímání bolesti. Takto dosáhneme toho, že se ložiska v malé pánvi zmenšují a často vymizí
i bolestivost, která provází menstruaci nebo pohlavní styk.
ENDOMETRIÓZA A NEPLODNOST
Endometrióza je jednou z možných příčin neplodnosti ženy a je častým nálezem u sterilních žen, které podstoupí laparoskopii. Známe několik mechanizmů, kterými může endometrióza neplodnost způsobit.
1. Anatomická překážka
Pokud je endometrióza v dutině břišní rozsáhlá, způsobuje srůsty. Tyto omezují pohyblivost vejcovodu, popřípadě ho mohou přerušit nebo jinak zhmoždit. Srůsty uvnitř vejcovodu
pak mohou působit jako síť, do které se vejce zachytí a nemůže dále postupovat do dutiny děložní.
2. Hormonální příčina
Tyto příčiny jsou méně pravděpodobné. Některé práce však ukazují, že ženy s endometriózou
mají častější potíž s ovulací,s produkcí hormonu ve vaječníku a s vývojem vajíček ve vaječníku.
3. LUF syndrom
LUF syndrom je porucha, při které nedojde k prasknutí folikulu (drobné cystičky, která obsahuje vajíčko),a tak z něj nemůže být vypuzeno vajíčko schopné oplodnění. Diagnózu LUF syndromu můžeme stanovit pouze ultrazvukem. Provádíme ji proměřováním folikulu v první fázi menstruačního cyklu a po proběhlé ovulaci. Mechanismus, jakým endometrióza způsobuje
LUF syndrom, není jasný.
4. Porucha imunity
Poruchy imunitního systému u žen s endometriózou byly v minulosti velmi pečlivě studovány. Předpokládá se, že právě zvýšená tvorba protilátek proti endometriu nebo snížená buněčná
imunita ženy jsou základem onemocnění.Na druhé straně není zcela jasné, zda zvýšení protilátek proti endometriu je prvotní příčina výskytu ložisek endometriózy, anebo až její důsledek. Porucha imunity se může podílet i na neplodnosti ženy.
5. Změny v peritoneální tekutině
Každá žena má v malé pánvi fyziologicky malé množství tekutiny, kterou produkuje pobřišnice (peritoneum) – výstelka dutiny břišní. Tato tekutina (peritoneální), umožňuje dobrý posun tkání uložených v břišní dutině a má velký význam pro pohyblivost vejcovodů. Navíc obsahuje buňky, jejichž úkolem je likvidovat mikroorganizmy,spermie a buňky výstelky děložní, které se vejcovody dostanoudo dutiny břišní při menstruaci. Pokud je funkce těchto buněk porušena, mohou se endometriózní buňky usazovat a později růst v dutině břišní. Peritoneální tekutina žen
s endometriózou často obsahuje látky, které mají negativní vliv na pohyb spermií, na schopnost spermie proniknout do vajíčka nebo na schopnost vejcovodu přiblížit se k vaječníku a vajíčko odchytit.
|
