V 18tt jsem ucítila něco ... něco, co nebylo podobné ničemu, co se mi kdy v břiše dělo.
Ale věděla jsem, že na první skutečné kopanečky je ještě brzo a že bych nejdřív měla cítit něco jako "šimrání" nebo "motýlí křídla".
Po pěti dnech, kdy se pravidelně každý večer a někdy i během dne odehrávalo v mém břiše to stejné neznámé divadlo, které šlo pozorovat i zvenku očima, je mi jasné, že tohle už musí být ono - naše miminko prostě není žádný motýl ani peříčko :) |
