KAŠE 
 1) Bezlepkové (rýžová, jáhlová, kukuřičná, pohanková, amarantová) -  s těmito začínáme 2) S lepkem (špaldová, ovesná, žitná…)  
   
 LEPEK - na zavádění potravin obsahujících lepek se názory dosti liší, oficiálně se dnes doporučuje zavést je již od 6. měsíce s ohledem na tvrzení, že pozdější zavedení lepku do stravy ztíží odhalení případné nesnášenlivosti (strava již je v 1 roce příliš pestrá).  
 Každopádně je i lepek počítán mezi alergeny a existuje vedle celiakie (nesnášenlivost lepku) i alergie na lepek, která je zase dávána do souvislosti s jeho časným zavedením do stravy – proto by nikdy neměla být potravina s lepkem podána dítěti mladšímu půl roku !!!  
 Někdo tak začíná s kašemi bezlepkovými a pak zařazuje i tyto, někdo čeká s zařazením lepku až po dovršení minimálně 8 měsíců, případně jednoho roku - podle tvrzení některých alergologů trávící soustava dostatečně dozraje a nepropustí již do organizmu tolik alergenů.  
   
 Pozn.:  Nesnášenlivost lepku údajně způsobuje tzv. Keltský gen - takže je to choroba vrozená a pozdější podání lepku jí nezabrání. V Irsku jsou dědiny, kde celiakií trpí 8 z 10 obyvatel. My to tu vlastně máme jen jako vzpomínku na migrování národů.  
   
 Pokud nebudeme vařit kaše přímo z rýže, jahel… ale ulehčíme si práci a ušetříme čas… pořídíme ty instantní (zarputilí zastánci přirozené stravy prominou). POZOR NA SLOŽENÍ !!! Jako kojící maminky kupujeme ty nemléčné a bez přídavku cukru. 
 V prodejnách zdravé výživy můžeme nalézt i kaše v BIO kvalitě či jemně mleté ovesné vločky ze kterých se kaše připravuje velice rychle a jednoduše. 
   
 Mléko při přípravě kaše nahradíme kojeneckou vodou, kterou převaříme a necháme zchladnout aby byla teplá a né vařící (horká voda ničí vitamíny). Ty nejvzornější z nás použijí vlastní mlíčko, stačí jím miminku kaši jen trochu ochutit, není ho třeba odstříkávat a pak mlíčko znovu ohřívat (je to časově náročné a ohřátím nějaký ten vitamín také zničíme).  
  Kdy kašičku podávat ???  Jednou denně, většinou večer, aby děťátko lépe spalo a míň se budilo (což někdy funguje, někdy bohužel ne).  
 
 
 
 SLADIDLA
 Snažíme se vyhnout jakémukoliv doslazování, z vlastní zkušeností musím říct, že to skutečně není třeba.  
 Kyselé ovoce osladíme například přidáním kousku banánu. 
 Někdo radí použít v případě nutnosti k doslazování během prvního roku hroznový cukr.  
 Po zavedení lepku do stravy mi byl však obecně doporučen slad (polysacharid).   
 Med v prvních 2 letech života dítěte raději nepoužívat – velký alergen.  |