28.12.2006
Dneska mám takové malé narozeniny - už ten okolní svět poznávám čtyři měsíce. Moc jsem to ale neoslavil. Byl jsem u paní doktorky a místo oslavy mi dali včeličku do nožičky a bylo po legraci. Šel jsem tam vysmátý, chtěl jsem si s paní doktorkou "povídat" a pochlubit se s novým chrastítkem. A potom mi píchli tu hroznou injekci a já se rozječel jak na lesy a bylo po náladě. Taky mě změřili a zvážili - už mám 66 cm a 6,74 kg.
Jinak se mi ale vede dobře a mám se čile k světu. Rád si hraju pod hrazdičkou. Zjistil jsem, že kopání do hrazdičky nohama je větší legrace :-) Začínám si čím dál víc "povídat". Líbí se mi, když mě rodiče nosí po bytě jako letadélko a všechno si můžu prohlížet. Už udržím v ručičkách chrastítka. Strkám si je do pusy. Když není nic po ruce, tak se spokojím se svými ručičkami. Prohlížím si je a taky zkouším, jak chutnají. To vám je věc, ty moje ručičky. Ty mi nikam neutečou :-) Na bříšku pasu hříbátka čím dál tím déle. Při přebalování se mi občas povede někoho počůrat. To je vám legrace :-) Mám rád společnost a jakmile maminka někam poodběhne, tak hned dávám najevo svou nespokojenost a chci, aby se vrátila. Ráno, po probuzení, v postýlce výskám :-) V noci se už budím jen jednou - mezi 2. a 3. hodinou. |
