Opět jsme si vysloužily pochvalu od paní doktorky, jak Aňa pěkně prospívá a jak je šikovná. Fakt mně baví tam chodit J. Očkování proti TBC je v podstatě zahojené, takže Aňulka dostala dvě pigárka do nožiček. Jedno byla čtyřkombinace – záškrt, tetanus, dávivý kašel a invazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae b a druhé proti virové hepatitidě B. Když jí paní doktorka píchala, tak Aňa chvíli plakala, ale nechala se ukonejšit. Navíc jsem jí hned po tom, co jsme vylezly, dala cucnout, takže spokojeně usnula v kočárku. Pak jí to ale začalo asi bolet, protože v podstatě proplakala celé odpoledne. Chodila jsem s ní, houpala jí, hračky jí ukazovala a ona se nechala ukonejšit vždycky jenom na chviličku. Jedna nožička jí trošku zarudla, tak jsem jí na to dala studený obklad a pak už to měla lepší. Dala jsem jí taky trošku Panadolu a pak na chvíli usnula, i když ne v postýlce, ale mně na ruce.
Ve vaničce už byla zase spokojená a po kojení jsem jí položila do postýlky a okamžitě usnula.
Váhy a míry naší čtyřměsíční modelky – 7 kg, 62,5 cm. Nárůst za měsíc o kilo (!) a 2,5 cm. Je vidět, že jí chutná. Taky má už pěkné kejtičky. No… snad jí to nezůstane, i když rodové dispozice z obou stran rozhodně má…
Dneska jsme navíc konečně vyzvedly z pošty vysílačky a vypadá to, že fungují, čímž by se konečně úspěšně završila téměř čtyřměsíční anabáze. Vracela jsem jako nefunkční v červnu…
A když už tak píšu o těch čtyřměsíčninách, co Aňa oslaví pozítří, tak jsem minulý týden vzpomínala v Krkonoších na událost před rokem – kdy jsem zjistila, že v sobě tohle pindě nosím a shodou okolností to bylo taky v Krkonoších… To to letí…. |
