Vyšetření na endoskopii mám už za sebou. Když už jsme tam byli, tak jsem si říkala, že se na to vybodnu, ale nakonec jsem přece jenom statečně vystrčila a v podstatě je všechno ještě v normě, jen si mám dávat bacha na pravidelné vyměšování čiliž stravu bohatou na vlákninu a také hodně pít. Každopádně poprvé jsem měla v zadku kukátko… hi hi hi
Bráchu jsme s Aňulí vyzvedly v pohodě a ještě jsme stihli okouknout kde jsme trávili spoustu dnů ze svého dětství – bývalé bydliště babičky a dědečka. Ten barák ale vypadá opuštěně a je to hrozně divné, protože babička mívala balkón plný kytek a i zahrada okolo byla upravená a teď to pustne. Je to kousek od Sanopzu, kde byl brácha na operaci. Brácha tam z toho je docela nadšený a když jsme přijeli za Lenkou do říčanské nemocnice, tak zkonstatoval, že se právě vrátil o 30 let zpátky…
Bráchu jsem vyměnila za Andrejku, tak mi pomáhá s Aňou a je hrozně hodná. Teď už se nemůže dočkat, až Peťa dovaří hadí ocásky nebo-li špagety a kouká na pohádku v televizi. Ještě předtím jsem jí musela pustit naší svatbu na videu a to se mně ptala, jestli se mi to tenkrát líbilo a jestli jsem byla nadšená. J Musela jsem jí to odsouhlasit, že jsem nadšená byla. Už se děsně těší na zítřejší tancování a pořád po mně chce nějaké podrobnosti.
O víkendu mamka slavila svátek a my jsme jí nechali zvětšit a zarámovat ty společné fotky, co jsou také v deníčku. Měla radost a zkonstatovala, že loni dostala fotečku skalátka z ultrazvuku a teď už fotky půlročka…. J
Také jsme absolvovali dvě svatby, jednu ve Skalici – Petrova sestřenice a druhou na Jemništi. Andulce se taky na Jemništi evidentně líbilo, protože když jim začali hrát, ona začala tancovat, že se všichni okolo smáli. Také novomanželům recitovala jakási slečna (naštěstí ne malá ve žlutých šatech – Člověk, člověku… jako tenkrát nám) a když skončila, jeden z Petrových kolegů začal tleskat. Druhý ho hned okřikl – vole, tady se netleská – ale naštěstí to zaniklo v rachocení židlí, protože všichni zrovna vstávali, aby si vyslechli dvakrát to důležité „ano“. My jsme se s Petrem dusili smíchy.
|
