Andulčin slavný den jsem zahájila jako správná členka KVH (Klubu Vykojených Hlav). Vzbudila jsem se, podívala se na Andulku do postýlky, jestli spokojeně spinká a jestli jí nezlobí ucpaný nosík. Vše bylo v pořádku. A najednou jsem začala zmatkovat a pobíhat po bytě a hledat naší holčičku, kam zmizela. Prohledala jsem peřiny, jestli jsem jí omylem při nočním kojení do nich nezahrabala, v obýváku jsem protřepala deku, prohlídla hrazdičku a dokonce jsem se šla i podívat, jestli náhodou není nakonec v předsíni v kočárku. Když jsem byla strachy šílená bez sebe, kde je a začala jsem vytáčet telefonem Petra, jestli o ní něco neví, uvědomila jsem si, že spokojeně spinká v postýlce! Fakt nevím, jak mi takhle mohlo rupnout v bedně, možná tím, jak jsme tu měli Andrejku a chodila jsem kontrolovat obě holčičky. Jinak si to neumím představit. Klepala jsem se jak sulc a úplně mně z toho rozbolelo břicho…..
Tak radši od mého prapodivně fungujícího mozku k naší oslavenkyni. V půl roce má Andulka 8 550 g a 64 cm… Prý je statná po rodičích J. Říkala jsem, že se zatím jen dvakrát přetočila a nožičku do pusinky si sama nedává, tak paní doktorka zkonstatovala, že se jí to prostě přes to bříško špatně dělá a že to vyběhá.
Dostala taky poslední vakcínu a plakala jen chvilku. Šikulka. Když jí paní doktorka dávala na bříško a zkoušela přitahování, všechno Aňule předvedla na jedničku a byla pochválena. Pak jí paní doktorka stavěla na nožičky a Andulka jí za to krásně počůrala. J
Absolvovaly jsme i přednášku o příkrmech. Andulka, jako by věděla, o čem je řeč, tak vždycky, když doktorka navrhla nějakou zeleninku, kterou jí mám dávat, udělala „blééé“ anebo exkluzivně zaprskala (to se naučila v pátek na Světýlkách). Měla to úžasně načasované, že to vypadalo jako když se šlebí na příkrmy už teď. Byla to hrozná legrace a smály jsme se tomu i s doktorkou a sestřičkou.
Ty příkrmy by mohly pomoct odstranit to její noční dvouhodinové spaní, protože se fakt budí hlady. Ale začneme až po srazu dubňáčků, zatím se mi nechce s ničím patlat. Taky dostala fluor na zoubky, ale ten taky až k příkrmům, aby se dobře vstřebal.
Za ten půlrok udělala Andulka obrovský pokrok. Je zní ohromně komunikativní veselá holčička, už to prostě není miminko. Všechno jí ohromně zajímá a nejvíc jí baví knížky. O víkendu předvedla, jak už má krásně rozvinutou jemnou motoriku – jednou rukou držela chrastítko a prstíkama druhé ruky otáčela kuličku, která na něm je. Ohromně jí to bavilo a my nad ní patřičně jásali, jak je šikovná J.
Už si pozná „svoje“ lidi a pokud jí vezme někdo cizí a ona zrovna nemá úplně tu správnou náladu, tak hned hledá mámu a dokáže se i rozbrečet. Když na ní pak natáhnu ruce, vrhá se mi radostně do náručí. Stejně tak nadšeně se vrhá, když jí ukážu prsa. To je schopná se přisát ještě za letu. Spolehlivě poznám, že má hlad, když mi sedí na klíně a začne významně otáčet hlavičku, případně ze mě rvát oblečení. Petrovi zas jde po nose J
A trochu statistiky: za půl roku přibrala Andulka skoro dva a půlkrát, tj. o 4 950 g a vyrostla o 13 cm. Já jsem oproti těsně předporodnímu stavu přesně o 20 kg lehčí a když vezmu obvod pasu, tak mám míň o 46 cm a na „výšku“ bříška míň o 25 cm. |
