Vlaďka s Martinem byli tak stateční, že uspořádali druhý sraz dubňáčků. Tentokrát jsme vyrazili i my a vůbec jsme nelitovali. Za prvé jsme po dlouhé době zas byli spolu jako rodina a za druhé je hrozně fajn poznat lidi, které člověk zná jen přes internet.
Jediné, co nás trošku zlobilo, bylo počasí. Všude jinde po republice bylo nádherně, jen v Dukovanech mlha, mlha a mlha…
Absolvovali jsme samozřejmě exkurzi do jaderné elektrárny, kde jsme vzbudili skoro pozdvižení – asi se jim tam každý den nepřihrne 10 dospělých s pěti v podstatě stejně starými dětmi… A prý odkud jsme – tak jsme tu paní ujistili, že z celé republiky. Nějak si to musela holt ve své hlavince přebrat, co se asi kde dělo před 15 měsíci… J
Dětičky byly v pohodě, jen Betynka se pravidelně budí cca po 1,5 hodině a okamžitě spustí šílený řev, čímž vzbudila ostatní prcky. Naše Aňule měla pařivou, takže šla spát až okolo půl desáté a vzhledem k tomu, že si nutně musí převyprávět svou oblíbenou pohádku a k tomu si kopat nohama, tak se jí povedlo také ostatní spolunocležníky vzbudit. Nicméně ona poté opravdu usnula a to natolik tvrdě, že ač se ostatní dubňáčci snažili navzájem se překřičet, s ní to ani nehlo.
Kluci byli v pátek na pivu, aby se poznali a my jsme krafaly doma. Měly jsme zapnuté dvě vysílačky, abychom slyšely, kdyby náhodou naše ratolesti začaly plakat a v jednu chvíli ty vysílačky začaly cvrlikat a prskat, tak jsme usoudily, že je to tím, že se ruší a že bude třeba přepnout na jiný kanál… a když šla Pendulka přepnout kanál i na té druhé, zjistila, že ve vedlejším pokoji se snaží miminka vyřvat plíce… Takže žádné rušení vysílaček, ale řev prcků J
V sobotu odpoledne jsme vyrazili s Peťou a s Aňulkou na procházku, a protože asi Aně ten elektřinou nabitý vzduch vyhovoval, spinkala hodinu a půl v kočárku! Obešli jsme Dukovany včetně širokého okolí a bylo jen škoda, že nesvítilo sluníčko. V jednu chvíli se projevila u Petra pravděpodobně vykojená hlava, protože odbrzdil kočárek a chtěl zařadit neutrál….
A ještě k té jaderce – mají tam přístroj, na kterém si člověk může změřit míru radiace libovolného předmětu a je tam i stupnice, co kolik vyzařuje… Martin měl děsnou radost, že když tam dal ruku, tam mu to naměřilo menší hodnoty než nám, pražákům. A to oni mají jadernou elektrárny za humny… Peťa je radioaktivní jako hnojivo K2SO4… JJJ
|
