O NEZVEDENÝCH KŮZLATECH

Koza praví kůzlatům:

“Budu dlouho mimo dům,

buďte hodná, neperte se,

vlk to všechno slyší v lese!”

Máma z vrátek ještě není,

už se perou o lupení:

“Mé je, mé, mé je, mé!”

“Né-e né, né-e né!”

V tom na dveře buchy, buchy:

“Otevřete, neposluchy!”

Černý kozlík nejdřív zmlk:

“Děti, jde sem na nás vlk!”

Na dveře zas buchy, buchy:

“Otevřete, neposluchy,

já jsem vaše maminka.”

“Máma klepe zlehýnka.”

“Takhle, sotva je to znát:

klepy klep, klepy klep.”

Vlk to zkouší - buchy klep,

vlk to plete - klepy buch.

“Nevidíme tě, když Ťukáš,

aspoň v okně se nám ukaž,

máš-li rohy, bílou bradu!”

“Mám jen břicho plné hladu.”

“Maminka nám nosí domů

Ty jsi vlk a lhář jsi k tomu,

vydáváš se za maminku.

Jdi si tam, ty starý lháři,

kde se vlkům lépe daří!”

Zavrčel vlk, bouchl vrátky,

stáhl ocas, běží zpátky.

Slyšte, ještě z vrátek není

už se perou o lupení:

“Mé je, mé, mé je, mé!”

“Né-e né, né-e né!”