10.1.2007
Pryč jsou doby, kdy si máma myslela, že snad musím mít v hlavě budíka. Budil jsem se téměř pravidelně po třech hodinách a bylo mi jedno, jestli je noc či den. Teď chodím spát po Večerníčku. Hezky se mi usíná mezi plyšovými kamarády. Budím se mezi čtvrtou a pátou hodinou ráno. Nadlábnu se a zpravidla si ještě na dvě až tři hodinky zchrupnu. Rád se potom rozkoukávám u mámy a táty v posteli. |