Zjistila jsem, že mi Andulka pomalovala mojí "počítačovou" hodobóžovou židli. Přísně jsem si jí přivolala na místo činu a odehrál se následující rozhovor:
"Aňo, co to je?"
Andulka s úsměvem "To je hojčička".
Já, stále přísně: "A jak to, že mi maluješ po židli?"
Aňa: "Já jsem chtěla, abys to měla pšekásný"
To už jsem neudržela kamenou tvář a musela jsem se otočit. Andulka pokrčila ramínky a s lišáckým úsměvem dodala: "Ty se ze mně picneš, že jo?" | 
