O velkých zmatcích při našem propouštění z porodnice napíšu ještě do deníčku skalátka, jen co budu mít chvilku na přepisování.
Naše první cesta vedla do Skalice. Sice jsem s tím původně nepočítala, ale kruh na sezení jsem měla a hlavně "stravu" pro Aňu, takže nebylo co řešit. Venku už jsem pořádně nebyla ani nepamatuju, takže jsem si připadala jak Alenka v říši divů, jak se nádherně rozjelo jaro... Teda, holka, uměla ses narodit :-))) Zavolala jsem tam, jestli náhodou není někdo nemocný a už jsme jeli hopsa hejsa, tentokrát ale z Brandejsa :-).
Čekal nás téměř uvítací výbor a všem připadala hrozně malinká. No aby ne, když mají na očích Kristýnku a jejích 7 a 3/4 kila a dvouletého Míšu...
Peťa si hrdě odnesl Andulku domů a já letěla na záchod, abych konečně vypustila další litry vody :-) Od porodu mi totiž konečně začaly splaskávat otoky a nestačím se divit, kolik jsem si toho v sobě syslila.
Pak jsem šla nakojit, protože už se ta naše malá žravá slečna sápala po všem co se hýbalo. Po kojení jsem se rozhodla přebalit a protože jsem ještě máme-střevo, tak mi Andulka hned ukázala, jak umí pěkně čůrat bez plínky. Ještěže jsem si do porodnice nachystala dvoje oblečení, že se rozhodnu až tam, co jí obleču :-).
Domů jsme přijeli před 20.00 hodinou (v autosedačce si Aňa vysloveně libuje), Peťa přenesl tu naší prdelku přes práh jako nevěstu, udělali jsme nějaké nezbytné foto a už zase jsme krmili a přebalovali a pak už mně z těch všech zážitků a stresů všedního dne začala bolet hlava, tak jsem to zalomila vedle naší holčičky. Aninka se vzbudila za noc 2x, pokaždé se spořádaně nabaštila a zas v klidu usnula. Já jsem ráno taky neměla potřebu hned vyskakovat z pelíšku, tak jsem labužnicky vychutnávala klid a pohodu bez měření teploty v půl šesté a vysypávání košů a čekání na vizitu s roztaženýma nohama. :-)
Za dnešek jsem kojila asi milionkrát a mám pocit, že mně chce ta naše malá holčička sežrat. K večeru jí ale zase bolelo trochu bříško, tak jsme jí nakapali kapičky a pak už v klidu usnula u Petra v náručí. Vůbec nechápu, že jí nevadilo, že ten její velkej táta občas pěkně chrápe. Prostě se uspali navzájem. | 
