Víkend jsme strávili ve Skalici. Dana měla 30. narozeniny a navíc byla pouť. Teda ona byla pouť už minulý týden, ale starosta se jaksi spletl a objednal kolotoče až na tenhle víkend. Jenomže bylo tak hrozně hnusné počasí, že jsme nakonec s kočárem v neděli na skalickou předváděčku nevyrazili.
V pátek jsme ale aspoň stihli návštěvu jmenovkyně Andulky – prababičky Anny Skálové. Vyfotila jsem tyhle dvě Aninky a je mezi nimi věkový rozdíl 81 let… Anýsek zrovna usnul, takže přestože jsme tam s ní hýbali a chovalo si jí pár lidí, s ní to ani nehlo.Vráťa – Petrův strejda – z ní byl hrozně na měkko. Pak jsme potkali dalšího strejdu, tentokrát Fandu a ten se taky nad ní rozplýval. Je moc hezké jak ti Skaláci milují děti a dokážou se nad nimi tak rozněžnit.
Večer jsem měla pocit, že naší holčičku ovlivňují volby do Evropského parlamentu a že bude zapřisáhlá pravičačka, protože odmítala levý prs. Naštěstí se to pak srovnalo. Je fakt, že po změně techniky kojení se mi úplně zázračně začala hojit ta prasklá bradavka, s čímž bojuju ještě z porodnice. Taky se začala projevovat osobnost Andulky, protože jsem jí nakrmila, ona u toho usnula, tak jsem jí dala malíček do pusinky, aby se pustila. Chviličku ještě spala a pak spustila vyrvál. Nacpala si ručičku do pusinky a začala si jí sát, jako kdyby nejedla dva dny. Tak jsem jí znovu přiložila, třikrát si cucla a usnula definitivně. Prostě mi asi chtěla naznačit, kdo bude mít u nás poslední slovo J.
Víkend byl navíc úrodný na miminka – v pátek se narodila Lindě Eliška – 2,92 kg a 49 cm. Rodila v Podolí a jela tam už ve čtvrtek, protože začala krvácet. Přestože měla po nehodě zlomenou páteř a Eliška byla v obrácené poloze, nechali jí rodit normálně. 20 hodin prý trpěla jak pes a pak přišel primář a konečně rozhodl o císaři. Bylo to na poslední chvíli, Eliška měla omotanou pupeční šňůru okolo krku a okolo nožičky a ještě jí řízli skalpelem do tvářičky L. V sobotu se mému kolegovi narodila holčička Anička, měla 3,04 kg a 50 cm J.
A objevila jsem další anomálii našeho miminka. Všechny čepičky jí lezou buď do očí anebo z oušek. Jestli to nebude tím, že nikdy nevím, pod jakou bradičkou jí to vlastně mám zavázat… J |
