Všechny naše deníky

31.10.2008

Včera se mi udělal malý pupínek za uchem, který jsem si stačil rozškrábat ještě, než ho máma stačila vůbec zaregistrovat. Vůbec by ji nenapadlo, že to jsou neštovice. Dneska ráno jsme vstávali a já měl pár dalších pupínků na bradě, a tak mě máma vzala raději k paní doktorce, která nám potvrdila, že mám neštovice. Čím menší děti, tím prý hladší průběh. Já jsem zatím kromě pár pupínků úplně v pohodě. Nemám ani zvýšenou teplotu. Dobrá nálada mě neopouští, spíš naopak. Jsem naprosto nadšený z bílého pudru a kdyby bylo na mě, tak si ho natřu asi úplně všude, abych vypadal jako africký domorodce :-) Týden budu muset být zase doma. Neštovice jsem nejspíš chytil od kamarádky Michalky, která je měla asi před čtrnácti dny. Když jsem ji ale viděl naposledy, tak jsme ještě vůbec netušili, že je bude mít. Objevily se u ní až čtrnáct dní na to.

30.10.2008

Tak dneska se konal další lampionový průvod. Tentokrát od Sokola, kam chodíme cvičit. Vyrazili jsme společně s klukama Hánovic a ostatními kamarády ze cvičení. Šli jsme na králodvorské fotbalové hřiště, kde nás čekalo deset osvětlených stanovišť, na kterých jsme plnili jednoduché úkoly (například jsme měli vyjmenovat všechny pohádky, které známe). Na konci na nás měla čekat sladká odměna. Já nakonec došel jen k sedmému, protože jsem po obědě vůbec nechtěl spát a byl jsem unavený. I tak se mi ale průvod moc líbil a o sladkou odměnu jsem nepřišel. V pytlíčku jsem našel lentilky, lízátko a gumové medvídky. Zpočátku jsem si lampion nesl sám, ke konci mi už pomáhala máma.

28.10.2008

Tak dneska jsem se zúčastnil svého historicky prvního lampionového průvodu :-) Lampioňák začínal už v Počáplích u kostela a pokračoval až k nám do Králováku na zámek. Já se přidal pouze na kousek, protože ještě nejsem úplně fit. Rodiče mi pořídili lampion na žárovičku, aby neschořel v momentě, kdy vytáhnu paty z domu :-) Na zámku jsme se potkali s kamarádkou Máťou. I ona měla pěkný lampion. Rodiče si tu dali dobřý svařáček, já byl omrknout dětskou diskotéku. Vydrželi jsme tu až do velikého ohňostroje, který se mi moc líbil.

27.10.2008

Za uplynulý měsíc jsem se naučil šlapat na tříkolce. Sice zatím nedojedu moc daleko, ale vím, jak na to :-) Stále moc rád válím sudy, pokouším se o kotrmelce a dělám trošku kostrbaté holubičky, které jsem se naučil taky na dětském cvičení :-) Rád si hraju s míčem. Když do něj kopu, tak už mě míč víc poslouchá, než dřív a zpravidla ho dostanu, kam chci :-) Zdokonaluju se i v házení. Házím už opravdu daleko a čerstvou novinkou je, že umím míč i chytat a jde mi to opravdu dobře. Zkouším házet horem a jednou rukou :-) Do schodů i ze schodů zkouším chodit bez přidržování. Je to většinou s přísunem jedné nohy. Umím si sám vylézt a vlézt do autosedačky, máma mě přijde jen zapnout. Jím a piju sám, i když mi občas ještě něco odpadne. Polévky a rizoto mi dávají zabrat :-) Zrovna dnes jsem začal rozlišovat pravou a levou ruku a poznám, která je která :-)

Můj slovníček se opět významně rozšířil. Padají ze mě samé perličky, kterými občas rodiče totálně odzbrojím :-) Poslední dobou používám hodně "asi jo" a "nevím". Ne, že bych toho tolik nevěděl, ale když se mi prostě nechce odpovídat, tak je pro mě jednodušší říct "nevím" nebo "nechci". Občas říkám "děkuji" a taky nově vím, že bydlím v "Králováku"a babička Ála v "Praze". Umím spoustu nových říkanek, do kterých doplňuju slova. Momentálně je asi nejoblíbenejší "brambora" a "když jsem šel z hub". Rád si povídám o pohádkách, které si čteme i o tom, co běžně děláme. Pohádky mám moc rád. Čteme si stále do kolečka asi osm pohádek (Červenou Karkulku, Perníkovou chaloupku, Kocoura v botách, O Otesánkovi, Bambiho, Pinocchia, O Smolíčkovi a Tři prasátka). Mou nejoblíbenější je stále Červená Karkulka, protože jsem zatížený na vlka :-) Taky znám mláďátka zvířátek (vím, že mláďátko od krabičky je přece "telátko", od koníka "hříbátko" a kromě nich znám ještě kůzlátko, koťátko, kuřátko a štěňátko (to je přece náš Beník :-) Moc rád telefonuju a povídám si třeba s bábou nebo s tátou. Občas používám chybně množné číslo - například místo vláčky říkám vláčkové :-) Používám jednoduché věty. Dokážu sdělit všechno, co mám na srdci :-)

Rád si hraju na "domečky". Vlezu si například do skříně, pod sušák nebo do šatny a dělám, že jsem v domečku :-) Vydržím si hrát poměrně dlouho sám i se dívat na televizi. Taky si stále moc rád kreslím pastelkami i barvičkami. Na Tvořítkách jsem se už seznámil i s lepidlem :-) (Na štěstí jde všechno snadno vyprat :-) Rád si hraju jako, že jedu na kole (lehnu si na záda a jako šlapu), v autě (držím jako volant), v éru a v mašince (napodobuju pohyb rukama a taky zvuk :-) Rád se sprchuju a koupu ve vaně. Rád dělám "čáry, máry" (napodobuju pohyb rukama a říkám to při tom :-)

Nedávno jsem navštívil poprvé v životě cirkus a byl jsem nadšený ze všeho, co jsem tu viděl. Mimo jiné jsem se tu taky svezl na poníkovi. Vedle cirkusu jsem s rodiči taky poprvé navštívil Dino Park v Plzni. I tady se mi moc líbilo a ze všech těch dinosaurů jsem měl oči na vrch hlavy :-)

Taky mám na svém kontě jedno veliké vítězství. Vyhrál jsem boj s dudlíkem a konečně jsem se s ním nadobro rozloučil :-) Sice jsem ho měl jen na spaní, ale má závislost ještě před dvěma měsíci byla obrovská. O to větší překvapení bylo pro rodiče, když jsem ho ze dne na den přestal vyžadovat. Doma jsem měl totiž už poslední, který jsem si prokousl a než mít takový, tak to už jsem raději nechtěl žádný. Šlo to naprosto hladce, bez pláče :-)

Mám za sebou očkování proti žloutence typu A. Zázrakem se nám podařila sehnat vakcína, která je momentálně téměř neprodejná.

24.10.2008

Tak jsem zase po dlouhé době podlehl bacilům :-( Trápí mě rýma a kašel. Teplotu na štěstí nemám a na mé energii a dobré náladě mi to neubírá. Ráno jsme byli s mámou u paní doktorky a já tu opět perlil. Když přišla paní dotorka do práce, tak mi máma povídá: "Už je tu paní doktorka". A já na to zanotoval: "Už je tu, z výletu" :-) Doufám, že budu zase brzy fit, abych si nenechal ujít dva lampiónové průvody, které mají být u nás příští týden a na které se už moc těším. Dokonce už mám doma koupený i lampion, který jsme včera s tátou zkoušeli. Protože nemám teplotu, tak prý na chvíli ven můžu. Odpoledne jsme si s mámou hráli s kaštánky, aby nám to doma rychle uteklo. Vozil jsem je ve svém nákladním autě a máma mi z nich vyrobila zvířátka - kočičku, ježka, žirafu a housenku a taky mého oblíbence v poslední době - Pinocchia :-)

22.10.2008

V berounském Mateřském centru hráli dnes divadlo pro děti. Původně se měly hrát pohádky o Honzovi, ale nakonec jsme místo toho viděli pohádku O koze. Vyrazili jsme společně se sousedkou Natálkou a potkali jsme tu i kamarádku Verunku, se kterou se známe ze cvičení. Ze začátku jsem opět hezky seděl a sledoval. S holkama jsme se podělili o svačinku. Na konci jsme se ale už nudili a raději jsme si šli kreslit. Poslední divadýlko Smolíček Pacholíček se mi líbilo určitě víc.   

21.10.2008

Stále ze mě padají perličky jedna za druhou. Škoda, že ty mé slavné hlášky rodiče zase hned zapomenou. Například dneska jsem tátovi na otázku "Kam jdeš?" odpověděl "Za mámou. Neboj se" :-) A kdybyste náhodou nevěděli, co je to "pokakánek", tak vězte, že určitě to není to, co si myslíte vy :-) "Pokakánek" já totiž říkám kotrmelci :-) Kromě těchto hlášek doplňuju spoustu nových říkanek - nejraději v poslední době Koulela se brambora a Když jsem šel z hub :-)