Všechny naše deníky

27.9.2008

Na dnešní den jsme si naplánovali se Šmejkalíky výlet do Srbska. Lépa jsme ho ani naplánovat nemohli, protože počasí bylo opravdu nádherné. Vyrazili jsme dopoledne, kolem deáté hodiny, od berounského nádraží. Cestou jsme zahlédli i koníky. Já se část cesty vezl, část jsme běžel a část jel na oblíbené motorce. V Srbsku už na nás čekala odměna v podobě obídku v oblíbené zahradní restauraci, kde jsem se opět s dalšími kluky vyřádil na pískovišti. Taky jsem byl potom jako prasátko :-) Cestu zpět jsme si užili ve vláčku. Byl jsem nadšený. Budu muset rodiče přesvědčit, abysme vláčkem jezdili častěji. Odpoledne jsme zajeli na chaloupku za babi Álou a dědou Jirkou a byla tu i teta Martina.

24.9.2008

Má nejpoužívanější slova jsou momentálně: sám, moje, nechci, nech mě, není, atd. Nejspíš už skutečně začalo období vzdoru. Všechno dělám nejraději sám a když něco rodiče chtějí, tak já většinou chci přesně pravý opak. Sám chci i baštit a taky se oblékat a obouvat. Když mám na to dostatek času, tak se mi celkem daří. Zvládnu se obout a natáhnout kalhoty. Taky obléknout bundu nebo mikinu, ale pouze ty, které mají zapínání na zip a nejsou přes hlavu. Svléknout se už umím sám celý :-)

21.9.2008

O víkendu bylo u babi a dědy v Chodouni posvícení, a tak jsme tu samozřejmě nemohli s rodiči chybět. Přijela i teta Ivana s mými vzdálenými sestřenicemi Mončou a Haničkou a taky dorazila prababička Eva. Společně jsme vyrazili na houpačky. S mámou a s tátou jsem se svezl v autíčkách a Monča s Haničkou mě vytáhly na lodičky. Sám už jsem se vozil v mašince a na kolotoči. Minulý rok se mnou v mašince jezdila ještě babička s dědou. Z posvícení jsem si odnesl balónek ve tvaru formule. Taky jsem se tu potkal s Edíkem a Adámkem.

Dneska odpoledne jsme se sešli s Čejkovými, Jahňátkovými a Hánovými u Hánů na chaloupce a společně jsme pouštěli draky. Bohužel vítr moc nefoukal, a tak draci lítali jen chvilkami. Asi nejlíp lítal drak Jahňátkům, ale jen do doby, než si odletěl odpočinout na strom a už tam zůstal :-) Hánovi si vyrobili moc pěkného draka papírového, který ale moc lítat nechtěl. Po drakiádě jsme si opekli buřtíky a hráli jsme si kousek od ohníčku na písku.

19.9.2008

Od té doby, co spím ve svém pokojíčku, spím sice celou noc, ale ráno straším už od šesti. Každé ráno se vzbudím a už z postele křičím, co chci, aby mi rodiče pustili za pohádku. Stále vede Shrek, ale občas si poručím i Autobusy (říkám jim aubojusy :-), Jen počkej a nebo Krtečka a Ferdu mravence. Na pohádky se dívám sám. Většinou při nich snídám mlíčko a oblíbený chlebík. Kolem sedmé chodím z postýlek vytáhnout rodiče :-)

18.9.2008

Vyrazili jsme s mámou ke Klaunovi na mé historicky první dětské divadýlko :-) Hráli Smolíčka Pacholíčka. Společně s námi byl i Lukášek s Ondrou a "tetou" Danou. Máma byla zvědavá, jak se mi to bude líbit a jestli vydržím sedět. Já seděl jako přikovaný a s ostatními dětmi jsem hezky sledoval. Jen v jednu chvíli jsem se odběhl podívat k divadýlku blíž. nebyl jsem jediný. Zajímalo to i ostatní :-) Celé divadýlko trvalo asi 45 minut a na konci jsme si mohli maňásky i půjčit. A tak jsem si mohl podržet jelena a dokonce mu dát i pusu :-)

Po divadle jsme vyrazili do Chodouně za babi, dědou a Beníkem. Pomáhal jsem dědovi česat jablka. Do česání se chtěl zapojit i Beník. Pomáhal nám nosit koš a strašně ho zajímala i dědova hadice :-) Chtěl mi taky ukrást jablko, ale já se nedal. Věděl jsem, že když si dám ruku nad hlavu, tak Beník nemá šanci. Je to postrach Macíka i Čičiny. Beník je pěkný divoch. Ještě před týdnem to vypadalo, že budou kamarády, ale Beník je pěkně prohání, chce si s nimi hrát, ale pro jeho legrácky nemá ani Čičina, ani Macík pochopení :-)

17.9.2008

Na dnešek jsem spál poprvé sám ve svém novém pokojíčku. Večer, před spaním, mi máma přečetla oblíbenou pohádku o Červené Karkulce. Spal jsem od půl osmé do půl sedmé, krásně celou noc. Z nové postýlky a povlečení s Bobem a Bobkem jsem byl tak nadšený, že jsem si na svou starou malou postýlku ani nevzpomněl :-)