Všechny naše deníky

Baracuda má na rozdíl ode mně hubu plnou zubů.. Ale nepředbíhejme.. Už jsem několikrát zmiňovala bolest zubů. O víkendu se to stupňovalo a nedělní noc byla opravdu vášnivá.. Byla jsem vzhůru každou chvíli a rvala do sebe Ibalginy pod tlakem.. V pondělí jsem zavolala zubařce, abych se objednala, aby mi s tím konečně něco udělala. Bolest jsem hlásila už minule, když jsem tam byla a nic jsme nenašly...

Objednala mně na čtvrtek, dřív bohužel nebyl volný termín. Navíc jsem neměla hlídání, abych mohla vyrazit hned ráno jako akutní případ a Andulku se mi s sebou v 7 opravdu nechtělo do vnitřní Prahy tahat.. Nicméně bolesti se stále stupňovaly a už to bylo skoro jak u porodu.. Už jsem tušila, kdy TO zas začne, pak to bolelo a po nějaké době odeznělo.. Prostě jako kontrakce.. S tím rozdílem, že tohle mi přišlo nějaké takové horší :-).  Jediné, co mi pak už pomáhalo byl horký čaj zvenku i zevnitř.. Ibalginy už nefungovaly vůbec..

Zaúkolovala jsem tedy Petra, aby počítal s tím, že budu muset ráno vyrazit k zubařce. Samozřejmě poté, co jsem se takhle odhodlala, bolest začala ustupovat.. Mám pocit, že asi budu muset být permanentně objednaná, aby mně nic nebolelo!

V noci se mi dokonce zdálo o tom, jak mi zubařka kontroluje ty bolavé zuby, zkouší, proč by mohl bolet ten dole i ten nahoře a ve finále došla k rozhodnutí, že ten nahoře je k ničemu, že je to jen skořápka, tak ho dáme pryč a opravdu mi v tom snu vyndala a ještě jsem koukala na to, jaký to byl odporný zbytek zubu..

Ve skutečnosti to probíhalo naprosto stejně!!! Pořád nemohla přijít na to, co mně tak trápí, udělala mi rentgen a zkoumala to ze všech stran, až najednou objevila "paradontální chobot" :-))) (to mi teda v tom snu neříkala, vůbec netuším, že člověk může mít něco takového v puse***) a že by to asi stejně muselo pryč, protože ta sedmička nahoře je k ničemu, že je to jen skořápka.. Normálně jsem se musela smát! Ona trochu nechápala, co je na tom k smíchu, takže když vyndala prsty z mojí pusy, mohla jsem to osvětlit. Další smích vyvolala poznámka sestry, co že to bude paní doktorka dělat paní B. Už podruhé se mi stalo, že mně oslovily nebo o mně mluvily jako o paní B., přestože tohle jméno nenosím už 6 let :-))).

Dostala jsem tedy pár injekcí, paní doktorka vyvinula sílu, křup, křup a bylo to venku.. Prý tam opravdu byl navíc nějaký zánět, proto to hodně krvácelo. Vracela jsem se domů se zkouslým tampónem a doufala, že mně nikdo neosloví :-)). V každém případě funguje to, že pokud člověka něco bolí, měl by se nechat kopnout do holeně a v tu ránu na bolest zapomene :-)). Takže mně se bolest ze spodní čelisti zatím odstěhovala a doufám, že až mi přijde k sobě ta díra po zubu na horní čelisti, tak už se ani žádná nevrátí.. protože potom už fakt nevím, od čeho by to mohlo být.. A že mně to bolelo takhle "křížem", je prý docela dobře možné..

V úterý k nám měla dorazit Míša s Valentýnkou. Petr ale zůstal doma, vůbec nemohl vstát z postele, jak ho bolely záda. Mně bolel zub a Aňa byla nějaká nedospalá, takže opravdu vražedná kombinace na ID kombinovanou s TD, což se nám také povedlo... Zhádali jsme se kvůli nějaké blbosti a pak už zas byl klid :-).

Snad jediným pozitivem tohoto dne byl fakt, že jsem setřela kód na kečupu, poslala sms a kupodivu jsem vyhrála tričko a barvičku na textil.. potvrzovací sms mi sdělila, že mi gratulují a že mi to pošlou do 10 týdnů.. tak tomu teda říkám fofr...

Ve středu nás navštívila tedy aspoň Tiina s Berenikou, měly jsme tu i Emičku, takže si holky docela pohrály. Nejdřív teda vytvářely komplot proti Berenice, která je pořád chtěla objímat a líbat, ale nakonec, když odcházely, tak se to zvrhlo ve vzájemnou líbačku a velké a dojemné mávání z okna :-)).

Ve čtvrtek byl opět Petr doma, tentokrát jim nešel v práci proud, takže jsme odpoledne vyrazili do CČM pro abecedu do Tchiba. Sháněla jsem jí docela dlouho a všude jí měli vyprodanou, tak jsem byla ráda, že se konečně zadařilo a mám další vánoční dárečky z krku..

Večer jsem ani nešla cvičit, protože mně začala bolet hlava, měla jsem trochu teplotu a začala se mi spouštět rýma.. Ještěže mám ten olejíček od Eoné, od včera v podstatě už problém s rýmou nemám.

V pátek jsme tedy jeli brzo do Skalice (proud stále nešel), já jsem chtěla vyzkoušet kadeřnici v Sázavě, kam chodí Lenka.. Přece jen jsem doposud platila kolem 700 - 800,- Kč a to je docela záhul. Tak jsem to prostě riskla s tím, že budu kdyžtak děsně ječet :-). Vůbec jsem nechtěla ofinu, ani zkrátit vlasy. Jen to prostříhat, aby mi to pěkně drželo.. I když "pěkně" je asi hooodně silné slovo v souvislosti s mýma vlasama.. Nakonec jsem si dokonce i našla jeden obrázek a s ofinou!!! :-)

Dopadlo to tak, že jsem byla ve finále velmi spokojená a účet zněl na 145,- Kč. Měla jsem co dělat, abych se nezačala smát.. Mám ofinu a ještě jsem prudila, ať stříhá víc a vlasy mi zůstaly dlouhé, ale jsou pěkně prostříhané..

Šla jsem se pak s Aňou ukázat rovnou Lence, ta měla šampíko, tak jsme zabublinkovaly, pak jsem odvedla Andulku domů, uspala, nechala jí pěkně v péči tatínka, nafasovala další bublinky a s Lenkou jsme pokračovaly v naší dámské jízdě. Byla to paráda, jen z toh děti byly trochu mimo a pořád nutně chodily pít, čůrat a jiné důležitosti :-).

V sobotu bylo fakt hnusně. Typické dušičkové počasí, proto jsme se s mamkou pustily do dlouho odkládané likvidace postýlky na chatě a hlavně všech těch blbostí, co tam děti různě natahaly.. Teda blbostí - samozřejmě všechno bylo strááášně důležité a nepostradatelné :-))). V neděli přestalo pršet, tak došlo i na zahradu a jakž takž se nám jí podařilo zazimovat. Můžeme se pochválit! .-))

Celý tento týden byl víc než náročný a hektický :-).  V pondělí jsem měla jít na parodontologii, ale protože mamka byla 14 dnů nemocná a nevěděla, co jí čeká v práci, neměla jsem hlídání a tuhle atrakci přesunula o měsíc.

V úterý dopoledne jsem pro změnu dala Aňu do školky k Emě a se staženýma půlkama vyrazila směr chirurgie.. Došlo na znamínka.. Byla jsem objednaná na 10. hodinu a stejně mně vzaly až v půl 11., přesně jak jsem přišla na řadu :-(. Docela jsem se bála, protože jsem vůbec netušila, do čeho jdu....Paní doktorka i sestra jsou poměrně svérázné, takže jsem aspoň chvíli přemýšlela o něčem jiném než že do mně budou za chvíli řezat. Odložila jsem si, lehla na operační stůl a obě dámy se odebraly někam pryč - paní doktorka má asi nějaké zdravotní problémy, protože jí sestra měřila tlak a nabírala krev. Pak to ještě konzultovala s někým po telefonu a ve finále to komentovala slovy: "Si, vole, myslí, že mi, vole, něco je..." Podotýkám, že paní doktorce je tak kolem 50... Celou tu dobu jsem ležela jen ve spodním prádle na tom stole a koukala do oken protějšího paneláku :-)))

Pak už to šlo ráz na ráz. Dr mně vždy upozornila, co se bude dít a docela jí to odsejpalo. Ve finále mi jako bonus odstranila elektrodama ještě vystouplou malou pihu na rameni a hlavně to hnusné znamínko na krku. Vše na pojišťovnu, což jsem fakt ráda! Nejhorší z celé té procedury bylo znecitlivění. Injekce do boku fakt není nic moc a do krku už tuplem ne.. Na tom rameni to bylo v pohodě..

Včera mi Peťa čistil okolí toho sešitého místa od náplasti a přelepoval to, protože si tam nedošáhnu a vypadá to jako malé H. Jsou tam dva stehy, které mi vyndají 9.11. Do té doby to nesmím namočit a mám dávat bacha, aby se mi tam nic nedostalo...

Ve středu mi taťka přivezl Lukajdu a Andrejku, měli totiž podzimní prázdniny. Andulka už spala, když dorazili, o to větší bylo její překvapení a nadšení, že jsou tu děti! :-) Jeli jsme společně vyzvednout mamku do práce a ještě mrknout po nějakých obchodech. Děti potřebují zimní výbavu :-).

Ve čtvrtek jsme měli sraz na Smícháči, že vyrazíme do dalších obchodů a hlavně se mrkneme na Zličín do Človíčkova. Na Zličín jsem chtěla i proto, že je tam údajně prodejna Tchibo a v ní zrovna velmi zajímavá nabídka, které jsem chtěla využít už na Vánoce. Tchibo tam sice je, ale ne v té Metropoli, ale až v Globusu. A kupodivu už nic z toho, co jsem chtěla, neměli :-(. V Človíčkově jsme potkali Rendu s Anetkou, Trolli s Andrejkou a Peg s Anetkou. Věděla jsem, že tam budou, jen jsem se radši s nima pevně nedomlouvala, nevěděla jsem, jestli dorazíme a v kolik. Děti si tam pohrály, nacpaly se zmrzlinou a domů jsme zas dorazily po 19.00 hodině. Ty obchody mně prostě ničí! :-))

V pátek jsme jely k našim - tentokrát na oběd dorazila i babička. V metru byla docela legrace, protože na dveřích mají nalepené plakáty s upoutávkou na koncert skupiny Team a je tam Paĺo Habera vyfocený v plném zpívacím nasazení, čiliž s otevřenou pusou. Andulka chroupala tyčinky, a protože není lakomá, hned mu jednu cpala do pusy se slovy Na - Ham :-))) Odpoledne jsem zkoušela najít jednoho bývalého spolužáka a pozvat ho na sraz, což se nakonec podařilo. Respektive jenom hodit mu pozvánku do schránky. Dům byl ale zamčený, tak jsem musela požádat nějakého pána, co byl zrovna v garáži. Ten mně pořádně prolustroval, než mně tam pustil :-))) Ale nejvíc mně potěšil, když říkal, jaktože jsem chodila s tím klukem do školy, když jemu je tak přes 30 a mně tak přes 20... To jsem mu odsouhlasila.. však mi je přes 20! Sice už 14 let, ale je.... :-))) Perličkou je, že zrovna s tímhle spolužákem máme naprosto stejné datum narození. Jsem zvědavá, jestli se ozve a jak teda vypadá... Pak jsem se ještě zasekla u další spolužačky a mamka s Lukajdou mezitím odvedli Andulku domů :-)).

Sobota opět proběhla ve znamení cestování - opět jsme jely k našim. Dorazila tam i Lenka s bráchou, protože kluci - taťka, brácha a Lukajda - šli do Sazka Arény na show terénních vozů na vysokých kolech. Nemůžu si vzpomenout, jak se to přesně jmenuje :-)). Ale prý byly loni motorky lepší... My, holky, jsme byly na procházce, aby se Andulka prospala. Kochaly jsme se barvami podzimu a já pořád přemýšlela nad  nějakou tou fotečkou do PPN nebo-li Přehlídky podzimní nálady, která právě probíhá na dubňáčcích .-)). Večer jsem vyráběnkovala podzimní věnec a úžasně jsem si popálila prsty od lepidla z tavné pistole :-(((

V neděli dopoledne jsme vyrazily s Míšou a Emou na Velkou Skálu do lesa, opět lovit fotečky :-). Byl tam klid a pohodička a holky se vyběhaly tak, že Aňa potom spala dvě a půl hodiny :-)). Nevýhodou zimního času je, že se probudí ve 3 a za chvíli je tma.. Ema jí tentokrát vrátila to kousnutí do tváře a pěkně jí pohryzala na prstíku :-). Pak už konečně dorazil i Skaly a já mohla dodělat nějaké věci, co jsem s Aňulí nezvládala. Ještě jsme stihly s Andulkou upéct bábovku a už hlásila, že chce hajat... Ještě se moc s tou změnou času nesrovnala...

Začínám mít pocit, že jsem tenhle deník nazvala špatně :-)). Už to není jen o Andulce, ale i o tom, co "provádějí" i ostatní členové rodiny.. Tak snad mi to Aňa odpustí.. :-))

Minulý víkend byl naprosto výjimečný a úžasný. Kromě toho, že je pravděpodobně nejexluzivnější říjen, jaký jsem kdy zažila (nádherné počasí, nádherné barvy v přírodě), dostala jsem opušťák na celý víkend! V pátek se prostě mýrnyx týrnyx sebralo 11 holek z celé republiky a sešly se ve Vojenské zotavovně Měřín na Slapech na akci TMA. Ubytování jsme nevybíraly kvůli vojákům***, ale hlavně kvůli tomu, že jsme mohly mít k dispozici chatky a v areálu je super sportovní vyžití.

Přes počáteční zmatky s odjezdem jsme nakonec, vybaveny pitivem a laskominami, dorazily zdárně všechny do těch správných chatiček a první víkend po roce a půl bez dětí mohl být slavnostně zahájen! :-)

Popíjely jsme klokana (výborné australské červené) a moje oblíbené Lambrusco a poctivě si dělaly čárky za každou vypitou decku.. Přece jen se to pak lépěji a hlavně spravedlivěji rozpočítává :-). Ale jak se začala nachylovat půlnoc a posléze přichylovat ráno, některé z nás stále počítaly čárky svoje i "soupeřek" a nutily slabší kusy k dotažení výsledků!!!! :-))

Hlavním výsledkem ale bylo to, že jsem začaly zpívat.. Zbyla tam už jen Pendulka, Vergelka, Renda, Kikuška a já a určitě nám písnička Prídi Jano ladila výborně :-))). Buli teda měla jiný názor neb se zjevila ve dveřích s účesem alá Něco na té Mary je a povídá: Tady se ale opravdu nedá spát.. Čímž vyvolala obrovskou salvu veselí a Vergelka se nemohla uklidnit ještě dalších 10 minut :-)). Samozřejmě tím vyprovokovala další akci a kromě zmíněného Jana, došlo i na Svatú Katarínu a další jména z kalendáře :-)) Pendulka každou sloku zakončila fiktivním boucháním na zeď..

Aby se ale holky přece jenom vyspaly, vylákaly jsme největší zpívačky Vergelku a Pendulku ven z chatičky.. Renda tam ze sebe okamžitě udělala bource morušového - jen toho hedvábí jsme se nějak nedočkaly.. *** Nicméně relativního klidu se možná dočkaly naše spolunocležnice, obyvatelé okolních chatek měli pravděpodobně smůlu :-))). Do toho se Vergelce rozleželo v hlavě, že vlastně dostala napomenutí a tak začala vykřikovat, že nejela x kilometrů na babetě, aby jí někdo okřikoval. Tuhle hlášku dokázala zopakovat i 3x do minuty, takže ve finále odjížděla s novou přezdívkou - Babeta :-))))

Náš klokanní dýchánek jsme rozpustily lehce kolem páté ranní... Přesto jsem se (teda mluvím za sebe) probudila v pohodě a bez bolehlavu - jo jo.. kvalita pití ovlivňuje kvalitu prožitku druhého dne.. :-))

Po snídani z vlastních zdrojů byl na programu místní aquapark. A to bylo teda něco! Myslím, že Slapy ještě nezažily podobnou akci :-))). Řekla bych, že většina z nás byla hrozně překvapená, JAK rychle se lze dostat do bazénu, když člověk neloví dítě z cizích skříněk, případně, nejlépe oblečené, ze sprch.. Už jsme to tak nějak zapomněly..

V Měříně mají velký bazén, kde je všude hloubka tak akorát, že dosáhnu :-)). Pak je tam vířivka a zmíněný Aquaparčík, kde je tobogán, divoká řeka a prostor s různými tryskami. Ještě jsem zapomněla zmínit dětské brouzdaliště s klouzačkou. Atrakce jsou spouštěny v každou celou a to na 30 minut.

Vzhledem k tomu, že jsme fakt byly rychle na bazénu, rozhodly jsme se přeříkat a přecvičit všechny básničky, které známe z našich cvičení a plavání.. 8 dospělých matek od dětí poskakovalo v bazénu a odříkávalo Bramboru, Had leze z díry, Spadla lžička do kafíčka atd.atd... "Normální" návštěvníci fakt nechápali, co se děje.. ostatně ani plavčík ne.. I když.. my jsme pořád měly strach, že z nás táhne po té klokanové seanci, ale z něj táhlo ještě víc :-))

Nakonec nám pustil atrakce dřív - asi abysme už zmkly??? Kdo ví.. Ale pořád nám říkal holky, tak to bylo dobrý... Takže já si taky píšu svoje poprvé - ve 34 letech jsem jela poprvé na toboganu :-)). Děsně jsem se vyblbly i v té divoké řece a pod tryskami. Pak jsme se šly ještě ohřát do vířivky a vypršel nám časový limit.

Vyhládlé jsme nedočkavě zamířily do restaurace, kde za 130,- Kč byl k dispozici výborný oběd. Trochu nepoměr k ceně za snídani - 110,- Kč. Oběd je formou bufetu, takže na výběr byly 3 polévky a asi 4 jídla plus asi 7 různých příloh. K tomu samozřejmě pečivo a zelenina včetně dresingů. Navíc to bylo i výborné a neomezeně k dispozici! Chtělo to teda ještě sladkou tečku, takže následoval přesun do kavárny a mana byla završena :-)).

Po procházce nám opět vyhládlo, opět následovalo plnění žaludků a poté už přípravy na bowlingový zápas! Musím se zklamáním zkonstatovat, že naše družstvo prohrálo.. Ale to neva.. důležité bylo zúčastnit se :-)))

Kupodivu nám zase vyhládlo a vyžíznilo :-))) a navíc bylo nutné dolikvidovat proviant, čehož jsem se všechny se zdarem chopily. Tentokrát jsme pařily asi jen do 3...

V neděli po snídani, musela bohužel odjet první várka do Prahy, protože vlak nekompromisně odjížděl v poledne a České dráhy nějak nechtěly pochopit, že takhle brzo ukončit tak výbornou akci je prostě hřích :-(. Ještě jsme jim na cestu zazpívaly Zlatou bránu, Pavlinda se sice snažila i blokovat odjezd vlastním tělem ležícím na zemi, ale nebylo nakonec zbytí a opravdu odjely.

My zbývající jsme se odebraly opět na vodní radovánky a opět jsme si to výborně užily. Pořádaly jsme např. v divoké řece závody v "běhu", pak dokonce i dostihy, případně jsme jí zdolávaly proti proudu na několik způsobů.. Určitě musel být božský pohled na 4 šošolky a čtvery vyvalené oči vykukující na břeh, když jsme právě zdolávaly tu divokou řeku v protisměru..

Ona i hra na babu pod tryskami byla ohromná zábava a fakt nám nestihla být zima. Jen nám kupodivu OPĚT vytrávilo :-))).

Tentokrát jsme měly štěstí - jedno z jídel byly vynikající palačinky a nemuselo proto dojít k přesunu.. Hmmmm.. fakt lahoda!

Navíc bylo moc příjemné, že po nás už nepřijížděli další rekreanti a nemusely jsem vyklízet chatky do 10.00 hodin. To se hodilo zejména mně, domluvila jsem se totiž s Petrem, že pro mně s Andulkou přijedou a zkusíme mrcasit :-)).

Pokud si někdo myslí, že to jsou nějaké prasárničky, tak to teda nejsou! :-) A když prohlásím, že mám od minulého týdne manžela mrcasníka, rozhodně mu nenadávám :-)). Mrcasník je člověk, který má detektor kovu a jezdí s ním mrcasit nebo-li hledat poklady.. A protože Slapy byly kvůli technickým úpravám vypouštěny o poměrně dost metrů, byl to ideální stav na mrcasení...

Výsledkem našeho hledání byla tři olůvka, jeden starý hřebík a jedna zátka od piva.. A to se vyplatí!!! :- )))

Ale bylo krásně, okolí nádherné, tak proč si to neužít?

Jo a abych nezapomněla - Andulka mně přivítala velmi velmi vlažně - nechtěla se na mně ani podívat a rovnou mi ukazovala Taminu, že prý HAF.. tak nevím... :-))) V každém případě to spolu s Peťou zvládli výborně a naučila se krásně volat Tatíííí, tatíííí! :-)))

A na závěr hodnocení víkendu - bylo to naprosto úžasné, sešla se výborná parta lidí, skvěle jsme si zarelaxovaly, počasí vyšlo, ubytování bylo super - prostě jsem navrhla Peg, jako organizátorku a hlavní myšlenkářku, na Nobelovu cenu! :- ))

Já toho vždycky spoustu zapomenu a pak to tady plichtím po částech! :-))

Zapomněla jsem informovat o stavu zubů - stav je stejný jako v minulém měsíci, jen ten jeden špičák, co byl na cestě, tak zas o trošku povyrostl.. řekla bych, že už jí chybí tedy jen dva spodní zoubky.. asi.. možná.. kdo ví.. .-)))

Nočník - také setrvalý stav - zahlásí ee, přinese nočník a vesele zdrhne a někde v koutku tlačí, případně hlásí ččččč... Většinou se na něj nechá posadit jen když chce někomu předvést, jak je šikovná.. To se asi máme na co těšit, jestli bude vyžadovat obecenstvo.. :-))

Spaní - paráda. Usíná bez problémů sama v postýlce se svým oblíbeným sluníčkem, míčkem Azuriťákem a miminkem a to kolem 19.00 - 20.00 hod. Na mléko se budí mezi 5. - 7. hodinou a podle toho také spí dál - někdy až do 9, většinou vstáváme tak kolem 8., kdy už kolem mně Andulína krouží.

Umí se vysvobodit ze spacího pytle. Když jsme se jí ptali, jak to dělá, odpověděla: Hmmm, hmm, hmmmmmm, hmm, hmm.. hmm?? Na konci to vysloveně zakončila otazníkem, ve smyslu, jestli jsme to pochopili :-).

Taky jsem zapomněla napsat, že se konečně od Emičky naučila slovo Auto.

A že miluje písmenka a písmenkovou polívku. Všechna písmenka jsou pro ní A, protože jsem jí podepsala bábovičky na písek - na každou jsem napsala právě to A. Takže kdykoliv Andulka vezme bábovičku do ruky, otáčí s ní tak dlouho, dokud nemůže důležitě ukázat A. :-)

Stejně tak hlásí v metru u přestupních stanic, že je tam linka A nebo B - když jedeme třeba na cvičení :-)).

Míry a váhy v roce a půl: 10.380 g a 80 cm. Andulka dostala nejen injekci, ale i pochvalu, jak je šikovná .-))

Musím říct, že tenhle měsíc se toho naučila opravdu hodně a hodně toho i zažila poprvé :-).

Poprvé se mnou pekla bábovku a fakt se nám povedla! Jen asi  Aňa peče podle Rettigové, protože tam opravdu vrazila 4 vejce.. i se skořápkou :-))). Poprvé jsme modelovaly z modelíny a poprvé spala sama bez rodičů jinde. Taky se začala jakoby bát, i když jí trochu podezírám z počínajícího herectví. Dřív jí nevadilo, když se někde něco vrtalo, bouchalo apod. a teď občas začne plakat, když třeba jen někdo zazvoní.. ale taky ne vždy :-)). S tím herectvím nejsem zas tak daleko od pravdy, protože začala předvádět simulantské kousky. Třeba zakopla o mou nohu, ale jen velmi zlehka a hned začala děsně kulhat, obličejík stažený do bolestivé grimasy a že prý auauau, má BEBE... jen kdyby ta očička tak nejiskřila! Za chvíli z toho má samozřejmě děsnou legraci. A my teda taky..

Také se začala lehce vztekat. Není to moc často, ale někdy to stojí za to a pak nás třeba i bouchne. Začalo to poté, co nás v Kenny lákaly na přednášku o dětském vzdoru :-))). Asi si řekla, že TOHLE ještě nezkoušela.. .-)) Budiž mi útěchou slova někoho moudrého, že dítě, které nemá toto období, se nevyvíjí normálně :-)).

A teď k novým slovům a dovednostem:

Začala mlaskat, když chce napít, chápe hru na "jako" - jako jde do lesa na houby - udělá pápá, řekne BAUBA a obejde předsíň :-), jako si hraje, že je pejsek atd., dokáže manipulovat s velkým míčem (průměr 60 cm) tak, že ho odválí z obýváku do ložnice, trefí se do dveří a dokáže s ním i couvat. Taky je čím dál tím víc pro různé legrácky a vtípky a sama je vymýšlí (po kom tohle teda má, fakt nevím .-))). Nesmí mi koukat třeba nohy z pod peřiny, hned běží, aby mně polechtala, různě se nám schovává (nejradši za vlastní ruce ve smyslu, když nevidím já vás, nevidíte ani vy mně :-)).

Oblíbenou říkankou je Bedla, to předvmádí neustále a potom Paci, paci,pacičky, uděláme placičky. Dáme do nich rozinky a oříšek malinký - kdy to malinký už křičí dopředu :-). Předvádí medvídka a dělá u toho brum, brum, brum. Ukazuje, že draci létají až do mráčků. Předvádí, jak tluče srdíčko, stejně tak tluče datel :-)). Hrozně jí baví předvádět VyVolené - ve znělce aktéři tancují a ona je napodobuje. Stačí někde zmínit VyVolení a už trsá!

Předvádí slona - houpe se jak medvěd, ale drží se u toho za nosánek :-).Umí předvést klapy klap jako čáp. Ukazuje pojď - POĎ a ručičkou dělá patřičný zvací pohyb, stejně tak běž. Čím nás stále překvapuje, je její paměť a orientační smysl.. Už si pamatuje cestu k Petrovi do práce a jak se objeví ta vesnice, volá Táta! A pak, když jedeme ze Skalice, tak jsou tam vodárenské zásobárny nebo jak se to jmenuje - prostě takové ty koule a to už hlásí BALOO, že to bude za lesem vidět.. A s tou pamětí - kromě toho, že jí stačí někoho ukázat a říct, jak se jmenuje a příště ho už bez problémů identifikuje, tak někdy v létě byl v magazínu MFD článek o idolech a primátor Prahy tam psal, že jeho idolem byl Vinnetou. Byl tedy pro účely focení převlečený za Indiána, což Andulku naprosto nadchlo a dodnes, kdykoliv vidí jakýkoliv magazín MFD, tak předvádí Indiána! Nechápu, jak je možné, že pozná, že to je zrovna tenhle magazín.. časopisů máme doma hromady!

Miluje Večerníčka a uklání se s ním, pak mu pěkně zamává. Teď dávají vílu Amálku, tak hlásí Málka a chce jí dát pusu :-). Předvádí jak líže zmrzlinku - tu fakt může! :-)) Říká něco jako éro, zamává mu a hned hlásí Aňa (jakože letěla letadlem), BALLOO je jakýkoliv míč, koule, ale i opravdový balón, který jsme onehdá viděli a ona si to pamatuje.

Dál používá slovo NENÍ a rozhazuje u toho ručičky, naučila se volat Mamíííí :-), umí i Tatííí.Říká MALÁ, MA (tma), Brr, když je zima a HAJS, když je něco údajně horké. Ukazuje si na pupík a říká PUPU a taky hlásí, že panenka dělá HAJÍ, případně HAJÁ. Pak si taky řekne o BANÁ. Neopomene venku nahlásit každou popelnici a já musím říct, že tam nosíme odpadky .-)). Taky jsem jí onehdá řekla, že udělal bordel, tak neopomněla opakovat i tohle slovo..

Ale jestli jí něco fascinuje, tak když vidí Petra nahého. To už trvá nějakou chvilku a má z toho ohromnou srandu :-)). Dokonce občas nadzvedává peřinu, aby zkontrolovala, jestli má táta všechno na správném místě :-))

V pátek jsme se nasmáli! Andulka hrozně ráda prohrabuje moje šminky a moc dobře ví, na co to je.. Výsledek je vidět v deníčku :-). Rozhopádně ví, že zrovna TAHLE tužka není na papír, ale že si s ní maminka maluje oči.... Má to, holka jedna šikovná, rozhodně pěkně okoukané! :-))

V sobotu jsme byli na houbách, nic moc jsme nenašli, ale aspoň jsme se pěkně vyvětrali. Pořád ještě trvá babí léto a i když není nejtepleji, svítí sluníčko a venku je fakt krásně. Večer jsme Andulku odvedli do služby.. Šla poprvé spát sama od rodičů. Vyžádala si jí Lenka s dětmi, takže jsme přivezli cestovní postýlku, sbalili jí saky paky a předali jí do náhradní rodiny :-)).

Kolínka s omáčkou jsem jí ještě dávala já, ale při koupání už jsem zmizela.. Koupala se s Andrejkou a prohlížely si tam všechny rybičky, co mají namalované barvičkami na sklo na dlaždičkách. Pak prý mně chvíli hledala, volala Mamííí, ale zase jí to přešlo, protože nutně musela blbnout. Lenka jí prý dala do postýlky, ale tam nechtěla najednou být, tak jí zas vyndala a Andulína předváděla celou svou škálu tanečků a různých jiných blbin. Předtančovala hlavně Vyvolené, což jí momentálně asi baví nejvíc. Občas jsem si to totiž nahrála a pak pouštěla přes den a jí nadchlo, jak v té znělce tančí, takže to po nich opakuje :-)).

Nakonec šla spát někdy v půl desáté a vzbudila se asi v 7. Lenka jí prý chodila kontrolovat, jestli dýchá :-)). My jsme se tedy také moc nevyspali, protože jsme pořád kontrolovali mobil, jestli náhodou Lenka nevolá, že si máme pro holčičku dojít :-)). Z pěkného večera nebylo rovněž nic, protože než jsem dorazila od mladých, Peťa vesele chrupal v posteli a když jsem šla spát já, tak se probral a šel si dát k večeři tlačenku s cibulí.. Romantik...

Takže tímto chválím Andulku, jak to pěkně zvládla a je to i fajn pro nás, že kdyby náhodou bylo potřeba, není problém jí předat na spaní jinam..

Pondělní dopoledne jsme strávily dalším dílem nekonečného seriálu "Jak baba na sociálce důležitá byla" a kupodivu jsem se po hodině čekání na zaplněné a vydýchané chodbě dozvěděla, že to opět nemám všechno... Fakt mám pocit, že si ze mně dělá srandu! Už jsem tam byla tolikrát, že jsem projezdila minimálně jedny přídavky.. Když už jsem se začala lehounce rozčilovat, rozhodla, že jí to milostivě můžu poslat poštou.. Grrrrrrr

 O víkendu jsme byli ve Skalici. Mamka měla svátek, tak abychom to oslavili :-). Mamku ale přepadly nějaké viry, takže nakonec skončila s ATB a bude pěkně týden ležet. Nicméně jsme o víkendu ještě stihli návštěvu domečku u mladých a už mají okna! Střecha je už také zčásti hotová, takže to čím dál tím víc směřuje k mooc pěknému bydlení. Vezla jsem tam i babičku, aby si to mohla prohlédnout.

Odpoledne jsme pak poseděli, popřáli, popili, prostě príma den. Škoda jen, že hrozně foukalo a venku se moc nedalo být. Petr byl od rána na rybách a prý by pro něj bývalo bylo lepší, kdyby si vzal surf.. Kupodivu nic nechytil :-))

V neděli konečně někdo vítr vypnul a byl fakt nádherný den. Vyndala jsem tedy aspoň ze záhonu jiřiny a Aňule byla hodně venku. Mně pak chytil nějaký rapl a vyházela jsem hromadu věcí z našeho víkendového pokoje :-)). Konečně to tam zas vypadá jak u lidí.. Nějak se mi pořád do toho nechtělo a pak už to lítalo. FL dělá divy .-).

Taky jsme v sobotu znovu pouštěli draka, ale Lukajdovi a Andrejce moc nelítal, nám jo. Lukajda se ale málem potrhal smíchy, když Andrejka běžela po poli, křičela, ať se všichni podíváme, jak jí drak letí a on se válel na zemi, protože se jí přetrhl ten špagát.. běžela tedy jen s kusem provázku :-).

V pondělí jsme se vypravily s Andulínou přes celou Prahu na odloženou návštěvu endokrinologie. Mám zase o trochu sníženou dávku a kontrola opět za půl roku.

V úterý nám konečně přišli vyměnit okno v ložnici. Máme tam teď plastové a chodíme se dívat, že už se nehýbe záclona :-). Ještě, když s námi v ložnici spala Aňa, jsme měli přehozené postele kvůli postýlce a na mně z toho okna tak hrozně táhlo, že jsem musela spát občas i v mikině.. Fakt děs a nepomohlo ani žádné těsnění. Teď nám tu stranu ještě budou zateplovat, takže to bude určitě v zimě znát! Vůbec mi nevadí, že budou pár dní vrtat, to se dá vydržet a hlavně ten výsledek! :-)

Včera jsme měly naplánovaný velký nákup v DM s Enko, která měla také nějaké nálepky na 20% slevu. Tak jsme to daly dohromady a vyrazily je vybrakovat. Nakoupila jsem hlavně Sunary, drogerii mám ještě z minula. Pak jely holky k nám, já jsem hlídala Bětku a Enko jela do Mazurské na gyndu. Aby nám nebylo smutno, pozvaly jsme si ještě Emičku a do toho se tu stavovala Peg a půjčovala si permici do ZOO :-)). Prostě tu bylo veselo!

Dnes jsem konečně našla volné dopoledne, abych se dojela objednat na vyříznutí toho znamínka. Myslela jsem si, že pak ještě stihneme dojet do Kauflandu, ale bohužel to už nemělo cenu. Když jsem tam volala, že bych se chtěla objednat, tak to nešlo, že to musí vidět.. No a dneska jsme tam čekaly 3/4 hodiny, než se podívá sestra do kalendáře a najde mi termín, kdy můžu na to vyříznutí dorazit.. Fakt lahůdka.. Až když jsem se zeptala, jestli to chce vůbec vidět, tak teda že prý jo.. Hm.. to mně klidně mohla objednat po telefonu.. Asi potřebují vykazovat činnost nebo fakt nevím...

Takže do Kauflandu pojedeme až se Aňa vyspí - potřebuju omrknout cenu vína, jedeme na jednu akcičku, tak děláme menší průzkum o cenách.. Pak si možná vezmeme zase Emičku, pokud se dobře vyspí :-))

Zítra jdeme zase cvičit a ještě nemáme hotový domácí úkol! Máme namalovat draka.. tak to navečer musíme s Andulínou nějak zmáknout. Jinak podzimní výzdobu už máme hotovou, po večerech jsem malovala WC obrázky, takže na oknech jsou lístečky, draci, kaštany, podzimní věnec a tak.. :-)

Středa byla hoodně náročný den..Ráno jsme vstávali brzo a jeli do Modřan kvůli odběru krve. Petr hlídal venku Andulku a já zatím byla u upírek. A na večer jsem měla naplánován opět výlet do víru velkoměsta. Sraz se spolužáky, abychom dali dohromady sraz třídy ze ZŠ po 20 letech..

Bylo to poprvé, co jsem vyrazila jako nekojící a tak jsem trošičku přepálila start .-))) Nejdřív jsme se sešli v jedné restauraci na Václaváku, ale tam nám to nevyhovovalo, protože nemají oddělený prostor. Popošli jsme tedy o pár metrů níže a to už bylo príma. Dokonce jsme si to tam domluvili a zamluvili. Já jsem si vesele dávala červené vínko a nějak mi nedošlo, že už nemám trénink a obvyklé množství před těhotenstvím = průšvih :-))).

Bylo fakt veselo, statečně jsem se vypravila domů sockou - jediné, co nevím, kde jsem seděla v autobuse, to si fak nepamatuju. :- )) Prozvonila jsem Petra, ten mi přišel naproti s Taminou a pak už jsem měla lehká okýnka.. :-)) Ráno jsem se probudila s těžkou kocovinou a doplazila jsem se akorát objemout mísu a pak na gauč. Andulka naštěstí měla pochopení pro svou zuboženou matku, tak si pěkně hrála sama.

Původně jsem dopoledne měla jet opět přes celou Prahu do Modřan na kontrolu, ale jenom ta představa ve mně vzbuzovala naprostou paniku.. Jak bych to asi zvládla s dítětem, když jsem měla co dělat sama se sebou :-)). Nakonec jsem tam zavolala, že mám střevní potíže - a to jsem teda fakt nelhala! .-)) a přeobjednala se...

Pak už to bylo lepší a lepší a hodně mi i pomohl pobyt venku :-)). Večer mi můj drahý manžel vyprávěl téměř sci-fi historky, cože jsem prý po příchodu domů dělala :- )))

No prostě - jak jsem stará, tak jsem blbá a musím si na tohle dávat zatraceně bacha :-))) Ale jinak to bylo moc fajn a už se mooooc těšíme na ten ofiko sraz!