Všechny naše deníky

Měly jsme to s Uli naplánované už poměrně dost dlouho a teď se navíc vyskytl důvod, proč k ní jet – potřebujeme půjčit krosničku na testovací provoz. Nakonec se k nám na to grilčo přidala i Renda, Trolli a Peg a dorazili i manželé, i když ne v plném počtu J.

Největší zábavu nám ale poskytly naše holčičky. Andulka je teda nejmíň chodící, ale vypadá to, že snad brzo taky začne a jak mně holky varovaly, to si teda užiju J. Největší živel je Andrejka, které nevadí ani studená voda v bazénu a naopak jí od této super zábavy nemohl nikdo odtrhnout! Dokonce je tak zdatná (asi po tatínkovi), že se dokázala vyšplhat na úplný okraj, aby tam mohla máchat aspoň ručičku. J Holky se celkově předháněly, která do bazénu naháže víc věcí J.

Navíc – Uli má okolo cestičky k zahradnímu posezení kamínky, což vyvolalo taky velké nadšení. Výborně se s tím háže, dá se v tom dobře přehrabovat a sem tam došlo i na testování chuťovými pohárky… Holčičky zkoušely kamínky i krmit rybičky v jezírku, ale to vypadalo spíš jako primitivní lov (vrhni šutr a seber mrtvou rybu), takže pak je krmily aspoň chlebem.

V pátek v noci opravdu horečka Andulce nevyskočila a ráno, kdy byla paradoxně teplejší, jsem jí naměřila už  „jenom“ 38,4 C, což byla paráda oproti těm předchozím dnům. Zoubky jí asi ale stále zlobí, tak jsem jí chtěla namazat dásničky. A jak ječela, dostala jsem se konečně i dál než na ty přední, kousací J.

A ejhle! Čekalo mně tam velké překvapení, protože Andulka má už velmi slušně prořízlou i jednu horní stoličku! Ale asi jí leze i ta druhá, neustále si tam prstíkama sahá.  A protivka byla také stále, aspoň Skaly viděl, že nekecám, že s ní nic opravdu nezvládám udělat a že jsem zralá na Bohnice J.

V sobotu už ječela jen dopoledne, odpoledne se to začalo výrazně lepšit, už chtěla malinko i jíst a hlavně už se dala zabavit. To byl balzám na nervy! Pak na ní najednou koukám a holčička je kropenatá! Takže 6. dětská nemoc jak vyšitá! Aspoň se tedy vysvětlily ty horečky. Zítra to musím ještě zavolat naší dr., aby si to zapsala do papírů, případně, že se přijdeme ještě ukázat.

Dnes jsme odpoledne vyrazili konečně i na procházku. Přece jen se ochladilo na příjemných 25C. Andulka většinu ale prospala, tak jsme kachničky a kapříky krmili sami. Ale užili jsme si to i tak J. Navíc ti kapři jsou tam pěkní hajzlíci a když jsme hodili rohlík do vody, rozehnali malé kačenky, aby jim to nesežrali. Dokonce na ty kachňata útočili i jen tak ze sportu. Vypadalo to dost legračně, jak plula kachní flotila, jak z Čelistí se objevil kapří hřbet a najednou nějaké kachně povyskočilo z vody J

O víkendu jsem se vybičovala, protože mně Lenka od nás z dubňáčků několikrát hecovala, a přepsala deníček z naší svatební cesty. Ve finále jsem i naskenovala pár fotek, i když mně mrzí, že kvalita hodně utrpěla jak skenem, tak tím zmenšením. Ale snad se dostanu k tomu, abych postupně přepsala i naše ostatní deníčky, které jsou zatím jen v psané formě J

Návrat z dovolené se nám nějak nevydařil. V pondělí bylo ještě všechno OK, Andulína řádila natolik, že udělala svoje první krůčky! Zopakovala to dvakrát a vždycky teda jen dva, ale už i to je velký pokrok o krok J.  Vypadá u toho jak sumista, protože je většinou jen v plence, jak je vedro.

Na návštěvu se nám pozvala babička, z čehož jsem teda nebyla zrovna odvázaná, protože jsem si představovala, jak budu dospávat ten noční let a pak výhledově dovybalím, vyperu a jiné nesmysly, které se po příjezdu z dovolené dělávají. Jenomže babička si naplánovala, že nás chce vidět, tak zburcovala mamku a přivlekly se obě přes celou Prahu totálně zmožené z toho pařáku…

V úterý ale už začalo být ouvej. Andulka byla teploučká a teploměr ukazoval 38C. Tak jsem dle zkušeností z minule nic nedávala, aby měl organismus čas na boj s infekcí, ale pak už to vyskočilo k 39C a od té doby to klesne vždycky jen po Nurofenu L.

Konzultovala jsem to s doktorkou a domluvily jsme se, že pokud to neklesne, dorazíme. Tož jsme se dnes vypravily na ukázku a naštěstí je to fakt jen viróza nejsou nutná ATB. Dnešní nocí by se situace měla obrátit k lepšímu a teplota by měla jít dolů. Fakt v to doufám, protože Andulka je hrozně mrzutá a pořád pláče. Nechce baštit ani pít, chce jen kojit. Takže už mám zase prsa dmoucí… Je mi jí líto, prdelky naší, a do toho jí leze spodní dvojka…

Snad jedinou pozitivní zprávou tohoto týdne je, že máme vlastní cestovní postýlku. Bohužel jsme se nedočkali té z Generace BabyPro, kde jí máme objednanou někdy od půlky dubna a ač údajně měla, nedorazila ani před odletem do Bulharska. Nakonec jsme jí koupili v KIKA v Průhonicích za úžasnou cenu 999,-Kč. Myslím, že jí fakt využijeme. Jen byl z toho nákupu Peťa kapánek zpruzelej, protože KIKA je otevřená teprve chvíli a je prý tam dost bordel a nějak to neodsejpá. Kapánek mně překvapilo, že i na takový nákup vyžadují jméno a adresu a že se prostě zboží tohoto typu jen nepopadne a nezaplatí.. Musí se to vyzvedávat u výdeje a to je taky na dlouhé lokte.