Všechny naše deníky

Jestli si chcete přečíst náš popis porodu, tak je uložený v deníku Dada.

Příklady cviků vleže na zádech
- Stáhněte k sobě půlky hýždí a svěrače, jako byste chtěla přerušit močení (opakujte 3 x po 10 opakování).
- Pro zlepšení krevního oběhu ohýbejte chodidla od kotníků nahoru a dolů. Cvik má preventivní účinky proti otokům a zánětům žil dolních končetin.
- Při výdechu zatáhněte břišní svaly, po několika sekundách uvolněte (3 x 10).
- Sepněte ruce za hlavou a s výdechem pomalu zvedněte trup nahoru. Neprohýbejte se v bedrech, nohy držte přinožené. S nádech se položte zpět.
- Od druhého týdne by vaše cvičení mělo obsahovat posílení svalů trupů, břicha a pánve, tak abyste zlepšila držení těla. Aby vás v budoucnu nebolela záda, protahujte také bederní a šíjové svaly.
- Veškeré cvičení upravujte podle své kondice a především pocitů. Vaše tělo vám dá najevo, co už dělat můžete a co mu příjemné ještě není. Proto mu pečlivě naslouchejte.
Příklady cviků
- Vleže na zádech položte dlaně na zem (nohy pokrčte, chodidla na zemi). S výdechem plynule zvedněte hýždě od země a protlačte je vzhůru. Přitom stahujte svěrače. S nádechem pomalu pokládejte páteř od krku dolů obratel po obratli.
- Vestoje, špičky si dejte mírně od sebe, ruce v bok, ramena stáhněte dolů a břicho dovnitř. Provádějte mírné úklony vždy zhruba pětkrá na jednu, pak na druhou stranu.
- Položte se na břicho, čelo opřete o podložku. S nádechem zvedněte horní část trupu od podložky tak, že vám ruce pomohou jej odtlačovat. Břicho držte vtažené a pánev podsazenou. S výdechem se vraťte do původní polohy.

No, ráno mě potom už převezli konečně na pokoj za miminkem, konečně jsem se ozvala manželovi, který už byl strachy bez sebe, protože se mi nemohl dovolat a strasti kolem porodu skončily. Nutno říct, že sestry se potom o mě přímo ukázkově staraly. Nemůžu jim mít nic za zlé, protože z venku prostě nebylo nic vidět a navíc jsem prý byla snad teprve třetí případ něčeho podobného. Já jsem potom cítila už jen nekonečnou úlevu, že už mě nic nebolí a mohla jsem se plně věnovat svému synovi. Konečně jsem si ho mohla prohlídnout, pochovat, přijel nás navštívit manžel = tatínek a největší odměnou pro mě bylo vidět ho dojatého nad naším chlapečkem, přestože si víc přál holčičku.

Tolik tedy moje peripetie okolo porodu. S odstupem času tvrdím, že porod byl podle toho, co  následovalo, úplnou prkotinou, protože kromě vyčerpání mě nesužovaly žádné velké bolesti. Kdo ví, možná si dám ještě jednou říct.