Všechny naše deníky

http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=8082

Miminka v absťáku
Malý Tomášek se dusí. Jeho promodralá tvářička se žalostně kroutí do jakési trpasličí grimasy, tělíčko se napíná a miniaturní prstíky škrábou po pokrývce. Křeč po chvilce odeznívá, ale dnes nebyla první a rozhodně ne ani poslední. Tříměsíční chlapeček má neuvěřitelnou smůlu, která ho asi bude provázet celým životem. Když ta smůla bude úplně největší, může ho i zabít. Jeho matka totiž dlouhá léta brala drogy a závislost na nich předala svému tehdy ještě nenarozenému dítěti. Človíček Tomášek s ní bude muset bojovat ještě dlouho.
"Když k nám do ústavu v roce 1995 přišlo první dítě s příznaky drogové abstinence, charakteristické pro narkomany, chodili jsme se na to stvořeníčko dívat všichni," vzpomíná primářka Jaroslava Lukešová. "Bylo to něco naprosto nového. Dnes je u nás z celkového počtu dětí kolem čtyřiceti procent těch, které se s abstinenčními příznaky narodily. Roste to rok od roku."
Kojenecký ústav s dětským domovem při Fakutní Thomayerově nemocnici s poliklinikou, jak zní celý oficiální název tohoto zdravotnického zařízení, má k dispozici 140 lůžek (kolem osmdesáti malých klientů tu najde každým rokem svoje nové, adoptivní rodiče) a téměř všechna jsou obsazena. Jedno přijde se vším všudy na 800 korun denně, a ne všechna slouží potomkům narkomanů. Po porodu až do tří let věku tu vyrůstají a chystají se na »normální život« i děti týrané biologickými rodiči, se zdravotními potížemi nebo ty, o které se jejich rodiče nedovedou nebo neumějí postarat. Ale děti narkomanů -pokud nedojde ke zvratu v užívání drog v České republice - mohou za pár let tvořit v krčském ústavu většinu. "Naše děti, o kterých hovoříme," zdůrazňuje primářka Lukešová, "mají už holý boj o život za sebou. V porodnici, kde přišly na svět, je lékaři zbavili nejhorších potíží. U nás je fakticky dlouhodobě dolaďujeme, snažíme se o to, aby byly k adopci po zdravotní stránce v pořádku a aby všechny jejich orgány fungovaly bezchybně." Ne vždy to jde samo sebou. Dítě matky užívající drogy je po opuštění jejího těla fakticky vyrváno z důvěrně známého prostředí, kde byl pervitin, heroin nebo LSD či další narkotika běžnou věcí. Nejprve plod a potom i lidská bytůstka si na ně zvykla, stala se závislou. Odvykání je nepředstavitelně těžké, o to horší, že kojenec nedokáže ostatním říci, co ho trápí... Nastupují křeče, miminko nedokáže koordinovat sání s dýcháním a polykáním, má poruchy i v hybnosti končetin i to, čemu odborníci říkají »vysoce laděný pláč«. "Ten pláč je spolehlivým signálem problémů," vysvětluje primářka Lukešová. "Pak většinou musíme to, co pro tyto děťátka vytváříme a čemu říkáme »komfort novorozence, neboli klidné a tiché prostředí a šero, doplnit léky."
Jedná se hlavně o diazepam a některé další barbituráty. Dávky jsou přesně stanovené s ohledem na váhu dítěte, ale vyloučit jejich vedlejší účinky nelze. Odbourávají je totiž játra a nikdo zatím neví, zda to u tak malých dětí zvládnou bez poškození. Skoro všechny matky - narkomanky mají kromě závislosti na drogách i žloutenku typu B a C a na svoje děti ji rovněž přenesou. "Co ale máme dělat," rozkládá rukama primářka Lukešová. "Byla tu dokonce jedna, která si píchla dávku pervitinu pouhé dvě hodiny před porodem. Když jsem jí pak vysvětlila, čeho se na svém děťátku dopustila, řekla jenom: Byla jsem blbá."
Kojenecký ústav v Krči může děti nabídnout k adopci po dvou měsících, když se o ně jejich biologičtí rodiče nestarají. Zdejší sociální pracovnice Dana Vodičková to dobře zná. "Dítě je fantastický motiv k odvykání od drog, ale ne každá žena to zvládá. Některé dají přednost narkotikům nebo partnerovi, dítě je pro ně zátěž. Tady je pak adopce jediné východisko." Největší překážkou na cestě malého človíčka k nové rodině pak jsou paradoxně soudy. Ústav jim oznámí, že rodiče nejeví o dítě zájem, ale k projednání se takový případ z může dostat až za dva roky. I k tomu dochází a dítě je jediným, kdo na to doplácí. Státní mašinérie totiž nejprve musí zjistit, zda matka opravdu nemá o dítě zájem, musí ji nejprve oslovit. Ale když »šlape dlažbu« nebo žije v komunitě drogově závislých, není snadné ji najít, ani vyslechnout nebo přímět k vyjádření. "Výjimkou byla, co já vím, jen jistá Melody, dobře známá v pražském podsvětí," vybavuje si v paměti Dana Vodičková. "Ta brala drogy od svých třinácti víc než dvacet let. Přišla k nám, a když uviděla, co svému děťátku provedla, úplně se změnila. Teď žije i se synkem v odvykacím centru, v přísné izolaci od okolí a vypadá to, že vydrží." Ne všechny děti narkomanek ale měly nebo mají podobné štěstí...
Málokdo ví, že podobných ústavů existuje v České republice 39. V každém z nich, tvrdí primářka Lukešová, lze utajeně porodit dítě a svěřit ho k adopci. V Krči dokonce mají malou garsoniéru pro budoucí matky. Ty tam mohou do porodu žít a bez obav přivést na svět svoje dítě, o vše s porodem spojené se ústav postará.

-pokr.-

Podobných ústavů existuje v České republice 39. V každém z nich, tvrdí primářka Lukešová, lze utajeně porodit dítě a svěřit ho k adopci. V Krči dokonce mají malou garsoniéru pro budoucí matky. Ty tam mohou do porodu žít a bez obav přivést na svět svoje dítě, o vše s porodem spojené se ústav postará.

"Abstinenční příznaky u dítěte, jehož matka v těhotenství užívala drogy, se mohou projevit, ale také nemusí. Mezi jednotlivými drogami je velký rozdíl, každá z nich způsobuje jiné abstinenční příznaky. Dále závisí i na tom, jak dlouho před porodem matka užila poslední dávku," říká primářka novorozeneckého oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze Magdalena Paulová. Nemocnice v Krči, kde Tereza rodila, provádí speciální vyšetření ze stolice a moči dětí, u nichž je podezření na možné abstinenční příznaky. Podle něj mohou lékaři odhadnout, jaký průběh budou abstinenční příznaky mít, a navrhnout nejvhodnější postup léčby. Těžké abstinenční příznaky mohou totiž u dítěte způsobit i krvácení do mozku, což přináší jeho nevratné poškození. "V případě malého Samuela jsme o závislosti matky věděli, takže se všechno zvládlo a abstinenční příznaky neměl," tvrdí Paulová.
Závislost na drogách tedy přinesla komplikace hlavně Tereze. Rodila totiž císařským řezem, který se provádí pod narkózou. Ta může být pro narkomana osudná. "Nakonec se konal zázrak. Doktor, k němuž jsem docházela na gynekologii, to vytušil. Spoléhal, že mu nebudu lhát. Prosil mě, abych mu řekla přesně, kolik gramů beru. Když jsem přijela do porodnice, tak mi okamžitě telefonoval, jestli jsou to opravdu dva gramy. Řekla jsem: Jo. Poslední dávku jsem si dala v jednu hodinu. A on mě nechal do půl devátý ráno trpět...," vzpomíná ve své knize »Závislost? Nejen na lásce« Tereza. Utrpení však její chuť na heroin nezahnalo, první myšlenka po probuzení z narkózy vedla k další dávce...
V posledních dnech se moderátorka nechala slyšet, že už rok abstinuje a pod lékařským dozorem užívá pouze přírodní náhražku heroinu subotex. Malý Samuel zatím vyrůstá u své babičky Jany Pergnerové, které ho do péče natrvalo svěřil soud.

http://www.rodice.cz/disp_art.php?artID=213&

Látky, které také velmi snadno pronikají z těla matky do plodu. O škodlivosti alkoholu v těhotenství jsme se již zabývali v jednom z dřívějších článků, takže jen stručně zopakujeme některá fakta. Drogy, včetně alkoholu ovlivňují převážně nervovou soustavu organismu a zvláště mozek. Mozková tkáň plodu je daleko vnímavější vůči působení drog než mozek dospělých. Nervové buňky jsou jediné buňky, které se během života neobnovují a jejich následky nelze nikdy napravit. Děti, jejichž matky v těhotenství konzumují alkohol, se rodí s různým stupněm poškození nervové tkáně, některé zmeny jsou odhalitelné ihned speciálními vyšetřeními, někdy se ovšem projevují až za dlouhou dobu, například pomalejším učením a špatným prospěchem ve škole.

Alkohol a drogy napadají také tkáň jater, která tím, že není ještě zcela vyvinuta, neumí odbourávat tyto škodlivé látky tak, jak to dokážou játra dospělého člověka. Koneckonců dětská játra to neumí ještě dlouhou dobu po narození a i příležitostvá sklenka vína podaná dítěti na oslavě dokáže napáchat více škody, než si myslíme.

Stejně jako kuřačky, mají ženy konzumující alkohol a drogy daleko větší riziko předčasných porodů a potratů, jejich děti se rodí menší a vývojově opožděnější a navíc se stávají již po narození závislé na droze či alkoholu a trpí abstinenčními příznaky.

http://www.geocities.com/v_durci/drogy/kokain.html

Z výzkumů vyplývá, že i jednorázové použití kokainu matkou v průběhu těhotenství může mít za následek trvalé poškození plodu. Kokain snadno prostupuje placentou a plod jeho značnou část mění na norcocain, který je ještě účinnější drogou. Norcocain neopouští dělohu, plod ho vylučuje do plodové amniové tekutiny, kterou potom poliká, čímž se opakovaně vystavuje jeho působení. Jednorázová dávky kokainu a jeho metabolitů je vyloučena z těla dospělého člověka do dvou dnů, plod je však jejich působení vystaven po dobu pěti až šesti dnů. Následkem toho téměř žádné z dětí, na které působil kokain, poškození neunikne.

http://www.doktorka.cz/run/redsys/deti/r-art.asp?id=383

Jakákoli návyková droga, jako je crack, kokain, heroin, morfin, opium a methadon, může u dítěte vyvolat závislost, ale také kongenitální malformace, retardovaný růst, poruchy příjmu potravy, nepravidelný režim spánku a průjem; kojenec závislý na droze má okamžitě při porodu abstinenční příznaky. K dlouhodobým účinkům na dítě, jehož matka užívala ilegální drogy, patří hyperaktivita a poruchy učení.