Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

8.8. 2007

Opět jsme jeli navštívit kamarádku Emču a "tetu" Věru na Barrandov. Bylo ale zase pořádné vedro, a tak jsme zůstali raději doma. Dorazila i "teta" Péťa, kterou už jsme pěkně dlouho neviděli. Kulila oči, jak jsem zase vyrostl a absolutně nebyla připravená na to, že jsem ji chtěl vytahat za vlasy a na moje další lumpárny. Jsem šídlo, hned tady a hned zase támhle. "Teta" Věra měla pro mě oblíbené krupky. Jen tu Emču se mnou pořád ještě nechtěli pustit, abysme si mohli hrát. A já bych si s ní hrál tak rád :-)

7.8.2007

V poslední době si moc rád prohlížím fotky a knížky se zvířátky. Občas umím ukázat pejska. Taky mám rád, když s maminkou děláme "vařila myšička kašičku". Stačí mi jen říct "vařila myšička" a už mám připravenou ruku a prstík, jako že budeme vařit :-) Tohle mě naučila babička Lenka, která ale místo myšičky říká lištička :-) Těším se na závěrečné lochtání. Stále zkoušíme s maminkou dostat do krabice s otvory různé kostičky, kolečka, trojúhelníky a kytičky. Jsem v tom čím dál lepší. Zpočátku mi šly do krabice dostat hlavně kolečka, ale teď už zvládnu i čtverečky a občas i trojúhelníky. Jen ty kytičky mě ještě zlobí :-) Jinak si neustále někde stoupám. Najraději v chodbě u botníku, kde jsou háčky s klíči. Tam vydržím stát pěkně dlouho. Klíče z háčků sundavám a zase je vracím, prohlížím si je a taky bych je chtěl občas strkat do pusy. Taky byste mě často viděli, jak si stoupám s kostičkami v ruce. Jsem čím dál stabilnější a moc často nepadám.

6.8.2007

Tak už jsem měl svou premiéru čůrání do nočníku :-) Ráno mě totiž mamka chtěla přebalit a zjistila, že jsem téměř suchý a tak se rozhodla, že mě zkusí posadit na nočník. No a během chviličky jsme slyšeli, jak nočník začal hezky hrát. Byl jsem z toho trošku překvapený, hlavně když jsem viděl, jakou z toho má mamka radost. Hudba se mi ale taky líbila a hned bych ji chtěl prozkoumat lépe :-)

5.8.2007

Opět jsem se viděl s Michalkou Vášovic. Vyrazili jsme společně s rodiči na procházku. Já se hezky vezl, ale Michalka část cesty odešla hezky po svých. Určitě už se brzy projdeme společně. Byli jsme se podívat u Berounky na dětském hřišti. Cestou zpátky jsme se zastavili v cukrárně, kde jsme si s Michalkou pochutnali na kornoutcích. Mám je moc rád :-)

Za dnešek jsem toho stihl opravdu hodně. Protože bylo opět krásné počasí, tak jsme vyrazili na oběd k babi a dědovi do Chodouně, kde jsem se hezky prospal a dokonce se i vyčvachtal v bazénku.

4.8.2007

Strávili jsme další den v Chodouni. Táta jel pomáhat stěhovat k babi a dědovi do Prahy, protože tam propukne velké malování a my, abysme se tam s mámou moc nepletli jsme vyrazili k babi a dědovi do Chodouně. Dneska jsem tu trénoval lezení po schodech, protože je doma v paneláku nemáme :-) Ještě před měsícem to pro mě byla docela zabíračka. Za to teď mi to jde raz dva a jsem nahoře. Nejvíc mě lákají schody do bazénu, které zdolám, než byste řekli švec :-)

Odpoledne za námi dorazil i taťka a přijela i prababička Eva. Dostal jsem od ní čarodějnici. Vůbec jsem se jí nebál a naopak jsem byl z ní nadšený. Krásně jí svítily oči. Babi s dědou mají novou krboudírnu, tak jsme ji museli vyzkoušet a grilovali jsme. Zastavili se za námi taky Čejkovi s Emčou. Taky by se mi líbila taková ségra jako je Emča :-) Mami, tati, měli byste s tím něco udělat :-)

Všichni jsou zvědaví, co ze mě jednou bude, až vyrostu. Praděda Jiří ve mně hned po narození viděl klavíristu, protože jsem měl neskutečně dlouhé prsty :-) Někdy kolem půl roku si všichni mysleli, že budu pilotem, protože mě bavilo dělat v leže na břiše letadlo. Podle mámy budu asi baleťák, protože si stoupám a často stojím na špičkách. Děda ve mě vidí kutila a "teta" Věra zase zahradníka - neustále totiž vyhazuju hlínu z květináčů :-) Protože mám rád vodu, tak je možné, že se stanu plavčíkem. Začal jsem ale taky doma hodně "pomáhat", tak se možná někde chytím jako uklízečka a nebo kuchařka :-) Na druhou stranu poslední dobou pořád někde šplhám a máma mi k tomu často zpívá písničku "horolezci, horolezkyně, horolezčata" :-)

2.8.2007

Tak jsme si opět udělali výlet do Prahy za Emčou a "tetou" Věrou. Vídáme se s nimi často. V úterý jsme s nimi byli na návštěvě u "tety" Dany a u malého Lukáška, který je jen o měsíc mladší, než já. Je to taky stejný rošťák jako já. Spolu jsme si pochutnávali na piškotech a Lukášek mi ukázal své hračky.

Dneska jsme se byli projít v Prokopském údolí. Je tam krásně a člověk si vůbec nepřipadá, že je v Praze. Jen ten závěrečný kopec je asi pro mámu a "tetu" Věru fuška:-) "Strejda" Honza mi přezdívá Demolition man. Občas to po naší návštěvě je u Čejků trošku vzhůru nohama. "Teta" mě naučila baštit křupky, se kterými tam všechno opatlám. A hlavně miluju polystyren, který má jejich želva Amálka pod svým příbytkem. Krásně se totiž drolí :-)

Když jsme se s holkama Čejkovic loučili, tak jsem udělal "pá pá" a poprvé jsem to k tomu taky řekl :-)

29.7.2007

Je neskutečné, jak ten čas letí. Včera mi bylo už jedenáct měsíců. Tentokrát jsem své malé narozeniny oslavil trochu netradičně - výletem s rodiči a dědou Fandou do Rakouska. Poprvé jsem použil svůj pas.

Minulý měsíc byl ve znamení stoupání. Ve svém umění jsem se zdokonaloval a přidal jsem k němu krůčky - obcházím nábytek a hezky se při tom držím. Dokážu už zdolat trasu od okna, až ke kuchyňskému pultíku. Hezky ručkuju kolem ohrádky, ke gauči, kolem stolu a taburetku až k pultíku. Taky rád dělám "tanyny" - pohupuju se ve stoje v kolínkách. Umím se ze stoje dostat zpátky dolů. Když se potřebuju někam dostat, tak se stále plazím, i když občas chvílemi i lezu. Plazení ale dávám stále přednost. Jsem neuvěřitelně rychlý a mamka má někdy co dělat, aby mě zastavila v mých lumpárnách (stále se moc rád hrabu v květináčích a vyhazuju hlínu. Taky bych si ji chtěl strkat do pusy - podle "tety" Věry budu prý zahradník po dědovi Fandovi). Moc rád si taky stoupám v kočárku.

S jídlem nezlobím. Zbaštím hezky všechno. Co ale miluju nejvíc jsou křupky :-) Poprvé jsem je ochutnal u "tety" Věry a od té doby se vedle rohlíku staly mou nejoblíbenější dobrotou. Nejraději mám celou misku křupek, cpu si je do pusy, pěkně si při tom zamažu ručičky a potom s nimi všechno opatlám :-) Konečně jsem přesedlal z polohovacího lehátka do dřevěné židličky a sedím u stolu hezky s rodiči (už bylo na čase). No, hezky se asi moc nehodí, protože mě vedle jídla vždycky zajímá spousta věcí okolo a z židličky bych nejraději vylezl. Z domácí stravy jsem v uplynulém měsíci poprvé ochutnal rajskou omáčku s domácím knedlíčkem. Řeknu vám, je to bašta :-)

Se spaním se za uplynulý měsíc nic nezměnilo. Stále spím nejraději mezi rodiči.

Počet zoubků se mi zvýšil na šest. O třech nových přírůstcích v posledním měsíci jsem téměř nevěděl. Doufám, že i ostatní zoubky budou stejně v pohodě.

Naučil jsem se dělat "paci, paci", napodobovat čertíka a když se mi chce, tak umím ukázat "jak jsem veliký". Mou nejoblíbenější hračkou se staly kostičky a hned za nimi je míč. Baví mě si ho s mámou posílat a snažím se dávat si ho nad hlavu. Pomalu rozeznávám tvary. Do krabice s otvory se mi daří srkat válečky a kostičky - kytičky a jiné nepravidelné tvary mi ještě moc nejdou. Kroužky na tyč nandám raz dva. S pořadím kroužkům si zatím moc hlavu nedělám. Dokážu se neuvěřitelně zabavit v kuchyni, kde se snažím dostat do šuplíků a skříněk s nádobím. Občas se taky snažím dobít odpadkový koš :-) V obýváku se stále pokouším pustit televizi. Vím, kterým tlačítkem by se mi to povedlo, ale ještě nemám takovou sílu, abych ho pořádně zmáčknul :-) Moc rád poslouchám, když mi někdo vypráví. Začínám být taky trošku tvrdohlavý a paličatý. Určitě se ke mně hodí přirovnání, že jsem jak z hadích ocásků. Jsem neskutečně "ukecaný" - občas mi sice nikdo nerozumí, ale stále častěji naši poznávají, co jim tou svojí hatmatilkou chci sdělit :-) Jsem hodně společenský. Mám rád společnost a jsem rád mezi lidmi. Nebojím se, když si mě vezme do náruče člověk, kterého moc neznám. Většinou se rychle rozkoukám a jsem doslova ve svém živlu :-)

Minulý měsíc jsem taky poprvé spal bez rodičů. Naši sjížděli se známými Berounku a mě na víkend hlídali babi a děda v Chodouni. Zvládl jsem to na jedničku. Jsem šikovný chlapeček.

27.-29.7.2007

V pátek jsme vyrazili s rodiči a dědou na třídenní výlet do jižních Čech, Rakouska a na Orlí hnízdo. Náš výlet začal na zámku Blatná. Tady nás nejvíc zaujala dančí obora. Zvířátka mám moc rád, a tak jsem měl oči na vrch hlavy, když jsme s mámou mohli daňky nakrmit z ruky. Chleba od nás jim moc chutnal. V Blatné jsme si dali rovnou i oběd. Já měl vedle zeleninové přesnídávky s masem taky rohlík, který mi nakonec snědl tříletý Pája. Tak dlouho jsem mu svůj rohlík nabízel, až si ho tedy vzal :-) Taky si vypůjčil mou knížku o delfínovi Dádovi. V Blatné jsem poprvé seděl na motorce. Byl to starý veterán Harley Davidson. Po obědě jsme pokračovali do naší cílové stanice pro tento den a tím byl Český Krumlov. Bydleli jsme tu v Pensionu Sebastian. Škoda, že se tam nejmenuju, protože bych dostal slevu :-) Když jsme se ubytovali, tak jsme si vyrazili prohlédnout městečko. Já už ho vlastně trošku znám, protože tu byli rodiče před rokem, když už mě naši čekali. Z maminčina bříška jsem toho ale moc neviděl :-) V pensionu nám doporučili výbornou Šatlavskou krčmu.

Druhý den po snídani jsme vyrazili na náš hlavní výlet do Rakouska. Naše první zastávka byla v Salzburku, kde jsme si prošli historické jádro města. Mimo jiné jsme viděli kolo, na kterém jelo hned osm jezdců najednou. Šikulové - to by se mi jednou taky líbilo, abych nemusel moc šlapat a jelo by to. Poobědval jsem v Mirabellských zahradách, kde jsem se i hezky prolezl :-) Opravdu prolezl, protože po trávě se prostě plazit nebudu, leze se mi líp. Ze Salzburku jsme se přesunuli do Německa, kde kousek za pomyslnými hranicemi se nachází další cíl naší cesty - Hitlerovo Orlí hnízdo. Původně jsme si mysleli, že si až k němu hezky dojedeme autem, vyskočíme, uděláme pár fotek a budeme pokračovat dál. Chyba lávky. Výlet nám zabral téměř tři hodiny, protože to není tak jednoduché. Nahoru auta nesmějí a jsou dva způsoby, jak se tam dostat. Buď autobusem, který tam pravidelně jezdí a nebo pěšky (což je nejspíš celodenní tůra). Zvolili jsme první variantu. Vstupenka pro jednoho stojí 14,50 EUR (já to měl zadarmo). Autobus nás dovezl těsně pod Orlí hnízdo. Dál se totiž jde tunelem (ve kterém člověk nemá zrovna dobrý pocit) k výtahu, který nás zavezl až nahoru. Dole sice psali, že nahoře je teplota 20 stupňů, skutečně nakonec byla 15 stupňů. Určitě to všechno ale stojí za to. Výhled, který se vám nakonec odhalí do celého okolí je jedinečný. Škoda jen, že nebylo jasno, protože potom by celkový zážitek byl ještě úžasnější. Na druhou stranu nám mohlo taky pršet. Oba výlety jsem zvládl na jedničku. Na zpáteční cestě autobusem jsem laškoval s německou holčičkou, která seděla v autobuse za námi. Moc se mi líbily její dlouhé vlásky a kdybych měl možnost se k nim dostat, určitě bych ji za ně pěkně vytahal :-) Z Orlího hnízda jsme pokračovali k našemu poslednímu sobotnímu cíli, kterým bylo kouzelné městečko Hallstatt. Bohužel tady nám počasí skutečně nepřálo. Lilo tu jako z konve, takže jsme se tu nakonec zdrželi asi pět minut a vydali jsme se na zpáteční cestu k domovu. Asi toho za ten den bylo na mě hodně, protože při zpáteční cestě jsem nebyl úplně ve své kůži. Byl jsem rád, když mě rodiče uložili v půl desáté do mé postýlky v pensionu. Obě noci jsem prospal přímo ukázkově.

Dneska po snídani jsme jeli do Třeboně. Tady jsme se prošli kolem rybníku Svět parkem ke Schwarzemberské hrobce. I tady jsem se hezky prolezl po trávě. V kočárku jsem se neskutečně vyblbl. Měl jsem zase svoji uličnickou náladu. Svačinku jsem si vychutnal tentokrát v zámeckém parku, kde jsem chtěl rohlíkem krmit i tátu :-) Na náměstí jsme si potom dali oběd. Já měl moc dobrou polívčičku. Máma s dědou se rozhodli, že si vylezou na třeboňskou věž. S tátou jsme zatím na ně dole čekali a oni nám ze zhora zamávali. Posledním cílem naší cestovatelské výpravy byl zámek Stráž nad Nežárkou, kde kdysi žila Ema Destinová. Domů jsme dorazili po páté hodině, kde na nás už čekala babička s řízky a věrný pejsek Beník.

24.7.2007

Stal se ze mě Casanova a to doslova :-) Mám moc rád ženskou společnost a všude, kam přijdeme tak se stávám miláčkem žen každého věku :-) Minulý týden jsme byli s rodiči v Hospůdce u nás. Už jsem se zmiňoval, jak velkou ctitelkou tu byla paní servírka :-) Potom mě mamka vzala na Gerlach, kde dříve pracovala, než se mnou zůstala doma. Tady převládá taky babinec. Šel jsem tu z náruče do náruče. Dneska si mamka potřebovala zařídit pár věcí ve spořitelně a vzala mě sebou. Udělala dobře, protože si mě hned po příchodu odchytla "teta" Jiřina a pronesla mě celou spořitelnou. I tady jsem byl ve svém živlu a přítomné dámy byli ze mě nadšené. Vůbec jsem nebrečel, ba naopak. Moc se mi tu líbilo, opět jsem šel z náruče do náruče a dokonce jsem si chtěl povídat tou svojí hatmatilkou :-) Na cestu jsem dostal dvě propisky a bonbóny :-)

23.7.2007

Tak už se mi klube šestý zub. Jak jsme očekávali, je to pravý horní postranní řezák. Naštěstí se klube hezky nenápadně a vůbec nezlobí :-)