Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

7.7.2007

S rodiči jsme byli za babi a dědou v Chodouni. Krásně jsem tu zbaštil domácí zeleninovou polévku, tak si snad taky začnu zvykat na domácí stravu a nebudu se dožadovat jen kupovaných přesnídávek. Odpoledne mě babi s prababi povozily po Chodouni. Vůbec jsem nechtěl spát a sledoval jsem všechno kolem.

Z Chodouně jsme jeli navštívit Vášovy a Michalku. Už jsme se neviděli pěkně dlouho. S Michalkou jsme udělali pěkný bugr. Hračky se povalovaly opravdu všude a nakonec jsme se pustili i do videokazet. Museli jsme je taky trošku přerovnat :-)

5.7.2007

Tak dneska se mi povedly nandat na tyč všechny kroužky. Byla to zatím spíš náhoda a maminka mi hodně pomáhala (podávala mi kroužky podle velikosti a hodně mi při nandavání fandila). Já to ale určitě budu ještě pilovat a budu čím dál tím lepší :-) Taky rozeznávám tvary kostiček, které bych měl vkládat do bedničky s otvory. Zatím ale neumím ještě kostičky natočit správně, aby otvory prolezly.

Největší událostí dnešního dne ale asi bylo, že vedle stoupání začínám dělat první nesmělé krůčky kolem nábytku. Bohužel někdy skončí pádem, a tak jsem si trošku odřel bradu :-( Za chvilku jsem ale už o ničem nevěděl a stoupal jsem si znovu. Většinou se vyšplhám do stoje u taburetku (a to už opravdu umím pěkně rychle) a potom se snažím pomalu dostat ke stolku. Krůčky zkouším i v ohrádce. Postavil jsem se ale i u televize a snažil jsem se zapnout ji. S dálkovým ovladačem se mi to občas povede. Přímo u televize musím ještě trénovat :-)

4.7.2007

S mámou jsme si hráli s kroužky, které se nandavají na tyč. Do dnešního dne jsem kroužky pouze sundaval, ale dneska se mi povedlo největší z kroužků, ten modrý nandat na tyč. A nebyla to náhoda, protože se mi to povedlo hned několikrát :-) Ostatní kroužky mě moc nezajímaly, já měl oči jen pro ten modrý.

Taky jsem se přestal bát vysavače. Máma už může zase vesele luxovat a já u toho nebudu řvát jako pavián :-) Už mě sice vysavač nezajímá jako dřív, ale úspěchem je i to, že ho ignoruju a neječím, jen co ho zapne :-)

Dalším husarským kouskem je, že už si stoupám i v kočárku. Pokud kočárek jede, tak jsem většinou spokojený a hezky sedím. Jakmile se ale začnu nudit, tak si stoupám, otáčím se k mámě a chtěl bych jet ve stoje :-)

Večer mě hlídala babička. Naši se jeli mrknout na malou Emču a "tetu" Věru do porodnice k Apolináři. Kdysi dávno se tam narodila i moje maminka :-) Já se prý s Emčou seznámím v neděli, kdy bysme se měli zastavit u Čejků cestou od babičky a dědy z Modřan.

A ještě jedna důležitá věc se dneska stala. Byli jsme si s mámou vyzvednout můj cestovní pas. Takže můžeme konečně vesele cestovat. Trvalo to zhruba měsíc. Čtrnáct dní jsme museli čekat na můj doklad o státním občanství a samotný cestovní pas trval taky čtrnáct dní. Pas využiju v září, až s našima poprvé poletím letadlem do Řecka. Kdo ví, možná, že se někam podíváme i v průběhu prázdnin.

3.7.2007

Na světě je další kamarádka. Dneska v noci, dvacet minut po půlnoci se narodila malá Emča Čejková :-) A to s námi ještě včera "teta" Věra vyšlapovala na procházku :-) Emča je stejný skřítek jako jsem byl já a to téměř doslova, protože měří a váží téměř stejně. Už se těším, až se seznámíme osobně. Včera jsem jí ještě stačil prověřit všechny hračky, které na ni doma čekají. Emčo, máš se na co těšit, tak honem z porodnice domů :-)

1.7.2007

Poprvé v životě jsem navštívil Karlovy Vary :-) Společně s rodiči jsme si udělali výlet a náležitě jsem si ho užili. Přesto, že ve stejné době se konal známý filmový festival, žádnou celebritu jsme neviděli. Místo toho jsme okusili několik léčivých pramenů (brrr - všechny byly teplé a slané a nebyly vůbec dobré, a tak jsme si spravili chuť lázeňskými oplatkami, které jsem vyzkoušel i já :-), udělali jsme si piknik v trávě, svezli jsme se lanovkou k Dianě a vrátili se zpět procházkou lesem (tu jsem celou prospal). Z Karlových Varů jsme pokračovali na chalupu za prababi a pradědou. Neviděli jsme se s nimi asi tři týdny, takže byli moc rádi, že nás (hlavně mě :-) zase vidí.

Dnešek je i důležitým mezníkem v tom, že jsem konečně začal říkat táta. Melu sice páté přes deváté, ale tohle se mi prostě říkat nechtělo. Táta je na mě moc pyšný :-)

29.6.2007

Poprvé mě posadili na nočník. Bylo to ale pouze pro "fotografické" účely :-), i když názory, kdy začít chodit na nočník se různí. Máma vyčetla v chytrých knížkách, že dřív jak v roce a půl to stejně nemá cenu, protože menší děti neumějí poznat, kdy se jim vlastně na nočník chce. Za to podle názorů našich babiček už bych se měl učit dávno. Ony prý naše rodiče dávaly hned jak uměli sedět. Mamka usoudila, že s tím stejně ještě chvíli počkáme.

28.6.2007

Tak a jsem zase o měsíc starší. Slavím malé desetiměsíční narozeniny. Největším objevem, který jsem minulý měsíc učinil bylo, že jsem se postavil. Moc mě to baví a tak, jakmile mám příležitost, už se šplhám do stoje. Přeborníkem ve stavění jsem hlavně v postýlce. Místo abych spal si neustále stoupám. Stavím se ale i v obýváku u ohrádky, o stolek, o taburetek, v koupelně o vanu a chtěl bych se mrknout i do záchodu a taky se šplhám po rodičích. Naši mi asi brzy pořídí první botičky. Jinak si už taky umím sát sednout. Lezení jsem přeskočil. Občas se stavím na všechny čtyři a udělám tak dva posuny rukama a nohama a klesnu do plazení. Plazení jsem si vybral jako svůj způsob přesunu po místnostech.

Téměř polovinu uplynulého měsíce jsme vegetili s našima v Chodouni. Užívali jsme si hezkého počasí, koupáni, grilování a opékání buřtů.

S většími i menšími úspěchy, čas od času, ochutnávám "domácí" stravu, kterou stále střídáme s kupovanými přesnídávkami. Na prvním místě je u mě ale rohlík. Ten mám opravdu moc rád a hlavně ho můžu baštit sám, i když jsou drobečky všude.

Mám tři zuby a nejspíš to nebude dlouho trvat a vykouknou další. Ten poslední mě opravdu potrápil. Doprovázela mě při tom zvýšená teplota a rýma.

Začal jsem zlobit s usínáním a se spaním celkově. Zvykl jsem si usínat za přítomnosti mamky nebo taťky a pokud to tak není, tak jsem mrzutý. Hezky usnu u nich v posteli a oni mě potom přendají do mé postýlky. Během noci se ale hezky stěhuju zpátky k nim. Jaképak samostatné spaní. Chci spát v posteli mezi nimi. To se mi spí nejlíp a vydžím až do rána, kdy se budím asi v půl šesté. Dám si snídani a vydržím spinkat ještě do půl sedmé.

Mamka mě začala sebou brát na nákupy do vozíku. Moc se mi to líbí. Jen musí mít nastražené oči, abych nekradl z regálů zboží. Hlavně rohlíky mě nejvíc lákají :-)

Jinak mě moc baví, když mi máma dělá "vařila myšička kašičku". Moc se u toho řechtám. Na konci mě máma zlochtá. Strašně dlouho jsem lochtivý nebyl, ale poslední dobou jsem čím dál tím víc. Rád se nosím "na koníku". Když se mi chce, umím udělat "pá pá". Zatím se mi moc nechce dělat "paci paci" a "jak jsem veliký". Jsem poměrně hodně ukecaný. Stále nejvíc říkám máma, bába, pápá, ham - táta jsem stále neřekl, i když mi to všichni hodně opakují :-) Taky mě baví hrát si s nákladním autem, do kterého nakládám kostičky a potom je zase vykládám. U toho vydržím pěkně dlouho. Mezi nejoblíbenější hračky patří ale stále knížky. Je jedna věc, které jsem se začal bát - je to vysavač. Ještě nedávno mě moc zajímal a neustále jsem ho pronásledoval, když mamka luxovala. Teď jsem si ho ale asi spojil s odsáváním rýmy a bojím se ho. Jen co ho mamka zapne, tak začnu řvát jako pominutý :-(

Stále chodíme na plavání. Ještě máme zítra poslední lekci a potom nás čekají prázdniny až do září. Potápíme se, sbíráme míčky a dáváme je do krabice, děláme ve vodě "vařila myšička kašičku", "berany berany duc" a spoustu jiných kousků. Moc se mi líbí, když mi mamka bublá na pupík a nebo, když se mi schová pod vodu a potom udělá kuk :-)

27.6.2007

Tak mám první zub nahoře (kdybyste se mi koukali do pusy, tak je to ten vpravo). Konečně se vyklubal, uličník jeden. Že mě ale pozlobil. Ještě čekám na dva další, které jsou hned vedle. Měl jsem tam celkem tři bouličky. Tentokrát jsem se nevyhnul ani zvýšené teplotě.

A ještě jedno trápení mě dneska potkalo. Navštívil jsem opět paní doktorku, která si mě pozvala na běžné odběry (kontrola štítné žlázy, jaterní testy a krevní obraz). Vůbec se mi to nelíbilo a dával jsem to najevo pořádným křikem. Moc mi to ale nepomohlo. Jsem rád, že to mám za sebou a doufám, že výsledky dopadnou dobře.

24.6.2007

Tak mám zase za sebou víkend plný zážitků. V sobotu jsme se vypravili za babičkou do Modřan. Děda je se zádama v lázních, tak aby jí tam nebylo smutno. Taky jsem tu ochutnal rohlík. Patří k mým nejoblíbenějším pokrmům, i když s ním všude pěkně nadrobím. Cestou od babičky jsme se zastavili mrknout na "tetu a strejdu" Čejkovic. Tady jsem opět obdivoval hlavně želvu Amálku.

V neděli jsme si zajeli na oběd do zdické pizzerie a potom mě vzali naši do Želkovic, kde mají ustájenou kobylku Grunge "teta a strejda" Rosovi. Tady se mi moc líbilo. Kdyby to šlo, tak bych Grunge nejraději strčil prsty do nosu. Tam by se strefovalo dobře, protože má nosní dírky veliké :-) Asi by mě ale nenechala a než bych se nadál, tak bych přišel o pár prstíků. Taky jsem se tu seznámil s malou Lucinkou, která je o dva měsíce mladší než já. Večer k nám dorazili Šmejkalíci, Maňáskovi a Martina s Pepou a opět jsme grilovali. Od Šmejkalíků jsem dostal opožděný dárek k svátku - praktickou pěnu do koupele a na hraní autíčko s medvíkem. Nejvíc mě na celém dárku zajímala mašle :-) Taky jsem si vyzkoušel Evči brýle. Byl jsem frajer :-)

21.6.2007

Noc na dnešek byla docela krušná. Budil jsem se, špatně se mi dýchalo od rýmy a měl jsem horečku 38,3 oC. Tu mi sice máma hned paralenem srazila, ale stejně jsme se hned ráno jeli mrknout na paní doktorku. Táta je totiž taky nějaký nastydlý, a tak si rodiče mysleli, že jsem to nejspíš chytil od něj. Paní doktorka nás ale vyvedla z omylu. Zjistila, že se mi klubou hned tři zuby nahoře a nejspíš všechny moje nepříjemnosti s tím souvisejí. Je taky pravda, že jsem trošku náladový. V jednu chvíli jsem rozmrzelý a v druhé chvíli se už zase někde zvedám a směju se od ucha k uchu. Dostali jsme homeopatika a gel na zoubky, tak už to snad bude lepší.