Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

8.1. 2007

Začínám být pěkný hadimrška. Zrovna teď mě moc baví překulovat se z lehu na zádech na strany. Dneska se mi úplně náhodou povedlo dokulit až na bříško. Byl jsem z toho tak překvapený, že jsem honem nevěděl, co si na tom bříšku počít.

4.1.2007

Tak jsem byl zase navštívit paní doktorku a opět mě moc nepotěšila. Trápil mě totiž ošklivý kašel a rýma a dozvěděl jsem se, že mám zánět průdušek :-( Poprvé ve svém krátkém životě jsem nemocný a musím brát antibiotika. V lékárně ale maminku ujistili, že mi určitě budou chutnat, protože prý chutnají sladce. A měli pravdu. Opravdu jsou slaďoučká, takže s nimi nemám problémy a určitě budu zase brzy chlapík jako rys :-) Dostávám je injekční stříkačkou.

2.1.2007

Máme podezření, že se nám klube první zub. Je to zatím spíš taková bílá tečka a původně jsme si mysleli, že je to nějaký aftík. Je to ale tvrdé a nemizí to. Naopak se to zvětšuje. A je to dole uprostřed, přesně v místech, kde se ten první rošťák má vyklubat.

28.12.2006

Dneska mám takové malé narozeniny - už ten okolní svět poznávám čtyři měsíce. Moc jsem to ale neoslavil. Byl jsem u paní doktorky a místo oslavy mi dali včeličku do nožičky a bylo po legraci. Šel jsem tam vysmátý, chtěl jsem si s paní doktorkou "povídat" a pochlubit se s novým chrastítkem. A potom mi píchli tu hroznou injekci a já se rozječel jak na lesy a bylo po náladě. Taky mě změřili a zvážili - už mám 66 cm a 6,74 kg.

Jinak se mi ale vede dobře a mám se čile k světu. Rád si hraju pod hrazdičkou. Zjistil jsem, že kopání do hrazdičky nohama je větší legrace :-) Začínám si čím dál víc "povídat". Líbí se mi, když mě rodiče nosí po bytě jako letadélko a všechno si můžu prohlížet. Už udržím v ručičkách chrastítka. Strkám si je do pusy. Když není nic po ruce, tak se spokojím se svými ručičkami. Prohlížím si je a taky zkouším, jak chutnají. To vám je věc, ty moje ručičky. Ty mi nikam neutečou :-) Na bříšku pasu hříbátka čím dál tím déle. Při přebalování se mi občas povede někoho počůrat. To je vám legrace :-) Mám rád společnost a jakmile maminka někam poodběhne, tak hned dávám najevo svou nespokojenost a chci, aby se vrátila. Ráno, po probuzení, v postýlce výskám :-) V noci se už budím jen jednou - mezi 2. a 3. hodinou.

27.12.2006

Učinil jsem veliký objev. Řekl jsem si, že už bylo dost toho věčného povalování na zádech a přetočil jsem se na stranu. Jako první jsem si zvolil levou :-) Jsem šikulka :-)

24.12.2006

Slavíme s rodiči první Vánoce. Já si to sice ještě moc neuvědomuju, ale dokonce už mi Ježíšek i pár dárečků přinesl. Pro rodiče jsem byl ale letos určitě největším dárečkem já, který dostali trošku dřív. A asi nejen pro ně, protože babičky a dědové jsou ze mě taky paf. Já pod stromečkem našel chrastítka, kousátka, plyšového pejska, autíčka, knížky, pískací kostky, plastové navlékací kroužky, plastové obrázkové knížky a oblečení.

28.11.2006

Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Ještě nedávno jsem většinu času prospal a teď už mě pomalu začíná zajímat vše kolem. Rostu před očima den ode dne. Vážím 5,59 kg a měřím 61 cm. To je poměrně slušný výkon, na to jaký jsem byl drobeček. Taky pěkně baštím a chutná mi :-)

Směju se čím dál tím víc. Hlavně, když mi maminka s tatínkem něco povídají. Moc jim sice ještě nerozumím, ale líbí se mi to :-) Jsem celkem pohodář. Moc nepláču. Vím, že stačí málo a maminka je hned u mě. Vydávám první zvuky - při přebalování výskám radostí. Nejvíc asi, když se mi povede někoho počůrat :-) Dokonce se mi už povedlo načůrat si na hlavu. Umíte to taky? :-) Miluju, když mě maminka nechá po koupání chvíli jen tak nahatého :-) To si vyloženě lebedím a je to prima pocit. Rád si hraju pod hrazdičkou. Věci na hrazdičce umím pěkně prohnat. Na bříšku jsem začal zvedat hlavičku a opírám se o předloktí. Rád se nosím a prohlížím si okolí.

15.11.2006

Tak jsem to dneska dokázal. Po dlouhém posilování na bříšku převládla má zvědavost a já se porozhlédl konečně pořádně kolem. Řeknu vám, otevřel se mi úplně jiný rozhled než doposud. Určitě to za tu veškerou námahu stojí :-)

28.10.2006

Tak dneska jsme se sešli hezky všichni doma. Myslel jsem si, že je to kvůli mě, když mám malé narozeninky, ale prý je nějaký státní svátek. Každopádně bylo prima být hezky všichni pohromadě.

Teď se vám svěřím, co už všechno dokážu :-) Už udržím chvilku vzpřímenou hlavičku. Vnímám své okolí a vidím na krátkou vzdálenost. Rád pozoruju kolotoč nad postýlkou. Líbí se mi klauni, jak se točí dokola. Snažím se k nim natáhnout ručičky. Je mi dobře, když mě maminka nebo tatínek chovají. Začínám se usmívat. Hlavně, když na mě rodiče mluví. Pláču, když mám hlad a nebo když jsem unavený. To potom umím spustit opravdu pořádnou sirénu.

17.10.2006

Dneska jsem potěšil hlavně mámu. Můj první úsměv patřil jí :-) Nevěřili byste, jakou jsem jí udělal radost. Asi se budu muset na lidi kolem smát víc. Dozvěděl jsem se, že jsem šikulka a dostal jsem pusinky. A to se mi líbí taky :-)