Deník Fíla - Jak se mi daří a co už všechno umím
Jak se mi daří a co už všechno umím

28.9.2006

Tak slavím své první malinkaté narozeninky - je mi jeden měsíc. U té příležitosti se na mě dneska přišli podívat i prababička Jarmila s pradědou Jiřím. Ukázal jsem jim, jakou umím spustit sirénu. Když si mě ale pochovali, tak jsem byl zase za hodného chlapečka :-)

Jinak toho ještě moc nevidím. Rozeznávám hlavně světlo a tmu. Ruce zatínám v pěstičky. Nevěřili byste, jakou mám v nich sílu. Rodiče mě občas dávají na bříško. Hlavu ještě nezvednu. Je moc těžká, takže ji mám položenou na straně. Zatím se ještě neumím ani smát. Pláču, když mám hlad. To potom umím být pořádný pavián. Od narození slyším, kde se co šustne. Rozeznávám vůně a základní chutě. S vodou jsem kamarád. Koupu se moc rád. Ještě nikdy jsem u koupání neplakal. Mám svou malou světle zelenou vaničku. Moc rád taky jezdím v kočárku. Krásně se v něm spinká. Je to lepší, než doma, protože to hezky houpe :-) Jinak baštím asi zhruba po třech hodinách, i když občas zpustím sirénu i dřív. Baštím hezky a už to na mě začíná být vidět :-) Za uplynulý měsíc jsem totiž vyrostl o 10 cm a přibral jsem víc jak jedno kilo :-) Měřím 57 cm a vážím 3,78 kg.

18.9.2006

Už od doby, co jsme byli s maminkou v porodnici, se koupu moc rád. Nikdy jsem u koupání zatím neplakal. Společnost mi ve vaničce dělají kachničky. Hovím si při tom na svém lehátku a táta s mámou mi hezky polévají bříško. Není ale nad měkoučký ručník po koupání a když mě maminka maže všemi těmi mastičkami a olejíčky :-)

16.9.2006

Dneska byl den jako vymalovaný, a tak mě naši vzali na pořádnou projížďku v kočáře až k Berounce. Musíme si prý užít babí léto či co. Upřímně, já většinu cesty prospal a bylo mi úplně jedno, kde se procházíme :-) Spal jsem skutečně jako dudek a byl jsem celou cestu moc hodný :-)

15.9.2006

Tak jsem byl navštívit paní doktorku a rovnou si mě zvážila. Všechny jsem mile překvapil, protože se na váze ukázalo 3120 g :-) Je vidět, že mi chutná :-)

6.9.2006

Tak jsem se seznámil se svou paní doktorkou. Začátkem týdne mi slíbila návštěvu a dneska za mnou skutečně dorazila k nám domů. Prý jsem hubeňour, ale nebojte, já to všechno doženu. To ještě uvidíte :-) Maminka taky od paní doktorky dostala recepty na nejrůznější mastičky, takže to vypadá, že už od malička budu "všemi mastmi mazaný". Paní doktorce návštěvu oplatím. Prý si mě zváží.

2.9. 2006

Tak dneska jsem si poprvé prohlédl, kde budu bydlet a vyrůstat. Pustili nás totiž z porodnice. Konečně :-) Původně jsme měli jít domů už včera, ale maminka zápasila s nějakou hroznou vyrážkou a tak se nám to trošku posunulo. Dneska jsem jel taky poprvé autem a moc se mi to líbilo. Krásně se v něm usíná a spinká. Příchod domů jsem oslavil opravdu hlasitě :-) Ale jinak jsem byl moc hodný. Odpoledne jsem vyzkoušel kočárek a naši mě provezli po Králováku. Hned večer se na mě přijeli podívat babička a děda z Chodouně a praděda s prababičkou, kteří bydlejí jen dvě patra pod námi. Všichni mě okukovali :-) Jen si mě pořádně prohlédněte, když jste se na mě tak těšili :-)))

1.9.2006

Samozřejmě, že nejčastějším návštěvníkem byl táta. Jezdil za námi každý den. Byli se ale na mě podívat i babi a děda z Modřan, babi a děda z Chodouně, tety Martina a Katka a "tety" Jitka, Monika a Martina. Všichni na mě byli hrozně zvědaví :-) Každý den nás někdo navštívil, a tak nám to v porodnici rychle uteklo. Asi by nám to uteklo i tak rychle, protože jsme se tu s maminkou učili stále něco nového - papání, koupání, přebalování, pořád mě někdo okukoval a občas jsem taky trošku zlobil a brečel. Třeba, když se na mě přišla podívat "teta" Martina. Té jsem se ukázal v plné kráse, jaký umím být křikloun :-) 

28.8.2006

Dnešním dnem se začíná můj pozemský život. Stihl jsem to jen tak tak (málem jsem se narodil až zítra) a musím uznat, že jsem si opravdu pospíšil. Původně se mnou počítali až tak za šest dnů, ale já jsem se na maminku a tatínka už moc těšil a něchtěl jsem čekat. V půl desáté večer mamince praskla plodová voda a ze pět minut dvanáct už jsem byl na světě. Proč čekat až do zítřka, když to můžu stihnout ještě dnes :-)