Deník *Příkrmy
co, kdy, jak...

Jak se nezbláznit z rad o příkrmech a přechodu na pevnou stravu

(Sepsáno kojící matkou pro kojící maminky z naší skupinky. Snad tu ale najdou užitečné informace i ty z Vás co kojit nemohly.)

Připadá nám to jako včera, kdy jsme se v kojení konečně tak pěkně sehráli. A už nám život připravil další zkoušku. Den se se dnem sešel a je na čase aby náš kojeneček ochutnal (mnohdy úplně poprvé) i něco jiného než to nejlepší jídlo na celičkém světě. Je čas na první příkrm.

Daly jsme svým dětem z hlediska výživy to nejlepší a tak začneme pátrat po informacích na toto téma. A zjistíme, že rad od našich nejbližších a od pediatrů a článků a knížek je sice spousta, ale nějak nám to nepasuje dohromady a informace se různí a rozcházejí…

Byla jsem v úplně stejné situaci, měla jsem pocit, že se v tom snad ani vyznat nedá a mnohdy jsem se v případě naprosto rozdílných přístupů musela nakonec řídit jen vlastním srdcem a věřit, že dělám správně. Berte prosím následující řádky jako doporučení a doufám, že Vám snad trošičku ulehčí situaci.

KDY ZAČÍT???
U kojených dětí bez atopické anamnézy: od ukončeného 6. měsíce

(ne dříve, použijte rad na zvýšení tvorby mléka, obraťte se na laktačního poradce)

U kojených dětí s atopickou anamnézou (sourozenec, jeden nebo oba rodiče alergici):

od ukončeného 7. měsíce

Děti krmené náhradou mateřského mléka: od ukončeného 6.měsíce.

Jen pokud je dítě mladší půl roku hladové přestože vypije 900-1000 ml náhrad denně a jsou mu více než 4 měsíce, začněte podávat příkrm.

Nikdy nepodávejte příkrm ba ani čaj dítěti mladšímu 4 měsíce!!!

Nedoporučuje se začátek podávání příkrmů déle oddalovat, např. i z důvodu, že v období po půl roce věku se dítě nachází v tzv. senzitivním období, periodě, nejoptimálnějším čase pro učení se přijímat jinou než tekutou stravu.

ČÍM ZAČÍT?

U nás je obvyklé začínat jednosložkovým zeleninovým pyré – zelenina je stejně jako mateřské mléko zásadotvorná (u ovoce se názory odborníků na jednotlivé druhy značně rozcházejí). Zásadotvorné potraviny by měly tvořit cca 80% naší stravy. A také je zelenina méně sladká než ovoce a tak je lepší začít s ní, než jí do jídelníčku později pracně vpravovat.

Začněte tedy jedním druhem zeleniny a teprve po cca třech dnech přidejte další druh, pokud by dítě na nějakou potravinu zareagovalo, snadněji poznáte, která to byla. Maminkám alergických dětí a nebo dětí se sklonem k alergiím doporučuji zapsat si každou nově zaváděnou potravinu do kalendáře, ulehčí Vám to případné vzpomínání si.

Přidávejte nové chutě do těch již známých.

- Začínat se obecně doporučuje těmi, které jsem označila hvězdičkou.

Které zeleniny by se v prvním roce  mělo vyvarovat dítě se sklonem k alergii:

Bazalka, celer, cibule, chřest, křen, paprika, pórek, rajčata, ředkvičky, řeřicha, sušené luštěniny,

kyselé zelí

OVOCE

- obvykle nevyvolávající alergické reakce:

Hrušky(!čerstvá nadýmá!), sladká jablka, třešně, švestky, mirabelky, meruňky, hrozny, meloun, vodní meloun (před rozkrojením pořádně odrbejte pod vodou a nikdy nekupujte rozkrájené,), banán (odkrojit 1cm z obou konců), avokádo, borůvky

Kterého ovoce by se v prvním roce  mělo vyvarovat dítě se sklonem k alergii:

Citrusové plody, kiwi, ananas, broskve, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt, jahody)

POZN.: Teorie o používání potravin z našeho podnebného pásma není zcestná – jsou na ně zvyklé už generace našich předků a obvykle tak nejsou příčinou alergií. Někdy je to ale věda … viz rajče, kdo by už dnes řekl, že je původem ouplně odjinud.

Malý TIP: Hruškové pyré, případně švestková šťáva Vám může pomoci v případě, že má Vaše malé při přechodu na tuhou stravu problémy se zácpou.

ADD. DUSIČNANY:

Zelenina bohatá na dusík – mrkev (nejvíce ve střední části), špenát, červená řepa, hlávkový salát, zelí, celer, fenykl, cukety. Nejvíce ho nalezneme v té rychlené (skleníkové), pozor ale i např. na zmrazený špenát.

Máte-li obavu, můžete z opatrnosti přidat k této zelenině ovoce, například jemně nastrouhané jablko. Vitamín C zabraňuje „přeměně dusíku na dusičnany“ a zároveň podporuje vstřebávání železa.

Existuje však i teorie, že by se zelenina neměla s ovocem kombinovat, to už ale pak opravdu nevím co si máme počít a jak se rozhodnout a čemu věřit.

RÝŽE

Doporučován je druh basmati či natural – dá se koupit i z BIO produkce.

Rýže je vlastně, dalo by se říci, ekvivalent brambory – pro děti se sklonem k alergiím dokonce vhodnější. Můžeme uvařit, rozmixovat a zamrazit stejně jako zeleninové pyré v ledovacích táccích.

KUKUŘICE

Kukuřičná krupice je v dostání v prodejnách zdravé výživy.

Někdy jsem líná a  řeším to přidáním kukuřičných křupek (kukuřičná krupice + voda, nic víc v tom není) do hotového jídla.

JÁHLY

2 hrnky vody na hrnek spařených jahel. Vaří se cca 20 minut, voda se vsákne a vyvaří.

LUŠTĚNINY

Jako nejpřijatelnější luštěnina první volby se mi jeví červená čočka, zbavena slupky se nejen rychle vaří, ale hlavně nenadýmá. Luštěniny by se obecně neměly kombinovat s živočišnými bílkovinami, podávejte proto raději se zeleninou a mastěte rostlinnými oleji.

TĚSTOVINY

Po zavedení lepku do stravy se nám otvírá nabídka nepřeberného množství a druhů, zapátrejte i v prodejnách zdravé výživy, uvidíte samy… takový kuskus či bulgur se jistě stane oblíbenou součástí jídelníčku nejen našich ratolestí.

PEČIVO

Ač se stále hovoří o prospěšnosti celozrnných výrobků, nebývají výživáři pro děti ve velké míře doporučovány až do šesti let věku dětí. Velké množství nestravitelné vlákniny jež obsahují, může vést až k problémům s prospíváním. Současný „módní trend“ tmavého pečiva bývá bohužel i zneužíván výrobci potravin a právě do celozrnných výrobků se přidávají různorodé přídatné látky, ať již za účelem přidat hotovému výrobku na barvě, chuti či trvanlivosti.

Obyčejné bílé pečivo tak nemusí být tak úplně špatný nápad a samozřejmě nesmíme zapomenout na osvědčený a Éček prostý obyčejný chléb.

Dětem můžeme pečivo nahradit i různými druhy kukuřičných či rýžových křupek. Po jednom roce věku, kdy již můžeme tolerovat mírný přídavek soli do potravin se nám repertoár ještě mnohem zpestří.