Deník **Perličky naší Aničky
Občasník o tom, jak nás naše holčička pobavila :-)

datum narození:

18.4.2004

Dnes byla opravdu výživná noc - ve 2 přilezla Aňa ke mně do postele, že má ošklivé sny, ve 4 Adélce vypadl dudlík, který jsem nemohla najít, v 6 se pak vzbudila už na mlíko a v 7 jsem vykopala Skalyho.

Holčičky už měly v pokojíčku veselý mejdan a Skalyho málem vomyli..

Obě vypadaly jak vyznavačky totálního naturismu, fakt paráda.. Nechápu, jak se to Adélce povedlo, svlíkla se ze spacáku, pyžámka a sundala si plínku, protože jí měla asi půltunovou včetně hovínek.. Naštěstí postýlka zůstala suchá..

Když jsem se zlobila s Andulkou, že mi hlásí každou kravinu, ale že je Adél nahatá, tak se na mě zkroušeně podívala a špitla - No, já ti rozumím, mami..

Přerazit? Rozchechtat se??? Co je výchovné??

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Jeli jsme autem, měli jsme s sebou nějaké pití. Petr dopil a prázdnou lahev hodil dozadu na zem, pod Andulčinu sedačku. Aňa se na něj podívala se slovy: "Je tu snad nějaký odpakový koš nebo co?"

Každou středu k nám zajíždí pojízdná knihovna. Už jsem psala, jaký je to pro Andulku zážitek a dneska jsme to říkaly i Emičce, že je tady zase ta knihovna. Emička slyšela samozřejmě jen tu nejpodstatnější část a hned mě okřikla, že to se teda neříká! Hned jsem si vybavila, jak tohle řešila Andulka, když slovo "knihovna" slyšela z TV :-). Andulka jí teda poučila, že si tam půjčujeme knížky, nicméně fekální téma je samozřejmě natolik zaujalo, že řešily, jestli je ten autobus plný knížek nebo hoven..

V autě jsme řešily, která ruka je pravá a která levá, jestli je to tak i u nohy a ve finále se mě Andulka zeptala, jestli to mám stejně jako ona :-)

Dnes ráno mi Andulka povídá - Mami, potřebuju, abys mi dala do školky krémíček. Až půjdeme ven a bude svítit sluníčko, tak se musíme s Emádou namazat, abysme se neopařily!

Skaly se rozčiloval, že má Andulka v posteli moc věcí. Má tam spoustu plyšáků a dalších nezbytností, no fakt už docela skladiště. Tak jí povídá: "Ani, jsem zvědavej, kdy si uklidíš tu postel!" Andulka se hluboce zamyslela nad termínem a odpověděla: "Tati, asi za rok.."

Hráli jsme si na školku. My jsme s Petrem museli jako spát po o a Andulka byla paní učitelka. Začala nás "budit": "Děti, vstávejte, bude svačinka..." "Paní učitelko, a co máme?" Andulína doběhla ke dveřím, kde máme různé obrázky a povídá: "Podívám se na recepis.. fůůůůůůj.. pomazánka s pejsek a s kuličkama!"

Šly jsme s Andulkou ze školky a ona mi povídá: "Maminka Adélky Matouškové asi nebude dneska moc nadšená." Já na to - jak to? "No Adélka se děsně umazala a paní učitelka říkala, že to asi maminka nevypere. Tak jsem jí říkala, že Eurona by jí to určitě vyprala!"

Tak doufám, že to Adélka Matoušková řekne doma mamince - poradkyni Oriflame..

"Mami, víš proč chci jet k babičce?" - "No těšíš se tam, ne?" "Hlavně se těším, že si konečně odpočinu! Adélka v noci pořád brečí a já se pak pořádně nevyspím!" - "Nevyspíš?? Vždyť Adélka v noci vůbec neplakala!" "Jo aha, tak pardon, tak to ječela Ema!" Ema=panenka :-D

Andulka tu jezdila na vysavači. Pak se jí to nějak zaseklo a povídá: "Ty vole! Se mi to auto cuklo!" Já na ní s úžasem - "No, Aňule! Co to říkáš?? Kdes to slyšela??" - "No to přece říkáš v autě ty!" A málem jsem byla vdova, protože Skaly se v kuchyni téměř zadusil smíchy.

Občas si s Andulkou vyjasňujeme pozice. Když si prosazuje něco, co je opravdu nesmysl, použiju nejtěžší kalibr a sdělím jí, že já jsem maminka, proto taky rozhoduju a naopak, že proto, že jsem maminka, tak se o ní a o Adélku musím starat a dělat spoustu věcí okolo.

Hrála se onehdá se svými dvojčátky Emičkou a Kikuškou a slyším jak říká: "Emo, tohle dělat nebudeš! Já jsem tady maminka, tak tady rozhoduju já!"