Deník Vojtíšek
Je to o našem milovaném miminečku a sluníčku celé rodiny. Které pro nás znamená vše na světě.

datum narození:

15.1.2003

Ahoj.
Dneska to byl den. Ráno jsem vstával v deset a hned jsem začal zlobit. Byl jsem s babičkou nahoře a hned jsem montoval video, telvizi, babičky a dědy brýle, honil jsem psa Feryka a škubal záclony. Pak mě odnesla na oběd a já místo oběda všechno házel na zem psovi a pak jsem si toho do pusinky nacpal moc a zvedal se mi žaludek. Nakonec jsem, ale něco snědl a zbytek dojedl pes. Odpoledne jsem po všech těch zážitcích šel na chvíli spát. A pak jsem začal na novo. Honil jsem psa, koupal si ruce v záchodě, naházel všechno co mi přišlo pod ruku do vany, tětě rozházel video kazety, rozmontoval jí video, pak jsem házel se vším co mi přišlo pod ruku. Nakonec jsem večer koukal jak babička dává psovi prášek a za hodinu místo psa jsem měl v puse prášek (Stomorgyl 2) já i s buřtem. Pak přiběhla máma a než jsem ho stačil spolknout, tak mi vyndala buřt i s práškem z pusy. Pak máma volala tetě co se mnou a nechala mě vyzvracet a pak do mě nalila mléko. Nakonec pro jistotu volala na Toxikologické informační středisko tel.: 224919293 nebo 224915402. Tam mluvila s příjemným pánem řekla mu co jsem dal do pusy a že jsem to naštěstí nespolkl. On se podíval do počítače a mámu uklidnil, že když jsem to nespolkl tak se nemusí bát, ale pro jistotu mě dvě hodiny hlídat, kdybych náhodou začal zvracet apod. Tak jsem si až do deseti hodin hrál a teď ležím v postýlce a vymýšlím další lumpárny.
Hezký večer

Ahojky.
Včera byl pro mě velký den. Poprvé jsem se sám rozeběhl, i když s oporou, ale držel jsem se jen opěrky taxiku na kterém na fotce sedím. Moc se mi to líbí a mají se mnou práci mě teď přemluvit k lezení. ale doma lezu pořád. Za autíčkem chodím nejraději ven. Dneska jsem se tam honil s naším psem Ferym. To se moc, moc líbilo. Mámě a babičce už méně, protože jsem byl pomalu celý od bláta. Už zvládnu i chvíli sám bez opory stát, ale přeci jen se ještě trochu bojím a pokud mě za chvíli nikdo nechytá tak si raději sednu na zadek. A také mě hodně baví chodit, hlavně, když si mě mezi sebou dospělí podávají. To se pak směji od ucha k uchu. Jsem totiž dost velký smíšek.
K dnešnímu dni mám navíc deset zubů a roste mi jedenáctý a to stolička. Už jsem prostě strašný zuboun. A patřičně toho zneužívám. Koušu sušenky, mámu, tátu, babičku a tetku Janu. Prostě toho kdo se nechá, ale sem tam i ty ostatní. Jsem prostě jejich milovaný ¨čertíček a zlobím je jak jen to jde. Včera mě máma dokonce stříhala moje krásné kudrlinky a tak dneska už jsem bez nic. Ale musím říct, že mi to sluší pořád.
Tak zatím

Ahoj.
Tak dneska už jsem batole. Mámě je dneska špatně asi na ní leze angína. Já jsem byl dneska na roční prohlídce u paní doktorky a prý jsem dost veliký. Asi budu prostě obr po tátovi, ten má skoro dva metry. Včera jsem byl i na plavání, ale nějak už se mi to nelíbí a tak už tam jezdit nebudem. Asi se mi nelíbí to potápění, ale alespoň, když dělám blbyny ve vaně a nohy mi podklouznou tak zadržím dech a máma také ví co se mnou když se jí zakuckám. Dneska jsem byl také u tety Heleny a ¨Matese. Je sice dost nebezpečný, ale alespoň nějaké dítě se kterým si mohu hát. Sem tam také potkáme s mámou na procházce moje kamarády a kamarádky z porodnice. Jsme sice všichni stejně staří, ale každý z nás je svým způsobem jiný. Myslím ve vývinu. Viktor už od deseti měsíců běhá, Viktorka od roka, Karolínka ještě leze a Honzik je líný i koukat. Prostě každý máme svoje tempo. Ale brzy budeme zas všichni stejní. Sice třeba až ve škole, ale budeme.
 Tak čau

Dneska je pondělí. Je po mikuláši. Čerti u nás raději nebyli, ale byli jsme se na ně podívat venku a bylo to v pohodě. Ještě je malý na to, aby tomu rozuměl.
Od pátku má Vojtíšek také rýmu. Trápí ho při jídle, pití a v noci. Je to složité. Vyčistit nos si nechce nechat a pak pláče, že nemůže dýchat.

Dneska jsme byli u Heleny. Vojtíšek si tam hlál s Matesem, i když člověk nemá chvilku klidu, protože musí hlídat matese, aby Vojtíškovi něco neudělal. Večer jsme od Heleny šli přes město a koukali na Vánoční výzdobu. Je moc pěkná.

undefined

Ahoj.
Dneska jsem byl u pani doktorky na očkování na trojkombinaci a na žloutence. Šel jsem až teď, protože jsem marodil, měl jsem rýmu a také trochu kašel. Křičel jsem jak tur a tak jsem byl také rád když jsem mohl odejít. Málem jsem odešel i po svých jak jsem chtěl pryč. Pak mě máma posadila do kočárku a šli jsme v OUNZu do kiosku na kafe. Pak mě zabalily do fusaku a vyjeli jsme ven. Já byl tak zničený, že jen co jsme vyjeli ven tak jsem usnul. Probudil jsem se až v Hëjtmanském dvoře(restaurace), kde máma s babičkou obědvali a já tam jedl také. Pak jsme jeli domu a já opět spinkal. Byl jsem tak unavený, že jsem spinkal až do čtyř hodin odpoledne a to už na mě máma chodila koukat, jestli mi něco není. Večer jsem měl po očkování zvýšenou teplotu a tak jsem dostak sirup Nurofen a po osmé jsem opět usnul a spinkal až do rána. Dneska už je mi dobře, ale pro změnu mě trápí moje čtyři zuby. rostou i najednou a ne a ne se prokousat ven. Je to k vsteku. 

Vojtíšek

Jsem lotr.
V čera jsem byl plavat v bazénu v Tuchlovicích a jelikož je máma popleta tak jsme se tam potápěli sami. A ano už se potápím. Paní lektorka vyzkoušela jak reaguji a protože se jí to líbilo tak mě potopili nejdříve vertikálně a pak na bříšku. Je to sranda. Skvěle se tam bavím, ale jedno se mi nelíbí. Plavání na zádech. Holt znak mi nepůjde.
Také jsem byl včera s tátou a bavili jsme se. Byli jsme pouštět draka a pak jsme byli v cukrárně. Mámě jsem tam snědl banán se šlehačkou a pak mě večer bolelo bříško. Táta spěchal na fotbal tak jsme se s ním rozloučili v pět hodin. Večer jsem se koupal ještě jednou u babičky ve vaně a máma se mnou opět procvičila potápění. Celkem se mi to líbí. Asi jsem skrytá kachna.

Dnes nebyl den nic moc, ale změny se udály minulý týden.

Minulý týden v pondělí jsem přišla domů k příteli a zjistila jsem, že nám odstřihli elektřinu. Když jsem se ptala přítele co se stalo tak jen odsekl, že asi odpojili elektřinu a že je tam dluh. Naštval se a šel na pivo.
Z toho důvodu jsem požádala mámu jestli si nás s Vojtíškem nechá nějakou dobu u nich v baráku. Ve středu jsem šla za přítelem do bytu abych si s ním promluvila, protože mi máma nabýdla, že mi peníze půjčí. Peníze půjčit nechtěl a požádal mě jestli bych počkala v bytě, že musí jít pryč. Když po třech hodinách čekání přišli plynaři tak mi jeden z nich oznámil, že nám odebírá plynoměr protožeje na něm dluh dvanáct tisíc. Naštvala jsem se a rozhodla je, že se ještě ten den odstěhuji k rodičům. Do půl noci jsme stěhovali moje a Vojtíškovi věci. Byl to náročný den a Vojtíšek mě pomalu neviděl a usnul až v jedenáct. Druhý den za mnou přišel přítel a chtěl si promluvit. tak jsme se šli projít a mluvili o tom. Prosil mě jen ať ho nedávám k soudu a že mi bude každý měsíc dávat peníze. Ještě mě požádal a schůzky se mnou a s Vojtíškem. Navíc Vojtíšek onemocněl. Měl sice jen nějakou rýmu, ale od toho pondělka ho trápí až do dnes. Ani jsme nebyli už po druhé plavat v Tuchlovicích.
Ve čtvrtek k mojí babičce přijela návštěva z Chodova. Strejda Jirka a Helena. Strejda Vojtíškovi připomínal tátu a tak celou dobu co byl s ním se ho držel a nechtěl se ho pustit.
Svého tátu viděl až v neděli a rouměli si stejně jako dřív. Blbli spolu a bylo vidět na obou, že se mají moc rádi.
U mých rodičů v baráku to, ale není bez problémů a tak se musíme někdy přestěhovat k babičce. Bydlí jen o dvacet metrů dále a také v rodinném baráčku.
Ve středu se Vojtové opět sešli a opět si notovali. Tancovali spolu, zpívali si a prostě blbly. Já jsem ze začátku brala prášky na nerva, ale teď už jsem se trochu uklidnila a nepotřebuji je. Doufám, že to už bude bez problémů.
Vojta viděl Vojtíška opět ve čtvrtek a to nám dal i peníze 500,-. A šli jse do Billy nakoupit plýny, vlhké ubrousky, jídlo atd. Musím říct, že je fajn vidět je oba spolu.

Dneska jsme byli celé odpoledne u mojí kamarádky a tam si Vojtíšek hrál. Je to moje sluníčko a nebýt jeho tak bych to nevydržela.

Dneska byl konečně po dlouhé době u nás krásný den.

Nebyl zrovna klidný. Vojtíšek dost zlobil. Ráno plakal už v postýlce a to jindy nezabrečí celé dny. Teď večer si to také vybral usíná už od narození v osm večer a najednou ne a ne usnout. Řval tam od osmi do půl desáté. Je u něj i jeden problém. nesmí se z té postýlky vindat jinak tam už nepůjde a bude cirkus až do rána. Kdo ví mu dneska přelétlo přes nos. Už čtrnáct dní má i nějaký plný nosík, ale odsávačkou nic nevysaji. Někdy mi dává opravdu zabrat.

Navíc tatínek odešel hned po ránu a mi ho uvidíme až zítra večer.