Deník Dovolená - Láz 2006
Deníček o dovolené s dubňáčky :-)

Myslela jsem si, že odjedeme nejpozději v poledne.... Ó, jak jsem naivní! Klasika - zabaleno nebylo, Andulína si vyšvihla budíčka v půl deváté, takže jsme si pospali i my. Nakonec jsme se vykopali ve 14 hod., ale ještě jsme museli něco nakoupit, pak si Aňa po cestě vzpomněla, že se jí chce strašně kakat a byla nadšená, že stavíme na Smíchově v Mekáči. Samozřejmě, že na WC nevytvořila vůbec žádnou hodnotu a ještě to sama zhodnotila slovy "Hotovo, nic, prd..." Dali jsme si aspoň zmrzku a šejka, zamávali jsme mé expráci a už konečně nabrali správný směr - Příbram - Láz.

Dorazili jsme kolem 16. hod. jako předposlední. Děti hned začaly srovnávat jízdní vlastnosti svých motorek, kluci rozdělali oheň venku v krbu a postarali se o večeři. Děti řádily a nejvíc je zaujal Skaly, když je nechal sjíždět z pidikopečka, startoval jim to a nechal je dělat bouračky. Aňa dozírala na správný průběh bouraček a pokud náhodou některý z "řidičů" zůstal na motorce, šla ho, pro pořádek, shodit.

Nakonec jsme je zahnali skoro v půl 11. My jsme seděli venku, popíjeli a krafali, jen byla dost kosa a museli jsme na sebe navléknout všechno oblečení, co jsme si vzali. Dle předpovědi měla panovat tropická vedra..

Ráno jsme opět vstávali v půl deváté, většina už venku snídala. Zapiknikovali jsme rovněž a před obědem jsme vyrazili hromadně do lesa. Tam byly borůvky, a světe, div se, naše konzervička konečně ochutnala tyhle plody lesa a hlavně jí to zachutnalo! Jsem opravdu naprosto v šoku. Sice jsem použila mírné lsti, že když to bude baštit, bude mít fialovej jazyk a pak jsem to zas zneužila v souvislosti s hráškem, který taky konečně začala baštit.

Odpoledne jsme strávili na zahradě, potom následovala hromadná večeře a hromadné koupání a snad bude brzo klid. Nicméně musím říct, že Aňa tady výborně baští, což jsem moc ráda. Plní tak svůj slib, že na dovolené bude baštit, jinak nemůže jet :-).

Večer jsme dětem chystaly nástěnku a vymýšlely bodovací systém. 4/6 drahých půlek odjela, zůstal jen Vašek a Jirka.

Ráno se probudila Andulka brzo, byla totiž počůraná. Rychle jsem jí svlékla a šoupla k sobě do postele, aby se zahřála. Pak jsme spaly ještě do 8. Snídaně byla opět venku, děti řádily na zahradě a obrovské nadšení vyvolalo nafouknutí bazénku, co přivezla Kikuška. V cuku letu byly děti nahaté a vůbec jim nevadilo, že tam nemají vodu :-).

Pak jsme dětem vysvětlily systém nástěnky, každé dítě dostalo za něco pochvalu a vybralo si za odměnu obrázek, který nalepilo na nástěnku.

Ráno mě pobavila Aňa, když sebrala Viktorce dudlík a povídá: "Dej ten dudlík na stoleček, sakramentská práce! "

Já jsem také zaperlila. Evidentně se projevila TD. Posílala jsem Peťovi kredit a bohužel jsem se upsala v čísle, takže jsem kredit poslala někomu jinému. Budu doufat, že budou slušní a kredit mi vrátí, ach jo..

Do bazénku s vodou se Andulce moc nechtělo, tak si malovala na dece. Zpestřením dopoledne byl navíc příjezd popelářů. Takové publikum asi ještě neměli - 6 nahatých dubňáčků :-).

S přibývajícími stupni na teploměru se osmělila i naše zmrzlina a nakonec z bazénku nechtěla vylézt. Ve 3 hodiny odjela Kikuška s Rendou na nákup a tři hodiny po nich nebylo ani vidu ani slechu. Naštěstí se jim nic nestalo, jen objely všechny obchody v okolí :-).

Navečer zas děti drandily na motorkách a malovaly křídama. A Aňa stále výborně baští!!!

Já stále doufám, že se ozve pán, kterému jsem poslala ten pěkný dáreček a pošle mi ho zpět..

Dle předpokladu se nikdo neozval a mobil je také vypnutý. Na Eurotelu mi také nepomohli, takže jsem totálně zpruzelá a jdu to zaspat. Naštěstí jde "jen" o prachy a ne o život, tak se z toho vyspím a jen si občas připomenu jak jsem blbá. Ani se mi nechtělo sedět venku s ostatníma. Nálada pod psa, děsná kosa a stejně si ani nebudu moct nic dát. Sice se zase ponese sítí, že jsem divná a straním se kolektivu, nicméně na to už jsem si zvykla :-). Ale zbytečně bych jim kazila zábavu a hlavně si musím svou blbost překousnout sama. Navíc mám asi nějak splašené hormony,protože se mi výrazně stýská a to dokonce po vlastním manželovi, který odjel včera..

Čeho všeho já se za tohle těhotenství ještě nedočkám?? Hlavně, aby bylo vše OK, to je to nejdůležitější! Prachy fakt vem čert!

Po tradiční venkovní snídani jsme se vypravili do místního konzumu, ale pak jsme usoudily (my matky), že bude brzo oběd, tak na zmrzku je už pozdě. Šli (Vojtík mi tam "nutí" to měkké "i") jsme se aspoň podívat, jestli uvidíme kravičky, ale nakonec jsme rovněž vzdali, protože pánové, které jsme potkali, nebyli zrovna nejpříjemnější a v podstatě jsme je dost otravovali.

Přes polední spánek dětí jsme vyrobily indiánské čelenky a do obchodu už jsme vyrážely s holčičkama v indiánských šatičkách od Kikušky. Vojtík spal. :-) V konzumu jsme zakoupily vytoužené zmrzky a pak jsme ještě vyrazily na obhlídku místního koupaliště nebo-li požární nádrže. Zbytek dne strávily děti opět cácháním v bazénu a po večeři jsme se ještě vypravili na hřiště.

Navíc má Andulka ke svým 27. měsíčninám další poprvé - dostala pigáro od včely. Zůstal jí tam bohužel kousek žihadla, tak jsme musely s Kikuškou "operovat". Nicméně to vypadá, že jí to už nebolí a nateklé to nemá. Andulka byla statečná a řekla bych, že spíš brečela kvůli tomu, že jsem jí zalehla, aby se nehýbala, než že by jí to tak bolelo.

Ještě musím zapsat jednu příhodu. Jak jsme šly na tu zmrzku, zastavilo u  nás auto, řidič stáhl okénko a jestli se nás může na něco zeptat. Hned jsme hlásily, že nejsme odsud, že bydlíme v penzionu a on, že to nevadí, že je z České pojišťovny a jestli nechceme pojistit děti.. Tak tomu říkám lapání dušiček - kdykoliv, kdekoliv.. Byla jsem z toho naprosto konsternovaná!

Dnes na "nás" vyšla služba s přípravou oběda. Všichni ostatní odjeli do Příbrami do bazénu, což stejně pro nás nemělo smysl vzhledem k našemu rodinnému světonázoru, že je voda mokrá a studená :-) Sice jsem tím přišla o hlídání, ale na druhou stranu - klid v kuchyni a blízkém okolí byl k nezaplacení :-).

Ještě jsme s Andulkou došly do obchodu pro koření a pápá lálá, vykliďte bitevní pole!

Během vaření si Andulka kreslila, stříhala a prohlížela obrázky, do toho jsem do omrzení, respektive neomrzení, zpívala Kalamajka myk, myk,myk.. nebo mik???? :-)

Aňa byla prostě strašně hodná a jídlo jsem zvládla uvařit taky docela fofrem - hovězí vývat a špagety. Pak jsem jí napustila bazének, hrály jsme si a v půl jedné dorazili cachtači. Za oběd si naprosto neskromně uděluju Řád Zlaté vařečky, protože se mi podařilo nic nezkazit a co víc, špagety se snědly všechny a polévka zbyla tak akorát na večeři pro děti. Navíc Vojtík, který tu hodně málo jí, si 2x přidal! Tak to potěší :-) Děti si pak udělaly ještě dojížděcí piknik na houpačce, kdy se cpaly špagetama z jednoho talířku :-).

Po všeobecném spánku zas řádily v bazénku a pak už pro ně Peg nachystala vyráběnkovou vsuvku. Měly si vyrobit koně..

Se zaujetím šmirglovaly tyče, malovaly koně vyřezané z kartonu a hlavně nejvíc frčelo bušení kladivem :-). Nejméně oblíbenou činností bylo lepení hřívy. Kdo ví proč.. Viktorka byla dokonce z hřívy natolik znechucená, že koníka vzápětí důkladně odepilovala. Děti jsme potom převlékly do jejich indiánských oblečků a bylo odstartováno několik zásadních dostihů :-)

Po tradičním hromadném sprchování zas snědla Andulína misku polévky, vypila mlíčko a asi pod vlivem dnešních dojmů se ještě dlouho ozývala z vysílačky čilá konverzace s Viktorkou. Pak už asi měla Aňa toho krafání dost a rozhodla se použít osvědčenou maminčinu počítací metodu - patřičným tónem se ozvalo: "Či, šest, osm, devět!" a za chvíli byl opravdu klid :-).

Celkově jsou děti ohromně zábavné na sledování. Kam se hrabe HBO! Už je každé dítko prostě jiné a tak řeší případné spory každý po svém. Aňa se dnes tahala s Ajkou o nějakou hračku a už už jsem viděla, jak napřahuje ručičku k úderu. Zařvala jsem na ní a ta malá potvůrka začala najednou máchat oběma rukama a předváděla jakýsi rituální tanec, protože ONA přece děti nebije :-)).

Část výpravy odjela do hornického muzea v Příbrami a většina zůstala tradičně u bazénu. Z Aňule se stal docela obstojný lachtan, ale voda musí být dostatečně teplá :-).

Odpoledne děti malovaly totem a lehce se to zvrtlo v bodypainting. Musely jsme je všechny osprchovat pod solární sprchou, ačkoliv Andulce se to výrazně nelíbilo, protože jsem jí smývala z vlásků její úžasný zeleno-modro-červený přeliv. Prostě asi nerozumím dnešní mladé módě.. :-)

Navečer se většina odjela koupat do rybníka, což je pro nás naprosto neatraktivní program a radši jsme s Peg a Anetkou zamířily do lesíka na borůvky. Cestou zpátky jsme to vzaly přes hřiště a pak už děti - naprosto zdivočelé - měly polévku. Vůbec nechápu, kde se v těch dětech bere energie, můj startovací motor je momentálně absolutně bez zážehu..

Nakonec jsme ještě s Trolli a Jaffi naložily maso a šly na chvíli pokecat ven.

Poprvé nás nebudilo sluníčko a dokonce pršelo! Ale jen maličko a moc se neochladilo.

Aby měla Kikuška čas na halušky, vzaly jsme děti zase do lesíčka :-) na borůvky a hlavně pro klacíky a šišky na dozdobení totemu. Za chvíli se ale zas udělalo pekelně parno, tak jsme domů dorazily totálně vyflusané.

Odpoledne už přijížděli drahé polovičky, jen ten náš dorazil samozřejmě až poslední. Vůbec tedy neviděl naší malou lachtanku v akci. Nicméně totem už děti zdobily za kompletního publika a pro tatínky jsme je převlékly do indiánskéh a dokonce jsme je i válečně pomalovaly :-).

Malí Indiáni dorazili na konících k totemu za vytrvalého blýskání foťáků a bzučení kamer. Kam se hrabe Hollywood :-). Děti předvedly indiánskou úpravu Kolo, kolo a pak už dostaly odměnu za celotýdenní snažení - baterky. Okamžitě na sebe různě svítily, nejdůležitější byla samozřejmě vzájemná kontrola sítnice oční.

K večeři si všichni dali "bizona" a děti měly tentokrát hodně posunutou večerku. Dospělí ostatně také... :-)

Ještě jsem se pobavila odpoledne, kdy jsem si myla vlasy a celkově jsem si užívala sprchy. Smývala jsem si šampón, a když jsem znovu otevřela oči, zjistila jsem, že mám publikum. Vojtík - voyager na mně zíral s otevřenou pusou :-). Pak teda vycouval, ale stejně stál na chodbě a evidentně nevěřil svým očím :-). Aby taky ne. Takový pohled mu jeho maminka neposkytuje, ta by totiž za tím sloupkem sprcháče ani nebyla vidět.

Když se ještě vrátím k dospěláckému večeru - ve finále jsme si s holkama vyříkaly co kkomu vadilo a co by se příště dalo udělat líp. Některé věci byly poměrně překvapivé, nicméně shrnutím celé debaty vlastně bylo, že si neumíme říct o pomoc, takže spousta drobných nedorozumění vznikla spíš ze vzájemného nepochopení. Nicméně na to, že nás tam bylo 6 rozdílných ženských, tak to klapalo velmi dobře.

(hi hi hi - v psaném deníčku mám nadpis Pátek.. nechápu proč :-))

Poslední smutná snídaně. Už máme ten úžasný týden za sebou. A pak už se jen balilo, balilo a uklízelo, děti byly samozřejmě radioaktivní, takže nadělaly víc rámusu a škod než za celý týden. My jsme odjížděli předpředposlední v pravé poledne. Ve Skalici jsme byli cca za 2 hodiny.

Každopádně jsem moc ráda, že ač původně jen návštěva, nakonec na nás "zbyl" pokoj a mohly jsme si to s Aňulí užít celý týden. Řekla bych, že právě hlavně děti si to užily na maximum a ten společný pobyt je nesmírně obohatil.

Andulka se tam konečně naučila zouvat boty, svlékat se (teda jen spodní část, ale i tak!) a pak si dokonce zvládla i natáhnout zpátky spodní kalhotky, když se vyčůrala. Pak taky zjistila, že v bazénu to není jen pruda, ale je to i obrovská zábava. Teď jí z bazénu nemůžu dostat, i když voda nemá minimálně 32C.

Ale úplně nejdůležitější je, že opravdu krásně jedla a hlavně jí zachutnaly, do té doby bojkotované, věci jako hrášek, rybíz, maliny a borůvky.

Jen jsem zvědavá, kdy se jí zas vrátí večerka na normálnější dobu kolem 20 hod. :-)

No prostě to bylo naprosto super a klidně bych tam vydržela o týden dýl.I přístup majitelů penizonu byl úžasný. Mohli jsme si dělat, co jsme chtěli, žádné zákazy a nařízení. Vůbec nebyl problém s každodenním napouštěním bazénku  a ani s tím, že trávník dostal zabrat.

Na keřících s rybízem po náletu našich kobylek nezbylo absolutně nic a stejně tak dopadl i hrášek a zbytky jahod :-)

Penizon Kunc I a II **

Apartmány s vlastním vchodem, dvou až čtyřlůžkové pokoje, kuchyňky, salonek s krbem, altány s krby, vlastní parkoviště, půjčovna a úschovna kol, sauna, stolní tenis, kuželky.

www.penzionkunc.cz

info@penzionkunc.z