Každý má ke svému rozhodování různé důvody, život je otázkou priorit a vždy je něco za něco.
Vždycky jsem zastávala názor, že jedno plesknutí přes zadeček ještě nikoho nezabilo. Koneckonců, sama jsem s podobným krédem vyrůstala, a nestal se ze mě ani narkoman, ani jiný životní ztroskotanec a s rodiči vycházím skvěle. Tak proč by to nemohlo fungovat i u mých dětí?
Dostala jsem odpověď na dotaz ohledně certifikované obuvi. Přijde mi to velice zajímavé.
I vám se už stalo, že jste po nekonečných otázkách dítěte ztratili trpělivost a namísto seriózní odpovědi z vás vyletělo: ,,Dej mi už konečně pokoj!"?
Pro dítě je nesmírně důležitý pocit, že je rodiče milují a přijímají i s jeho chybami. I my dospělí někoho takového potřebujeme, abychom mohli rozvíjet to dobré v nás.
Asi jako všichni milující a starostliví rodiče začali jsme i my v době, kdy náš mrňous dovršil 2. rok, přemýšlet, do jakého předškolního zařízení jej přihlásíme.
V naší společnosti stále přežívá názor, že ženy mají žít především "pro děti a rodinu". Že všechno ostatní - záliby, zájmy a seberealizace mimo domov - je ztráta času, který "ukradly" své rodině. Ale vlastní potřeby nelze dlouhodobě "beztrestně" popírat...
Četba ženských časopisů je nejen velmi zábavná, ale také poučná. Nevěříte?
Od malička jsem milovala cestování. Bohužel mí rodiče tuto zálibu nepodporovali, naopak, kolikrát jsem dostala i výprask.
Z nostalgie jsem si koupila lentilky. A taky ze zvědavosti – tolik chutí se za ty roky dospívaní a dospělosti změnilo...
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.