Když začne malé dítě plakat, je to pohotovost pro celou rodinu. Jestliže nepřestává, přenáší se podráždění i na dospělé. Naopak, když si pěkně hraje, směje se, bývají spokojeni i dospělí. Jaké bychom dětem měli vytvářet podmínky ke spokojenému životu?
Vůči hyperaktivnímu dítěti vystupujme s laskavostí a láskou. Obrňme se trpělivostí, klidem a optimismem.
Občas jsem fanatička do zdravého stylu života. Cpu dětem brokolici (naštěstí ji oba milují), polévku zavařuji žitnými klíčky nebo špaldovou moukou a třídím odpad.
„Obleč se! Jez už konečně! Buď už konečně zticha! Nech toho!“ První měsíc nového školního roku je bezmála za námi a do rodin se vrátila každodenní výchovná schémata.
Četla jsem o ní ve Sluníčku. O panence, která se chová jako opravdové miminko - při pití pohybuje pusinkou, pak si odříhne, zavrní a sladce usne. Anebo taky dostane bolení bříška a brečí, dokud jí někdo pořádnou masáží nevyžene větříky.
Kdo nemá doma na zahradě či v parku ani trošku sněhu a je mu líto, že není z čeho stavět sněhuláka, může si aspoň trošku protáhnout tělíčko.
Děti mají rády, když ten, kdo jim přečítá, zároveň příběh jakoby i hraje.
Nechat babičku hlídat vnoučata nemusí být vždy ten nejlepší nápad. Nová studie uveřejněná v říjnovém čísle časopisu American Journal of Public Health totiž prokázala, že babičky, které pomáhají s péčí o děti, mají vyšší riziko srdečních obtíží.
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Skok
