Tento článek bych chtěla věnovat hlavně rodičům, kteří se rozhodují, zda nechat či nenechat očkovat svoje děti proti planým neštovicím.
Kde jsou děti, tam jsou i nadávky. Při hře na honěnou si děti ze sebe utahují a škádlí se, při stavění lega se hádají a urážejí, ve školních lavicích využívají repertoár "opepřených výrazů" dennodenně.
Jsme celkem normální rodina i když s nadprůměrným počtem dětí. Myslím, že i naše děti jsou docela normální (aspoň doufám). Někdy úžasné, někdy příšerné.
Otázkami, zda a kdy má přijít druhé dítě, se zabývají téměř všichni rodiče. Záruka správného rozhodnutí neexistuje, nicméně nad spoustou věcí je dobré se zamyslet…
Poslední dobou se stále častěji setkávám s názory a diskusemi na téma bezpečnosti čehokoliv.
Článků o výchově dětí jste si již jistě přečetli mnoho. Existuje nespočet názorů na to, co je správné a co ne. Tento text je čistě popisem mojí vlastní zkušenosti. Jsem matkou dvou dětí. Štěpánovi je 5 let a Natálce 2,5 roku. Posledních šest let je pro mě v pozitivním slova smyslu nejlepší školou mého života.
Právě jsem si přečetla článek o zkušenosti s mobilním operátorem. To, že s autorkou nesouhlasím, zde rozvádět nebudu, spíše mě více zarazila diskuze pod článkem.
Zeptejte se rodičů, kteří mají více dětí. Řeknou vám, že všechny své děti mají rádi stejně a že mezi nimi nedělají žádné rozdíly. Ale vy, dítě svých rodičů, víte, že to není pravda.
Tento výlet nás zavede do kraje podél závěrečné části toku řeky Sázavy, přesněji do míst, která jsou již mnoho desetiletí známa jako proslulá útočiště trampů, chatařů a vodáků.
Najde se někdo, kdo vyplní imaginární díru na trhu a vysvobodí z pasti maminky, které musí nést důsledky "velkých" gest naší vlády?
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Skok
