Výsledky výzkumů dokazují, že růst násilí ve společnosti je z velké části zapříčiněn prezentací násilí dětskému publiku v televizi, ve filmech a videohrách.
Už jsme si navzájem mnohokrát postěžovaly, kolik, že hraček naše děti mají, jak si s každou novou pohrají, ale po čase je přestane zajímat. Nemusím to všechno opakovat. Za mnohé si v tom můžeme samy.
Jednou z nejtěžších věcí pěstounství je pochopit a přijmout těžké úrazy na duši dítěte. Jestliže platí u dítěte očekávaného a milovaného, že ho máme co nejvíce povzbuzovat a chválit, u dítěte přijatého to platí tisíckrát víc.
Jedná se o nejvíce zneklidňující alergické reakce; při dalším žihadle se vždycky obáváme příchodu ještě závažnější reakce.
Zcela nedávno jsem si vzpomněla na jeden seminář, který jsem měla se studenty 3.ročníku gymnázia, kde jsem v té době učila předmět honosně nazvaný Základy společenských věd. Konkrétně jsem vyučovala část věnovanou psychologii.
Čím jsou děti starší, tím častěji pokládají otázky týkající se smrti – bez ohledu na to, zda ve svém nejbližším okolí právě smrt zažili nebo ne.
Občas pročítám příspěvky tady na Rodině a tento článek jsem se rozhodla napsat po přečtení pár posledních stránek z diskuze "Pobyt v nemocnici".
V anglických detektivkách jsem mnohokrát četla, že si známý detektiv neporučil pivo, ale zázvorovou limonádu. A tak jsem ji po letech hledání receptů začala doma pravidelně vyrábět – celé rodině i hostům velice chutná.
Tohle je čtení o jednom, tak trochu nevšedním cyklovýletu do hor, který jsme si nedávno udělali jako rodina, a o tom, že dobrých lidí je ještě stále pořád dost. Záměrně vynechávám "vlastivědné" názvy a časové údaje, o to tady totiž vůbec nejde, hlavní roli zde hrají dobří lidé a spokojené děti.
Narozeninové oslavy ratolestí jsou zde v Británii nedílnou součástí rodičovství (a zejména rodinného rozpočtu).
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Skok
