Není neobvyklá situace, kdy například žák třetí třídy je v matematice sotva o kus dál než prvňáci. Rodiče i dítě jsou bezradní.
Také si nevíte občas rady s výživou vašeho školáka? Také by nejraději obědval hranolky a colu, což se vám nelíbí? Co bychom vlastně měli vědět o výživě dětí školního věku?
Má-li se povinná výuka cizích jazyků posunout do nižších ročníků ZŠ, bude třeba začlenit do nižších ročníků i výuku kombinačních schopností a ne jen děti zavalit látkou, pro kterou jsme je nepřipravili. Co s tím?
Jak si vysvětlit, že dítě je ve škole v některých předmětech docela jiné než doma? Mají děti dvě tváře – nebo snad ještě více?
Stavět na základech tradičního školství a v zaběhnutých dimenzích, nebo hledat nová východiska, vkročit do nepoznaných vod a zkusit dělat věci úplně jinak? Pro variantu druhou se rozhodli v Kostelci na Hané.
Někdy bereme povinnou docházku do školy tak samozřejmě, že si ani neklademe otázku, proč vlastně dítě do školy chodí a proč se vzdělává.
Vzhledem k tomu, že jsme se ve správné době přinachomýtli ke vzniku soukromé základní Školy Hrou v Praze 6 na Břevnově, absolvovaly naše děti 1. stupeň školního vzdělání tam a rozhodně to považuji za šťastné řízení osudu.
Jak často se tato věta objevuje pod Šimonovými školními pracemi! Paní učitelka totiž neví, kolik času věnuje jeho maminka tomu „procvičování“.
Mluvíme stejnou řečí jako naše děti, ale slyšíme to, co nám říkají nebo si jejich slova překládáme tak, jak jsme uschopněni? Ptáme se téměř každý den, co bylo ve škole.
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.